Čechy znepokojuje sucho, většinově chtějí chránit klima a modernizovat zemi, ve složitém tématu ale tápou a nedůvěřují v něm ani politikům, ukázalo se v novém výzkumu České klima 2024.
Klima chránit většinou chtějí, ale na řadu konkrétních otázek nemají názor. Nejistí, jak je identifikoval výzkum Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu.
Takzvaní Angažovaní bez Zelené dohody vnímají klimatickou změnu jako nejzávažnější problém. U Green Dealu většinou váhají a nemají na něj vyhraněný názor.
Do skupiny Popírajících, kteři jsou proti ochraně klimatu, patří asi šest procent občanů. Ukazuje to výzkum postojů Čechů ke změně klimatu, který zveřejňujeme ve spolupráci s Institutem 2050.
Ženy tvoří většinu takzvaných „Angažovaných pro Zelenou dohodu“. Těch je v české populaci osm procent. Jsou si vědomí, že klimatickou změnu způsobují aktivity člověka.
Do skupiny Odmítajících spadá 18 procent populace, ukazuje velký výzkum Institutu 2050, ze kterého vychází seriál České klima 2024. Podle této skupiny není příčinou změny klimatu lidská činnost.
Celý tento týden budeme představovat nejběžnější ze skupin, které sestavili sociologové z Institutu 2050. A začneme u vůbec nejpočetnější skupiny, které výzkumníci přezdívají Vlažní.
„Jde o to, že implementaci evropské směrnice, která již byla schválena, provést musíme. Myslím, že je korektní, aby investoři věděli, za jakých podmínek budou moci provozovat své zdroje,“ říká Král.
To, že dnes Andrej Babiš bez jakýchkoli zábran hovoří o „zeleném šílenství“ a „pitomosti EU, která nám pořád něco nařizuje“, je umožněno i špatnou pamětí domácích médií.
V Evropě je nezbytné udržet demokratický střed, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v programu Komise na pět let. O jejím setrvání v čele Komise se bude hlasovat odpoledne.
Za byrokratické úkony zaplatí podnikatelé 72 miliard korun ročně. Čtvrtina nařízení by se přitom dala zjednodušit nebo zrušit a ušetřené peníze by pak firmy mohly investovat.
Mnozí nově zvolení europoslanci včetně těch českých v kampani slibovali revizi Zelené dohody pro Evropu. Diskutovat o nákladech a efektivně je možné, ale ne dost na zpochybnění snížení emisí
„Řada českých europoslanců totiž skončí ve frakcích, které budou mít minoritní až nulový vliv,“ odhaduje Kateřina Šafaříková. V minulosti přitom čeští zástupci dokázali fungování Unie ovlivňovat.
Změny v oblasti životního prostředí musí být technologicky realizovatelné a finančně únosné. Pokud se podaří debatu o snižování emisí v automobilovém průmyslu racionalizovat, budeme rádi, říká Špicar.
„Díky tomu, že nesklouzáváme k populismu, jsme měli tak úžasné debaty, že jsme si povídali několik hodin v sále plném občanů,“ říká o kontaktní kampani Filip Turek v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Politolog Just tvrdí, že i někteří zastánci Zelené dohody pro eurovolby začínají couvat. „Často třeba říkají, že chtějí dohodu naplňovat jen v rozumné míře a že je potřeba ji rozumně upravit,“ říká.
Už teď klimatická změna podněcuje ozbrojené konflikty, jako třeba v oblasti vysychajícího Čadského jezera. Ty jsou pak samy o sobě motorem migrace, ať vnitrostátní, anebo té mezinárodní.
Evropská unie díky Zelené dohodě výrazně vylepšuje svůj příspěvek k ochraně klimatu. Uvádí to data z nové zprávy vědeckého projektu Climate Action Tracker.
Co jsou hlavní výzvy pro automobilový průmysl a jak bude vypadat naše silniční doprava za deset let? Ptali jsme se byznysu, politiků i expertů na evropskou legislativu a Green Deal.
Bidenova administrativa reaguje zvýšením cel na čínskou strategii, kdy zaplavuje globální trh levným zbožím, jehož ceny drží uměle nízko. Bude Evropa USA následovat?
Častější horká léta a zhoršující se sucho poškozují žatecký chmel, pro některá česká piva nenahraditelný. Jaké jsou vyhlídky odvětví a jakou roli v tom může hrát Zelená dohoda i blížící se volby?
Slova Green Deal vzbuzují velké vášně. Před eurovolbami někteří politici mluví o „zeleném ideologickém šílenství“, „tragédii“, další ale také o potřebě Green Dealu a jeho opravě.
Je takzvaný Green Deal v současné podobě politicky obhajitelný? Vladimír Kroc se ptal Jana Dusíka, nově jmenovaného zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi.
Na starosti už měl brexit, společné nákupy plynu a nově také naplňování Zelené dohody pro Evropu. Slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič je jedním z nejdéle sloužících eurokomisařů a chce pokračovat.