Rusko navrhlo Ukrajině další kolo přímých jednání o míru v Istanbulu, řekl Lavrov
Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu, oznámil ve středu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Moskva čeká na rychlou odpověď Ukrajiny, uvedl o něco dříve ruský vyjednávač Vladimir Medinskij po telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem, ministrem obrany Rustemem Umerovem.
Ruská strana je podle Lavrova nyní připravena předložit memorandum o ruských podmínkách ukončení války, kterou Moskva před více než třemi lety rozpoutala.
Medinskij, který je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina, vedl ruskou delegaci na prvních přímých jednáních s ukrajinskou delegací za více než tři roky, které se uskutečnily 16. května v Istanbulu.
Obě strany se tehdy dohodly na dosud největší výměně válečných zajatců, tisíc za tisíc, ale nedospěly k dohodě o příměří, jak požadoval Kyjev a jeho západní spojenci. Ukrajinskou delegaci vedl právě ministr Umerov.
Kreml označil německo-ukrajinskou dohodu za ‚provokaci, která má prodloužit válku‘
Číst článek
Jednání se uskutečnilo pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, usilujícího o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války, připomněla agentura Reuters. Ruský prezident Putin po telefonátu s Trumpem 19. května řekl, že Moskva je připravena spolupracovat s Ukrajinou na memorandu o budoucí mírové dohodě.
„Ruská strana, jak jsme se domluvili, rychle vypracovala příslušné memorandum, které vykládá naše stanovisko ke všem aspektům spolehlivého překonání základních příčin krize. Naše delegace vedená Vladimirem Medinským je připravena předložit toto memorandum ukrajinské delegaci a poskytnout nezbytné vysvětlení během druhého kola obnovených přímých jednání v Istanbulu příští pondělí 2. června,“ uvedl Lavrov.
Medinskij dříve podle ruských médií oznámil, že zatelefonoval Umerovovi a navrhl čas a místo pro příští setkání, ale dosud čeká na odpověď. Navržený termín a místo nové schůzky Medinskij neupřesnil, jen naznačil, že by se měla konat v příštích dnech.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dříve uvedla, že bylo dohodnuto, že při dalším kole rozhovorů si Rusko a Ukrajina vymění dokumenty se svou představou „způsobů urovnání konfliktu a příměří“ a projednají je.
Lavrov ve středu podle TASS také prohlásil, že Rusko trvá na neutralitě Ukrajiny a odmítá důraz Západu na obnovu její územní celistvosti. Splnění požadavku, aby Ukrajina neměla jaderné zbraně a vyhlásila neutralitu, musí být podle Lavrova obsaženo v jakémkoliv řešení konfliktu.
Rusko má u Sumské oblasti 50 tisíc vojáků, řekl Zelenskyj. Putin zmínil nárazníkové pásmo
Číst článek
Moskva za základní příčiny války, kterou z Putinova rozhodnutí vede proti Ukrajině čtvrtým rokem, nyní označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.
Putin původně invazi odůvodňoval údajnou potřebou demilitarizovat a „denacifikovat“ sousední zemi a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo před pronásledováním.
Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na tři ruské zdroje uvedla, že Putin požaduje písemný závazek západních mocností nerozšiřovat NATO dále na východ, což v praxi znamená vyloučení členství Ukrajiny, Gruzie, Moldavska a dalších bývalých sovětských republik v alianci.
Vedle neutrality Ukrajiny a ochrany jejího rusky mluvícího obyvatelstva požaduje rovněž zrušení některých západních sankcí a vyřešení otázky zmrazených ruských státních aktiv na Západě.
Kyjev ujišťuje o připravenosti k úplnému a bezpodmínečnému příměří a také k přímým rozhovorům v jakémkoli formátu, který povede k výsledku, odmítá ale kapitulovat. Moskva podle dostupných informací klade pro klid zbraní mimo jiné pro Kyjev nepřijatelnou podmínku, že Ukrajina stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si Moskva činí nárok.
