Američané byli zatím největším poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině. Pokud se informace o Trumpově rozhodnutí potvrdí, co to znamená pro Česko a pro muniční iniciativu, které je Česko lídrem? Může Evropa vyplnit mezeru v dodávkách pomoci?
Pro muniční iniciativu to neznamená vůbec nic, protože do ní Američané nepřispívají. Z hlediska ostatních dodávek sice může Evropa vyplnit prázdné místo tím, že do toho dá více peněz, ale jen do určitých technologií. Především do těch, které dodává už dnes.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reakce na přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Komentují to vládní zmocněnec Tomáš Kopečný a bezpečnostní analytik Milan Mikulecká

Pokud jde o technologie, které dosud dodávali Američané, tak jsou tu dvě možnosti. Buď začnou evropské státy platit americkým firmám za tyto technologie. S tím, že předpokládáme, že nebude problém, aby Američané povolili tento vývoz na Ukrajinu. 

Anebo to nebudeme kupovat od amerických firem, ale potom budou tyto schopnosti chybět Ukrajincům na bojišti. 

Je Česká republika součástí takzvané koalice ochotných, tedy těch, kteří jsou ochotní pomáhat Ukrajině víc než dosud? A pokud ano, jaké dodávky navíc by to znamenalo? 
Jsme u stolu koalice ochotných. Dokladem toho bylo nejen jednání v Paříži před několika dny, ale i to nedělní v Londýně. Jak říká premiér Petr Fiala (ODS), dáváme na stůl peníze a zbraně.

Peníze ve formě plánu navyšování rozpočtu na naši vlastní obranu, včetně příspěvků na dodávky zbraní pro Ukrajinu. A pokud jde o zbraně, tak to je pomoc buď kupovaná námi, anebo, což je z více než 95 procent, koordinace dalších aktérů, kteří do toho dávají peníze, ale třeba nemají průmyslové kapacity a firmy jako my.

Nespoléhat na USA

Vojenští experti upozorňují mimo jiné na slabou ochranu vzdušného prostoru, a to i evropského. Je posílení ukrajinské a evropské protivzdušné obrany aktuálně prioritou?
Ano. Ale to je přesně jedna z věcí, kterou technologicky žádná evropská firma nemá. Tady nezbývá nic jiného než se spoléhat na dodávky od Američanů.

Pokud se bavíme například o systémech Patriot, tak tam je navíc ještě limit z hlediska produkční kapacity, tedy kolik toho dokážou Američané dodat. Ukrajina totiž není jediným klientem a na tyto produkty se stojí určitá fronta. 

U protiraketové obrany jsou velké mezery a problémy jak pro Ukrajinu, tak potenciálně pro Evropu, pokud bychom měli zvažovat, jak se bránit nebo alespoň odstrašovat Rusko bez Američanů.

Když jste říkal, že se musíme spoléhat na dodávky Američanů, tak ale teď se zdá, že minimálně dočasně to může být zpochybněno. A projevit by se to mohlo podle expertů v létě, je to tak?
Přesně tak. Co je teď naskladněné na ukrajinské straně, to vydrží několik měsíců. Pokud nebudou dodávky obnoveny, tak v průběhu léta začnou mít Ukrajinci velký problém. Teď toho má Ukrajina na půl roku.

Podle všeho se zdá, že Američané dodávky jen pozastavili, dokonce zdůrazňovali, že je to přerušení, nikoliv ukončení. 

A je dobré si také říct, jak bychom měli číst ta opakovaná prohlášení o tom, že prezident Volodymyr Zelenskyj a ukrajinské vedení nechce jednat o míru. To jsme viděli už v pátek v Oválné pracovně.

Americká administrativa tím myslí, že po ukrajinském prezidentovi chce, aby změnil za prvé formu svého vystupovaní a za druhé chování. Aby přijal to, že Amerika bude jednat s Ruskem samostatně a s Ukrajinou také samostatně. A pak teprve dohromady. A že tedy Kyjev nechá na americkém vedení, aby to nějak koučovalo. 

A bude to obsahovat i přijetí faktu, že Amerika za Kyjevem nestojí. Což je velmi bolestivé. 

Ale ve chvíli, kdy to Ukrajinci přijmou a budou jednat s tímto v hlavě, tak se dodávky zbraní zase třeba rozmrazí.

Přerušení dodávek neznamená, že je to definitivní. Američané tím implicitně říkají: „Můžeme vám zase začít dodávat, ale potřebujeme vidět, že se chováte jinak.“

Vyjednat mír

Na druhou stranu jsme ale slyšeli reakci Francie. Francouzský premiér před ukrajinským velvyslancem a před zákonodárci označil scénu z Oválné pracovny za děsivou. Mluvil o vyhrožování s cílem donutit Zelenského, aby přijal podmínky ruského agresora. Jak to hodnotíte v tomto kontextu? Co znamená pro dlouhodobější dodávky pomoci to, že se Británie distancovala od návrhu na dočasné měsíční příměří, který prezentovala Francie?
Lze to jednoznačně interpretovat tak, že v Evropě nemáme jasno o tom, jak bychom mohli hrát roli, kterou se ujal hrát prezident Donald Trump. Protože Trump byl první západní lídr, který začal mluvit s Ruskem, čímž ukončil jeho izolaci. A začal tím naplňovat svou strategii, svůj první velký zahraničně-politický cíl, což je přinést mír na Ukrajinu.

Já zdůrazňuji, že je to mír, ale ne spravedlivý z našeho hlediska. Ne dobrý pro Ukrajinu, ne dobrý pro Evropu. Je to prostě mír. A to je Trumpovým primárním cílem. 

To, že se teď Francie a Británie na to snaží zareagovat a přinést něco, co by mohlo nejen udržet mír – o čemž Američané říkají Evropanům, že to bude naše role – ale přímo ten mír i vyjednat.

V tuto chvíli se v tom jako Evropa ale trochu plácáme. Neděláme nic konkrétního, co by pro Rusko bylo natolik smysluplné, aby se o tom s Evropany vůbec bavilo.

Poslechněte si rozhovor s Tomášem Kopečným, vládním zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, a Milanem Mikuleckým, bezpečnostním analytikem. Audio je nahoře v článku.

Martina Mašková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít