V Pásmu Gazy pohřbili desítky obětí pondělního násilí, při protestech byl zabit další Palestinec
Tisíce Palestinců se v úterý v Pásmu Gazy účastnily pohřbů prvních z téměř 60 obětí, jež si vyžádaly pondělní protesty na hranicích Gazy s Izraelem. Několik zemí i úřad OSN pro lidská práva odsoudily Izrael za použití ostrých nábojů při potlačování nepokojů, které vyvolalo přesunutí americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. V úterý izraelští vojáci zabili dalšího Palestince.
Pondělí bylo dnem s největším počtem obětí od války mezi radikálním palestinským hnutím Hamás, která Pásmo Gazy ovládá 11 let, a izraelskými bezpečnostními složkami od roku 2014. O život přišlo 58 Palestinců, včetně šesti nezletilých, a na 130 lidí je kritickém stavu. Přes 2770 Palestinců bylo zraněno, z toho každý druhý utrpěl střelné zranění. Protestů se účastnilo na 50 000 Palestinců. V úterý protesty pokračovaly v menší míře a zemřel při nich jednapadesátiletý Palestinec.
Střety v Gaze si vyžádaly 58 mrtvých Palestinců. Osmiměsíční holčička se udusila slzným plynem
Číst článek
V úterý měly vyvrcholit šestitýdenní protesty, jimiž Palestinci připomínají vyhnání statisíců svých předků z území, kde 14. května 1948 vznikl stát Izrael. Den, kdy v roce 1948 po vzniku Izraele vypukla první izraelsko-arabská válka, si připomněli Palestinci demonstracemi na Západním břehu Jordánu.
Na pondělní dění v Gaze nejostřeji reagovaly Turecko a Jihoafrická republika, které stáhly své velvyslance z Izraele. Turecko také povolalo ke konzultacím svého velvyslance v USA a vyhostilo izraelského velvyslance v Ankaře. Prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Izrael ze „státního terorismu“ a „genocidy“. V Turecku byl vyhlášen třídenní státní smutek za zabité Palestince.
Povinnost chránit občany
Použití ostrých nábojů při střelbě znovu odsoudil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který vyzval k nezávislému vyšetření událostí. Podle mluvčího úřadu Ruperta Colvilla má sice Izrael právo chránit své hranice, ale střelné zbraně s ostrou municí mají být použity jen v krajních případech. Podle Colvilla nepředstavovali Palestinci u hraničního plotu v Gaze nebezpečí, které by si zasloužilo takto tvrdou reakci.
Nezávislé vyšetření pondělních událostí v Gaze podpořilo i Německo. Vládní mluvčí Steffen Seibert uvedl, že Izrael má právo a povinnost chránit své občany a hranice, ale při zachování zásady přiměřenosti. Vyšetření událostí požaduje i náměstek britského ministra zahraničí Alistair Burt, podle něhož je ale nutné podívat se i na roli hnutí Hamás.
Blok ze strany USA
Vysoký počet Palestinců zraněných při pondělních protestech v Gaze je obrovskou zátěží pro nemocnice v Pásmu Gazy, které se kvůli více než desetileté blokádě ze strany Izraele a Egypta potýkají s nedostatkem léků a vybavení i s výpadky proudu. Situace v místních nemocnicích je podobná jako za války, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).
Nezávislé vyšetření pondělního násilí na hranicích Gazy požadoval návrh prohlášení Rady bezpečnosti OSN, jehož přijetí ale v noci na úterý zablokovaly Spojené státy.
Velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová si myslí, že Izrael při pondělním zásahu projevil zdrženlivost. Hamás „provokuje k násilnostem mnoho let, začal s tím dlouho před přesunem našeho velvyslanectví“ do Jeruzaléma, řekla.
„Žádná země v této místnosti by nejednala s větší zdrženlivostí, než s jakou jednal Izrael. Hamás je se (pondělními) výsledky spokojen. Spojené státy litují mrtvých, ale v té oblasti je mnoho násilí,“ sdělila Haleyová.
Zasedání Rady bezpečnosti OSN věnované násilí na hranici Pásma Gazy začalo chvílí ticha za palestinské oběti. O svolání schůzky požádal Kuvajt, jehož velvyslanec při OSN chce Radě předložit rezoluci požadující ochranu palestinských civilistů. Členům patnáctičlenné rady ji předloží pravděpodobně ve středu, o termínu hlasování se zatím nerozhodlo.
