Rjabkov agentuře TASS sdělil, že důvodem odkladu uspořádání nového jednání o diplomatických záležitostech je mimo jiné snaha obou stran vyhnout se situaci, kdy by nebylo dosaženo významných výsledků.
„Vím, že našemu národu je zcela jasné, že toto slyšení bylo zorganizováno a připraveno proto, že on věděl a viděl, že jsem proti němu vyhrál několikery volby a že vyhraji i ty další,“ řekl Imamoglu.
Kyjev/Moskva/Washington||ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
Šéf Kremlu opakovaně prohlásil, že přímé setkání se Zelenským musí být řádně připraveno. Rusko bilaterální setkání sice nabízí, nikoliv však na nejvyšší úrovni. Chce schůzku ministrů zahraničí.
„Věřím, že další kolo jednání určitě přijde, ale ani tam neočekávám přelom. Pokud ale vždy povedou k tomu, že se nešťastlivci z ruského zajetí dostanou na svobodu, smysl mají,“ říká Milan Mikulecký.
Podle vedoucího ruské delegace Vladimira Medinského se obě strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců z každé strany. Součástí výměny by kromě zajatých vojáků měli být i civilisté.
Zatykač na Cafera Mahiroglua, majitele televizní stanice Halk TV, byl vydán v rámci vyšetřování údajné zločinecké organizace podezřelé z falšování tendrů prostřednictvím podplácení veřejných činitelů.
Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním videoposelství upozornil, že Rusko zatím nezaslalo Ukrajině úplné seznamy těžce zraněných nebo nemocných zajatců, na jejichž výměně se delegace obou zemí dohodly.
„Přestaňte se ohánět šílenými čísly. Vrátíme všechny, kteří jsou v Ruské federaci. Žádné únosy neexistují. Ruští vojáci neunášejí,“ řekl na jednání šéf ruského vyjednávacího týmu.
První kolo přímých jednání obou válčících stran se v Istanbulu uskutečnilo 16. května, přičemž dohoda na výměně válečných zajatců byla tehdy jeho jediným reálným výsledkem.
Ukrajina naléhá na Moskvu, aby ještě před jednáním předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala. Ta tak ale neučinila.
Putinovi se jeho manévr předstírat ochotu k mírovým rozhovorům minimálně na pár dní zdařil. Překvapovat by to nemělo: V simulaci vyniká Rusko odjakživa.
„Stěžejní jsou sankce a vyzbrojení Ukrajiny. Pokud k tomu nedojde, tak nedojde ani k žádným posunům v jednání o příměří,“ upozorňuje politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.
Vyjádření přišlo poté, co spolu s vůdci čtyř evropských zemí telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, krátce po konci ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu.
„Z pohledu Rusů asi dává smysl počkat, jak se ta situace vyvine i na frontě. Teprve kdyby se jim nedařilo, tak přistoupí k jednání,“ říká pro Radiožurnál politický geograf Jan Kofroň.
„To není delegace áčkového týmu, protože áčkový tým by byl prezident Putin. To není ani delegace béčkového týmu, protože béčkový tým by byli ministři,“ komentuje schůzku v Istanbulu analytik Bříza.
O možném příměří bude ruská a ukrajinská delegace jednat tento pátek v Istanbulu. Půjde o první přímá jednání od počátku ruské invaze před třemi lety, přičemž Zelenskyj ani Putin se jich nezúčastní.
V Ankaře, nebo Istanbulu? S Putinem, nebo bez? Přijede Trump? Bude u toho Erdogan? A stane se vůbec něco? Čtvrteční schůzka v Turecku pod drobnohledem celého světa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na návrh přímých rozhovorů Vladimira Putina uvedl, že ve čtvrtek bude v Turecku osobně a bude tam na něj čekat.
Zelenskyj je s Ruskem připraven jednat osobně. Účast Vladimira Putina je ale podle výzkumníka Michala Smetany spíše nepravděpodobná. O plánovaných mírových jednáních mluvil s Barborou Tachecí.
„Je to zvláštní mlčení, protože Rusko bude muset válku stejně ukončit a čím dřív se tak stane, tím lépe,“ řekl Zelenskyj a dodal, že Rusko neodpovědělo ani na četné návrhy příměří.
„Jazyk ultimát je pro Rusko nepřijatelný, není vhodný. Takovým jazykem nelze s Ruskem mluvit,“ odpověděl mluvčí na dotaz ohledně hrozby nových západních sankcí, pokud Rusko nepřistoupí na příměří.
Zelenskyj reagoval na Putinův návrh na přímá jednání ve čtvrtek 15. května v Istanbulu. Putin se dosud nevyjádřil k výzvě Zelenského a tzv. koalice ochotných, aby Rusko přistoupilo na 30denní příměří.