Rychlejší vyhošťování i konec chaosu ve Středomoří. Jak chtějí země EU přerozdělovat migranty?
Chystaný dobrovolný systém pro přerozdělování žadatelů o azyl by mohl zahrnovat i ekonomické migranty. Vyplývá to z textu návrhu, který má Radiožurnál k dispozici. Podle dokumentu ale systém nesmí zvýšit počty lidí přicházejících do Evropy, jinak okamžitě skončí.
Nový evropský systém pro přerozdělování žadatelů o azyl, na němž se v pondělí dohodly Itálie, Francie, Malta a Německo, by mohl být omezen jen na několik měsíců.
Podle textu návrhu, který má Radiožurnál k dispozici, budou relokace spuštěny nejprve jen pokusně.
Část zemí EU se domluvila na rozdělení migrantů. ‚Nejde o motivaci pro příchod z Afriky,‘ řekl Seehofer
Číst článek
„Mechanismus bude fungovat jako pilotní projekt po dobu ne kratší než šest měsíců a může být obnoven po dohodě všech zúčastněných stran nebo ukončen v případě zneužití třetími stranami,“ píše se v návrhu.
Pokud by relokace vedly během půl roku k prudkému nárůstu počtu lidí snažících se přes Středozemní moře dostat do Evropy, bude systém ukončen.
„Neotevíráme znovu cestu pro masivní migraci. Nemůžeme v tom ale Maltu a Itálii nechat osamocené,“ prohlásil v pondělí francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. V případě, že se systém naopak osvědčí, mohou jej státy prodloužit.
Ekonomičtí migranti
Dokument dále upřesňuje procedury pro vyloďování a relokaci. Skončit má dosavadní praxe, kdy lodě se zachráněnými lidmi na palubě, čekají několik dní až týdnů, než se najde přístav ochotný migranty převzít.
Podle návrhu dohody musí státem vlastněné lodi se zachráněnými migranty plout do země, pod jejíž vlajkou plují. Po vylodění je třeba provést zdravotní a bezpečnostní prohlídku. Relokace se pak na základě předem nabídnutých míst musí uskutečnit do čtyř týdnů. Lodě mají také zakázáno vypínat automatické odpovídače, usnadňovat vyplutí člunů z afrických břehů nebo narušovat operace pobřežní stráže.
Předchozí povinný relokační systém, který skončil v roce 2017, umožňoval přesun dále do Evropy jen těm, kteří mají vysokou šanci následně azyl získat, což byli v praxi především Syřané a Eritrejci. V novém návrhu na dobrovolné přemisťování se už ale nemluví o uprchlících, jen obecně o migrantech nebo žadatelích o azyl.
To by v praxi nejspíš znamenalo, že by se relokace týkaly i ekonomických migrantů, kteří nemají šanci azyl získat, jak už dříve upozornil bruselský týdeník Politico.
Dokument ale současně zdůrazňuje, že je u takových žadatelů nutné následně přistoupit k rychlému návratu do země původu: „Lidé, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu, nemají právo v Evropské unii zůstat a musí být navráceni, co nejdříve to bude možné.“
Návrh projednávají státy EU
S navrhovaným dobrovolným systémem pro přemisťování migrantů se ve středu seznámily i ostatní státy Evropské unie. Itálie, Francie, Malta a Německo je vyzvaly, aby se k mechanismu připojily. Situace je podle nich neudržitelná a je třeba alespoň přechodné řešení.
Přerozdělování migrantů se vrací na scénu. Šance, že plán italského premiéra projde, je mizivá
Číst článek
Maďarsko návrh podle diplomatických zdrojů kritizovalo, obává se, že chystaný systém bude znamenat pobídku pro ilegální migraci.
Svůj zájem připojit se naopak deklarovalo Finsko, které Radě EU předsedá a které se pondělní schůzky ministrů vnitra na Maltě rovněž účastnilo.
Na počtu zapojených zemí závisí, kolik lidí by mechanismus mohl z jihu Evropy přemístit. Případný úspěch pak může být podkladem pro trvalou reformu azylového systému, jak v pondělí uvedl německý ministr vnitra Horst Seehofer.
„Otázka migrace s námi ještě řadu let zůstane. Žádný stát ale na ni nemůže najít odpověď sám. Potřebujeme proto společnou azylovou politiku. Dočasný záchranný mechanismus, na kterém jsme se dohodli, je nutnou podmínkou pro budoucí reformu,“ prohlásil.
Mechanismus povinného přerozdělování žadatelů o azyl dlouhodobě kritizují země V4 včetně Česka. O novém dobrovolném systému budou ministři vnitra členských zemí Evropské unie jednat 8. října v Lucemburku.
