Oceláři, petardy a hranolky. V Bruselu protestovali odboráři z celé EU za ‚záchranu průmyslu‘
Průmysloví odboráři z celé Evropy v Bruselu ve středu demonstrovali za „záchranu evropského průmyslu“. Na místo dorazilo i několik autobusů s protestujícími z Česka, včetně zaměstnanců Třineckých železáren. Už za tři týdny, 26. února, má Evropská komise představit Dohodu o čistém průmyslu, která bude obsahovat konkrétní plány na pomoc průmyslovým podnikům.
Náměstí Jean Rey zaplnili odboráři v různobarevných mundúrech s názvy svých podniků. Z pódia zaznívaly emotivní projevy ve francouzštině, němčině, italštině, ale také slovenštině nebo češtině. Přihlížející demonstranti mávali transparenty, odpalovali petardy a někteří v klidu pojídali belgické hranolky.
4:17
Česko a Itálie vyzývají EU ke zmírnění sankcí proti automobilkám. V Bruselu budou jednat s dalšími státy
Číst článek
Mezi protestujícími bylo také asi 350 lidí z Česka. „Potřebujeme ochranná opatření před zeměmi třetího světa, které se environmentálními a dekarbonizačními cíli vůbec neřídí,“ tvrdí předseda odborové organizace Třineckých železáren Marcel Pielesz, který promluvil na pódiu před davem odborářů v tematické modrobílé šále s logem teplárny.
Jak sám říká, do Bruselu s dalšími kolegy dorazil, aby zde podpořil a „zachránil“ průmysl, který pro něj představuje historický kámen Evropy.
Od evropských institucí protestující požadují „zvolnění dekarbonizačních cílů v rámci Zelené dohody“, neboli více času pro podniky, aby se na změnu dokázaly efektivněji připravit. „Přerušuje nám to zisky, nemůžeme vydělávat a ani investovat,“ tvrdí Pielesz.
‚Zrevidovat Green Deal‘
Odboráři kromě času také požadují peníze z evropských fondů, které využijí k modernizaci firem, aby mohli zahájit dekarbonizaci.
Podpořit protest přijel i předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo: „Chceme si sednout ke stolu a nějakým způsobem zrevidovat Green Deal.“ Ocelářský průmysl je jedním z postižených sektorů, spousta lidí přišla o práci a různé fabriky musely zavřít.
„Nevidíme pozitivní výsledky, s Evropskou komisí jednáme, ale výsledky nepřicházejí. To je důvod, proč demonstrujeme,“ dodává Ďurčo. „Potřebujeme reálné kroky k tomu, aby firmy mohly v Evropě pokračovat ve fungování.“
Roman Ďurčo zastává názor, že by si firmy měly samy investovat do dekarbonizace, jak uznají za vhodné. Evropa by jim neměla dávat tak přísné podmínky a už vůbec ne stanovit termíny, do kterých tyto podmínky mají splnit.
Lieve De Preter, prezidentka průmyslového svazu ACV - CSC METEA, přišla protestovat i se svými zaměstnanci, aby se připojila k ostatním firmám ocelového průmyslu. Tvrdila, že dané firmy mají v současné době problém s deindustrializací, neboli s úbytkem průmyslové výroby v zemi.
Ta souvisí i s poklesem zaměstnanců v průmyslových odvětvích a přesouváním firem do jiných zemí, které mají levnější pracovní sílu a méně přísné regulace.
Protestu se zúčastnili i šestnáctiletí žáci polského učiliště Sim a Bradly, kteří spolu s dalšími spolužáky navštívili náměstí. Byli reprezentativně oblečeni do montérek od firmy Tata Steel.
Na problémy evropského průmyslu chce Evropská komise odpovědět zmiňovanou Dohodou o čistém průmyslu, kterou má představit 26. února.
Má to být podrobný plán legislativních a nelegislativních kroků, jak v příštích měsících a letech obnovit konkurenceschopnost evropských průmyslových podniků – a to jak těch tradičních průmyslových odvětví, tak nově vznikajících, například se zaměřením na čisté technologie.
Dohoda o průmyslu pro Evropu bude zahrnovat plán, který se má týkat různých oblastí, například energetické bezpečnosti a cen energií, recyklace nebo kritických surovin.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dříve naznačila, že součástí Dohody o čistém průmyslu bude mimo jiné plán, jak mobilizovat více soukromého kapitálu k modernizaci evropských elektrických sítí a skladovací infrastruktury.
