Krize u hranic se polské vládě hodí. Migrace odvrací pozornost od skandálu s potraty i od obří inflace
Celý minulý týden žila polská společnost případem úmrtí těhotné Izabely, který zviditelnil dopady přísné vládní protipotratové politiky a vyvolal v zemi masové demonstrace. V pondělí ale vygradovala krize na hranicích s Běloruskem a veřejná debata se rázem změnila. Podle odborníka Michala Lebdušky to vládní straně Právo a spravedlnost velmi hraje do karet, odvrací se totiž pozornost od témat, která jsou pro vládu nanejvýš nepříjemná.
Polsko čelí krizové situaci, kterou od pondělí s napětím sleduje celá Evropa.
Už v neděli večer se v Polsku začala objevovat varování, že se běženci z Blízkého východu či Afriky, kteří v minulých týdnech dorazili do Běloruska, plánují vydat k polským hranicím odhodlaní dostat se na druhou stranu žiletkového plotu. A v pondělí se tak stalo.
Migranti se pokusili proniknout z Běloruska do Polska. Bezpečnostní síly překročení zabránily
Číst článek
Kolona několika tisíc migrantů se za doprovodu běloruských bezpečnostních složek vydala k hraničnímu přechodu, kde se pokusila překonat bariéru, polské síly ale útok odrazily. U hranic nicméně několik tisíc běženců zůstalo, Varšava proto poslala na místo další vojáky, kteří dohromady čítají 12 tisíc mužů a žen.
Vypjatá situace na polsko-běloruských hranicích je výsledkem cílené politiky běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, který podle Varšavy i Evropské unie zneužívá tisíců zoufalých běženců a pomáhá jim v cestě do unijních zemí, aby tak evropskou sedmadvacítku potrestal za sankce uvalené na jeho režim.
Jak nicméně podotýká bruselský server Politico, krize na hranicích zároveň polské vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) pomáhá a přichází ve chvíli, kdy se to konzervativní vládě velmi hodí. Ještě během soboty totiž Polsko žilo úplně jiným tématem – úmrtím 30leté Izabely z města Pština, která ve 22. týdnu těhotenství zemřela na septický šok.
Po zprávách o smrti těhotné Polky vyšly do ulic Varšavy a dalších polských měst tisíce lidí, kteří protestovali proti přísným protipotratovým zákonům v zemi. Jak navíc ukázal průzkum společnosti United Surveys z konce minulého týdne, podpora PiS se po skandálu propadla o 4,5 procentního bodu na celkem 32,6 procenta.
Pro konzervativní vládní stranu je proto otočení pozornosti směrem od skandálu kolem zemřelé Polky k migraci velmi výhodné, domnívá se kromě serveru Politico například také odborník na polskou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.
„Vládě to hraje nesmírně do karet. Protipotratový zákon je jedno z mála témat, která jsou pro vládu extrémně nepříjemná. Naprostá většina Poláků byla proti zpřísnění legislativy a proti loňskému rozhodnutí ústavního soudu. Protesty, které vypukly po rozhodnutí ústavního soudu, navíc byly jedinou věcí, která dokázala o kousek shodit preference Práva a spravedlnosti. Tato věc je tedy velmi nepříjemná a to, že se takto podařilo odvrátit pozornost, je pro PiS určitě skvělé,“ říká Lebduška pro iROZHLAS.cz.
Smrt těhotné Polky
Případ zemřelé Izabely v Polsku oživil veřejnou debatu o protipotratové legislativě a nálezu ústavního soudu z loňského října, na základě kterého se zákony ještě zpřísnily.
Až do nálezu soudu, kterému dominují soudci dosazení vládní stranou PiS, byly v Polsku přípustné potraty ve třech případech: když těhotenství bylo důsledkem znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky a když lékaři zjistili těžké, nezvratné a nevyléčitelné poškození plodu. Podle soudu ale poslední ustanovení odporovalo polské ústavě, zákony proto ještě přitvrdily.
Polské ženy protestují proti zákonu o interrupcích. Důvodem je úmrtí ženy, které odmítli potrat provést
Číst článek
Dřívější vyšetření u 30leté Polky přitom ukázala vážné poškození plodu, lékaři ale v souladu se zákonem údajně čekali, dokud jeho srdce nepřestane bít. Ukazují to i SMS zprávy, které psala matce, když se ve 22. týdnu těhotenství dostala do nemocnice. Stěžovala si, že kvůli zákonům lékaři nic nedělají.
„Zatím musím kvůli potratovému zákonu ležet a oni nemůžou nic dělat. Počkají, až dítě umře nebo až se něco začne dít, a pokud ne, tak se dá očekávat sepse,“ napsala Izabela z nemocnice ve slezské Pštině, které její matka ukázala polské televizi TVN.
Po odumření plodu se lékaři rozhodli pro císařský řez, srdce pacientky se ale cestou na operační sál zastavilo a ona navzdory snahám zdravotníků o oživení zemřela. Dění v nemocnici na sociálních sítích popsala advokátka Jolanta Budzowská, která rodinu zesnulé Polky zastupuje. Nemocnice následně pozastavila smlouvu lékařům, kteří měli v osudný den službu, a rozjelo se vyšetřování.
Kontrolu do nemocnice poslalo také ministerstvo zdravotnictví, vláda ale odmítá, že by vinu za Izabelinu smrt neslo zmiňované rozhodnutí ústavního soudu nebo přísná protipotratová legislativa. Ukazuje naopak na samotné lékaře a tvrdí, že šlo o jejich pochybení.
Migrace jako nástroj
Analytik AMO přitom poukazuje na to, že v odvracení pozornosti od nepříjemných témat je polská konzervativní strana přeborníkem a právě téma migrace k tomuto účelu často využívá.
Plot z žiletkového drátu, teploty nad nulou. Situace na bělorusko-polské hranici graduje a mrtvých přibývá
Číst článek
„V PiS jsou v tomto ohledu do značné míry mistři. Vždy, když se objeví nějaké nevýhodné téma, odvrací pozornost pryč. Je to jejich běžná strategie, kterou PiS využívá dlouhodobě. Tato taktika je mimo jiné velmi úspěšná i v tom, že se kvůli tomu nedokáže prosadit polská opozice. Ta je neustále ve vleku témat, která nadhazuje Právo a spravedlnost, a není schopná nastolovat vlastní agendu, ideálně takovou, která by byla pozitivní,“ míní Lebduška.
To, co se od začátku týdne odehrává na bělorusko-polských hranicích, sice polská vláda těžko „zinscenovala“ ve svůj prospěch, podle analytika AMO ale v posledních měsících silně přiživovala protiimigrační atmosféru v zemi a krizi na bělorusko-polských hranicích ještě víc eskalovala.
„Téma migrace je pro ně výhodné, snažili se ho proto zdůrazňovat co nejvíc a občas byla rétorika poměrně hysterická. Zdaleka největším problémem podle mě bylo vytlačování migrantů zpátky za hranice polského území, které se děje velmi intenzivně, situace by se přitom dala řešit daleko elegantněji a potichu. Za současnou situaci na hranicích tedy sice nemůže, na druhou stranu je ale pravda, že vláda situaci dlouhodobě eskaluje, místo aby to řešila efektivněji,“ tvrdí expert na Polsko.
Připomenout lze nedávnou aféru kolem polské státní televize (TVP), která ve večerních zprávách v reportáži nazvané „Nelegální migrace paralyzuje Evropu“ odvysílala záběry z chystaného filmu streamovací služby Netflix. Během scény dva motocyklisté projíždějí kolem prádelny a nečekaně začnou střílet z automatických zbraní, TVP přitom video prezentuje jako nahrávku z jednoho ze švédských měst.
Server Politico pak upozorňuje také na materiál s názvem „Opozice podporuje migranty a Lukašenka“, který státní televize TVP odvysílala v neděli večer, tedy jen pár hodin před eskalací krize na polsko-běloruských hranicích. V pondělí pak moderátorka TVP Danuta Holecká ve vysílání uvedla, že vedle běloruského režimu se této „hybridní války proti Polsku účastní někteří politici polské opozice a média, která je podporují“.
Podle Lebdušky je tak zcela jednoznačné, že se Právo a spravedlnost snaží krize na hranicích využít v boji proti opozici a prostřednictvím státních médií ukázat, že opozice nepodporuje zájmy polského lidu. Podobné útoky přitom často míří na bývalého premiéra a předsedu Evropské rady Donalda Tuska, který stojí v čele Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany v zemi.
„Vláda také často razila narativ, že svým postojem k migrantům opozice nahrává Vladimiru Putinovi a ruské či běloruské propagandě. Zároveň tvrdili, že by opozice chtěla migranty přijmout a ti by následně viděli, že se mohou do Polska dostat, a tím pádem by byl příliv lidí do Polska ještě větší,“ popisuje Lebduška, který v Polsku žije.
Migrační krize na hranicích
Polská vláda využívá především snahy polské opozice upozornit na špatnou situaci lidí na bělorusko-polské hranici, kde už na deset žadatelů o azyl přišlo o život. Celé rodiny včetně malých dětí často tráví v bažinatých lesích i několik dní či týdnů, zatímco venkovní teploty kolísají kolem nuly. Tyto podmínky se pak podepisují na jejich zdravotním stavu, kromě části politiků tak bijí na poplach hlavně humanitární organizace.
Tusk: Polsko by mělo zvážit aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO. Naše hranice jsou pod tlakem
Číst článek
Terčem kritiky se pak stává také vyhlášení nouzového stavu, na základě kterého polské úřady nechtějí vpustit do tříkilometrové zóny podél hranic nejen novináře, ale například i zástupce humanitárních organizací, a dokonce ani zdravotníky.
„Na jednu stranu podporují utěsnění hranice a budování něčeho, co bude migrantům v přechodu hranice fyzicky bránit. To opozice podporuje, kritizuje ale humanitární aspekty – že se migranti vytlačí zpátky za hranici, pak se ale zase vracejí a bloudí po lesích ve špatném zdravotním stavu. Je zajímavé, že to kritizuje i polská církev, která jde vládě jinak velmi často na ruku, v tomto směru se ale vyjadřuje poměrně odlišně,“ říká Lebduška.
Kromě toho pak opozice upozorňuje i na skutečnost, že vláda nepožádala o pomoc Evropskou unii, která přitom Varšavě pomoc nabídla. Evropská komise dlouhodobě vyzývá Polsko, aby přijalo nabídku spolupráce od unijní pohraniční agentury Frontex, která by zemi pomohla prověřit žadatele o azyl. Varšava však spolupráci odmítá a žádné běžence do země vpustit nechce.
„Dá se předpokládat, že v tomto rozhodnutí hraje roli především to, že vláda nechce ukázat, co se na hranicích reálně děje. Má to podobný motiv jako výjimečný stav, na základě kterého tam nepouštějí novináře,“ podotýká odborník.
Skandál s potraty a inflace
Poté, co se situace na hranicích na počátku týdne vyhrotila, se tak polská opozice podle serveru Politico dostává do svízelné situace a stojí před těžkou volbou: buď upustí od kritiky vlády a podpoří ji v boji za ochranu hranic, nebo to neudělá a riskuje tak, že ztratí přízeň voličů, kteří se obávají nekontrolovaného přílivu běženců z Běloruska. S tím do jisté míry souhlasí i analytik AMO.
Morawiecki označil migrační krizi na hranici s Běloruskem za hybridní útok Lukašenkova režimu
Číst článek
„Na druhou stranu bych ale řekl, že z hlediska podpory to nebude pro opozici nikterak zásadní problém, protože polská společnost je v tomto tématu extrémně polarizovaná. Lidé, kteří podporují opozici, jsou v tomto ohledu víceméně přesvědčení, a to platí i pro voliče vlády. Spíš bych řekl, že to je pro opozici nevýhodné v tom smyslu, že nemůže nastolovat vlastní agendu,“ upozorňuje pro iROZHLAS.cz.
Naopak pro vládní stranu Právo a spravedlnost to podle něj výhodné je a současná situace jí do jisté míry pomáhá. Využívá přitom rétoriku z migrační krize v roce 2015, na kterou značná část polské společnosti dodnes slyší.
„Současná situace je tedy pro PiS určitě výhodná. Krize na hranicích navíc zakrývá nejen skandál kolem potratů, ale také další téma, které se v Polsku nyní hodně řeší a které je potenciálně extrémním problémem, protože se dotýká všech lidí. Je to obrovská inflace, která je jednou z nejvyšších v EU. Všechno prudce zdražuje a právě to má velký potenciál podporu PiS srazit, proto je pro ně odvrácení pozornosti výhodné. Objevují se tu hesla jako ‚drahota PiS‘, nyní to ale překrývá krize na hranicích,“ uzavírá Lebduška.
