Pro, nebo proti. Egypťany před dalším hlasováním o ústavě přesvědčují islamisté i opozice
Egypťané podle prvních odhadů schválili v první části referenda návrh nové ústavy. Podle islamistů ho podpořilo asi 56 procent voličů, což připouští i opozice. Ta má k návrhu ústavy výhrady – považuje ho za uspěchaný, nedokonalý a obává se, že straní islamistům. Druhé kolo bude v sobotu, islamisté i opozice už přesvědčují voliče.
Sobotního hlasování v Káhiře, Alexandrii a osmi oblastech se podle neoficiálních odhadů zúčastnilo asi 32 procent voličů.
„Rozhodujeme o podobě Egypta, a buď jsme pro, anebo proti, ale volit musíme,“ řekla Egypťanka Salwa Omarová katarské televizi Al-Džazíra.
Prezident Muhammad Mursí a Muslimské bratrstvo tvrdí, že referendum a nová ústava přispějí k uklidnění situace v zemi. Mnozí si to ale nemyslí.
„Rozpory to nevyřeší, celý ten proces není legitimní, stejně jako nebylo legitimní ústavodárné shromáždění,“ uvedl pro stejnou televizi Egypťan Ašraf Tonsy. „Tohle není poslední návrh ústavy, tohle je ústava pro Muslimské bratrstvo, a ne pro Egypt,“ dodal Tonsy.
Druhé kolo referenda se má konat v sobotu. Po něm by také měly být známy oficiální výsledky.
Spolupracovnice Českého rozhlasu Anna Janků uvedla, že volba bude probíhat v sedmnácti provinciích. Obě strany – islamisté i opozice – jsou v terénu a vysvětlují lidem, co znamená ano či ne pro ústavu.
Islamisté se podle Janků snaží získat hlasy voličů například náboženskými argumenty, opozice zase poukazuje třeba na problematické postavení ženy.
„Že například egyptská žena, která je vždycky v prvních řadách a ve velkém počtu, nemá absolutně žádná práva, tam se vždycky mluví jenom o rodině,“ přiblížila Janků.
Roli při přesvědčování může hrát i nízká gramotnost některých Egypťanů. Podle Janků se to projevilo při prezidentských volbách, kdy islamisté získávali hlasy pro prezidenta například pomocí slibů lepšího života, nebo i za potraviny.
Pochybnosti kolem prvního kola
V souvislosti s prvním kolem volby už sedm egyptských organizací na ochranu lidských práv podle BBC hlásilo řadu problémů ve volebních místnostech. Dokonce se mluvilo o falešných soudcích.
„Oni to nebyli vyloženě falešní soudci, ale byli to lidé, kteří nejsou oprávnění, aby byli v těch volebních místnostech. Byli to různí úředníci. Tam podle ústavy musí být opravdu nejenom třeba advokáti, ale musí tam být opravdu soudci a každý volič měl právo požádat soudce, aby se prokázal, spousta z nich to odmítla, protože nebyli soudci, tady došlo k těm problémům,“ vysvětlila Janků.
Anna Janků podotkla, že celkově se jednalo zhruba přes sedm tisíc přestupků.
„Z toho bylo oficiálně zapsáno 1500 protokolů, přestože předseda té nejvyšší volební komise prohlašuje, že žádné přestupky nebyly. A jsou už podané žaloby, že tahle volba proběhla nelegálně,“ řekla Janků s tím, že existují požadavky, aby výsledky prvního kola pro množství pochybení nebyly uznané.
