Mediátoři války na Ukrajině: Turecko může mít silnou pozici a být další ,pákou‘ na Rusko, míní expertka
Donald Trump chtěl konflikt na Ukrajině vyřešit co nejdříve, dovést Rusko k příměří se mu ale nedaří. Washington také naznačil, že by už jeho role nemusela být tak intenzivní jako doposud, a pozice mediátora se mezitím ujímají i další aktéři, ať už Rijád, či Ankara. „Ta udržuje vztahy s oběma stranami, i proto má potenciál hrát v jednáních klíčovou roli,“ říká Elina Beketovová z amerického think-tanku Centrum pro analýzu evropské politiky (CEPA).
Co se týká případných dalších možných mediátorů rusko-ukrajinských vyjednávání, Zelenskyj Putina vyzval, aby se s ním setkal v Istanbulu, šéf Kremlu ale odmítl. Čím vším u nich každopádně Turecko vzbuzuje důvěru?
Klíčovou zprostředkovatelskou roli již hrálo a mnozí věří, že se k ní může vrátit. Podle mě se Ankara může ukázat jako silný vyjednavač a mírový zprostředkovatel. Nicméně doufejme, že na rozdíl od roku 2022, kdy Rusko Ukrajinu v podstatě vyzvalo ke kapitulaci, bude tentokrát Moskva k rozhovorům přistupovat s realističtějšími požadavky.
PR akce o ‚urovnání neurovnatelného‘. Co čekat od jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?
Číst článek
Má Ankara podle vás možnosti a kapacity na to, aby Spojené státy ve vyjednávací roli případně nahradila?
Nemyslím, že by Spojené státy měla vyloženě nahradit, spíše představovat další řekněme páku na Rusko. V letošním únoru se třeba na americkém konzulátu v Istanbulu setkali zástupci Washingtonu a Moskvy, jednali o možném znovuotevření svých velvyslanectví uzavřených na začátku války na Ukrajině.
Ukrajinu pak s Tureckem pojí dlouholeté vztahy. Například turecké (bezpilotní) letouny Bayraktar se staly symbolem ukrajinského odporu během prvních měsíců plnohodnotné invaze, armáda je využila při klíčových operacích včetně osvobození Hadího ostrova či potopení křižníku Moskva. Ankara také hraje důležitou roli při výměnách zajatců, pomohla zajistit propuštění vojáků z Azovstalu i civilistů a asistovala i při propuštění krymských Tatarů.
Zároveň Turecko udržuje úzké vztahy i s Ruskem. Erdogan a Putin se od začátku invaze několikrát setkali a podle různých mediálních zdrojů Ankara s Moskvou udržuje otevřené diplomatické cesty záměrně v naději, že se jí ji podaří přesvědčit válku ukončit. Válka a okupace Krymu totiž destabilizovaly černomořský region, což má přímý dopad i na tureckou ekonomiku.
Země si ale velmi dobře uvědomuje i rozsah hrozeb, jež mohou z Moskvy přijít. Silná Ukrajina by tak mohla sloužit jako klíčová protiváha ruské dominance právě v Černém moři, a i proto Ankara s Kyjevem udržuje obrannou spolupráci. To celé směřuje k jednomu závěru, a sice že Turecko určitě má potenciál hrát významnou roli v případných budoucích mírových jednáních s Ruskem.
Spojené státy tedy před pár týdny nastínily, že by se mohly stáhnout z vyjednávacích hovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Čím Trumpův pomyslný pohár trpělivosti přetekl? Jde tam i o frustraci, že se mu válku nedaří vyřešit tak rychle, jak plánoval?
Emotivních prohlášení zaznělo mnoho, nutně to ale neznamená, že se Spojené státy z jednání opravdu stáhnou. Vyjednávání nezaručuje vždy dokonalý výsledek a s agresorským státem s jadernými zbraněmi je to komplikované. Washington však nadále hraje klíčovou roli a podílí se na mírovém procesu.
Sblížení Trumpa s Moskvou, izolace i nový mediátor. Co by mohlo přinést stažení USA z jednání o Ukrajině?
Číst článek
Co přesně by nicméně jeho stažení z vyjednávání mohlo znamenat?
Pokud by svou míru angažovanosti snížil, o čemž mimochodem pochybuji, znamenalo by to, že by Evropa musela převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a podporu Ukrajiny. Nicméně věřím, že i kdyby k jeho stažení z vyjednávání došlo, přece jen v něm v určité formě bude mít své místo i nadále.
Viděli jsme to i na nedávných dohodách, například té o nerostných surovinách, dále pokračující vojenské pomoci, výměně zpravodajských informací a tak dále. Pokud však Bílý dům svou aktivitu přeci jen omezí, bude každopádně na Evropě, aby byla asertivnější a zaplnila příslušné mezery.
Arabští mediátoři
Byl by nicméně kromě Turecka ještě někdo další schopen takovouto pozici převzít? Kdo by vyloženě nevadil ani jedné ze stran?
Řekla bych, že jde hlavně o vytvoření jakési koalice, která by na Rusko zvyšovala tlak. Země jako Turecko, Polsko, Francie, Německo, Itálie či ty z Pobaltí by, zejména v koordinaci se Spojenými státy, mohly ze své pozice společně zesílit jednotu a diplomatické úsilí.
Analytik: K jednáním Ruska a Ukrajiny jsem skeptický. Cíle obou jsou strašně odlišné
Číst článek
Jako mediátor často v různých konfliktech vystupuje i Katar, ruská a ukrajinská strana nedávno jednaly v saúdskoarabské Džiddě… Co za ambice zde pak mají dané arabské státy?
Oba, navíc se Spojenými arabskými emiráty, mohou získat důležitou pozici. Každý z nich udržuje vlastní vztahy jak s Ruskem, tak Ukrajinou. Například jednání v Džiddě byla považována za produktivní, Spojené státy po nich souhlasily s okamžitým obnovením dodávek zbraní a sdílením zpravodajských informací s Kyjevem.
Ten na oplátku uvedl, že je ochoten zvážit třicetidenní příměří, pokud s ním Rusko bude souhlasit. Dané země také Ukrajině pomohly v humanitárních otázkách, zejména ohledně navrácení dětí unesených na Ruskem okupovaných územích, a při zmíněném propouštění válečných zajatců.
Jak moc je vůbec mediátor v konfliktu, jako je válka na Ukrajině, pro uzavření příměří důležitý?
Kdyby Ukrajina mohla Rusko ke konci konfliktu sama donutit, už by to dávno udělala. Proto je nezbytné mít po boku účinné zprostředkovatele. Spojené státy spolu s Evropou, Tureckem a dalšími zeměmi mají zásadní úděl v tom, aby jí pomohly vyjednávat z pozice síly a dotlačily Rusko k zastavení agrese.
