Právo veta se v Unii zneužívá. Reformy suverenitu států ochrání i bez něj, tvrdí evropští experti

Evropský parlament tento týden vyzve Unii k přijetí reforem, aby zvládla rozšíření na 30 a více členů. Jejich první výkop chystá Evropská komise hned vzápětí. V Česku ale prezident Petr Pavel za pouhou výzvu k debatě o možném odchodu od práva veta dostal těžkou sprchu. „Jelikož jsme si vědomi obav z narušení suverenity, navrhujeme řadu opatření, jak ji chránit,“ ujišťují v nové epizodě Bruselských chlebíčků Daniela Schwarzerová a Olivier Costa.

bruselské chlebíčky Praha/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bruselské chlebíčky (83) o právu veta a reformě Evropské unie

Bruselské chlebíčky (83) o právu veta a reformě Evropské unie | Foto: Aleš Vavřík | Zdroj: Český rozhlas

Německá politoložka Daniela Schwarzerová a její francouzský kolega Olivier Costa jsou hlavními autory studie s návrhy institucionálních reforem Evropské unie pro její budoucí rozšíření o země jako Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Bruselské chlebíčky s Danielou Schwarzerovou a Olivierem Costou

Studii loni vypracovala skupina dvanácti nezávislých expertů z Německa a Francie a stala se jedním z nejdiskutovanějších dokumentů na téma reforem a rozšiřování sedmadvacítky.

„Je tu velké nebezpečí, že Unie s 30 a více členy bude vnitřně paralyzovaná. Už teď vidíme změnu chování některých vlád, které používají právo veta na záležitosti, které nejsou zásadní pro jejich národní zájmy, ale jen kvůli tomu, aby blokovaly celý proces nebo aby získaly ústupky v jiné oblasti,“ přibližuje Daniela Schwarzerová z německé Bertelsmannovy nadace, co Evropské unii hrozí, pokud se nereformuje.

„Není možné napořád všechno rozhodovat jednomyslně ve velkém počtu členů, protože to nakonec neuděláme nic.“

Olivier Costa

Ochromuje ji to podle ní už teď kvůli počínání maďarského premiéra. „Viktor Orbán teď na několika summitech vetoval některé věci v oblasti zahraniční politiky ne kvůli zahraniční politice, ale kvůli penězům, které potřebuje z unijních fondů,“ poznamenává Olivier Costa z pařížského institutu Science Po.

Pokud to takhle půjde dál s hráči u stolu, kteří nejsou moc loajální k ostatním a používají institucionální triky, tak potřebujeme nová pravidla, abychom se těmto komplikacím vyhnuli,“ upozorňuje.

Zneužívání veta

„Vidíme, že zneužívání národního veta může vytvořit situaci, která je pro Evropskou unii hodně nepříjemná,“ doplňuje Daniela Schwarzerová francouzského kolegu.

40:45

Reformy, nebo smrt. Jednotný unijní trh se musí změnit, jinak bude mrtvý

Číst článek

Podle Costy navíc hrozí, že s přibývajícím počtem členských zemí bude přibývat i případů tohoto zneužívání práva veta a vydírání ostatních.

„A pak je tu samotná budoucí realita rostoucího počtu členských států. Není možné napořád všechno rozhodovat jednomyslně ve velkém počtu členů, protože to nakonec neuděláme nic. A my teď čelíme hodně naléhavým výzvám. Když Vladimir Putin útočí na Ukrajinu, nemáme na rozhodování tři roky. Potřebujeme jednat rychle,“ zdůrazňuje Olivier Costa další důvod pro reformy.

V tomto případě by mělo jít o přechod na rozhodování kvalifikovanou většinou v Radě EU i v oblastech, kde nyní členské státy rozhodují jednomyslně, tedy především v otázkách zahraniční politiky, bezpečnosti a rozpočtu.

Tomu se ale řada zemí brání. Možná ztráta práva veta se nelíbí ani mnohým českým politikům, kteří ho chtějí zachovat kvůli hájení národních zájmů.

Daniela Schwarzerová a Olivier Costa | Foto: Filip Nerad | Zdroj: Český rozhlas

České paradoxy

„Když se podíváte třeba na Českou republiku, tak někdy to, jak hlasuje Maďarsko, je proti českým zájmům. Třeba v případě sankcí proti Rusku nebo podpory Ukrajiny. Občas tak není ve vašem národním zájmu, když ten druhý má právo veto,“ poukazuje Daniela Schwarzerová na jeden z paradoxů spojených s právem veta.

„Nikdo nemá zájem přehlasovávat zemi, která má nějaký skutečný zájem. Je tam snaha najít kompromis.“

Daniela Schwarzerová

Jeho odstranění by podle německé odbornice a jejího francouzského spolupracovníka navíc neznamenalo, že se státy začnou automaticky hned přehlasovávat.

„Unijní politiky, kde se už teď může rozhodovat kvalifikovanou většinou, tuto možnost ne vždy nutně využívají. Nikdo nemá zájem přehlasovávat zemi, která má v něčem nějaký skutečný zájem. Je tam snaha najít kompromis,“ ujišťuje Daniela Schwarzerová, že obavy národních politiků z přehlasovávání na Radě jsou liché.

Německo-francouzský tým expertů přesto navrhuje, aby země, která bude mít dojem, že její národní zájem je nějakým návrhem ohrožen, mohla jeho projednání přenést na summit premiérů a prezidentů členských zemí. A ti rozhodují jednomyslně.

Jaké další reformy by EU měla přijmout, aby fungovala efektivněji a zvládla rozšíření o nové členy? Jak by je měla přijímat a do kdy se na to má připravit? A jak se evropští znalci dívají na české požadavky nespojovat budoucí rozšiřování EU s jejími reformami nebo neotevírat kvůli zvažovaným reformám za žádnou cenu unijní smlouvy?

Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.

Filip Nerad, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme