Pro Netanjahua nebude snadné říct ne, když Trump představí mírové řešení pro Gazu, myslí si Kalhousová
Při izraelských vzdušných úderech na Pásmo Gazy v noci na středu přišlo o život nejméně 48 lidí, včetně 22 dětí. Informovala o tom podle agentury AP místní indonéská nemocnice poblíž uprchlického tábora Džabalia na severu palestinské enklávy. „Izraelská společnost konečně ví o humanitární situaci v Gaze. Problém je ve vládě,“ popisuje pro Radiožurnál ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
Jsou známy další informace o nočním útoku na Pásmo Gazy? Vyjádřili se k němu už představitelé Izraele nebo izraelské armády?
Samozřejmě se o tom útoku se mluví. V souvislosti s útokem se mluví o tom, že tím prvním cílem izraelské armády na jihu Pásmu Gazy byla nemocnice, v jejíž podzemí měl být podle Izraele tunel, kde se měl schovávat bratr Jahji Sinvára, Mohammad.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho koaliční spojenci se rozhodli využívat hlad jako nástroj, což je samozřejmě zločinné, upozorňuje Irena Kalhousová
Jahjá Sinvár je člověk, který stojí za 7. říjnem. Jeho mladší bratr Mohammad se na přípravě útoku měl podílet také. Opravdu to byla jedna z hlavních zpráv v Izraeli.
Potom následovalo, že ze severní části Gazy vyletěly do Izraele rakety, na což Izrael odpověděl bombardováním severní části Gazy. Při obou útocích zahynulo také mnoho palestinských civilistů, včetně dětí.
Každý den v poslední době přicházejí zprávy o hrozné humanitární situaci v Gaze. Mezinárodní organizace, včetně Červeného kříže nebo Světového potravinového programu informují o vyčerpaných nebo tenčících se zásobách potravin a dalšího potřebného materiálu. Podle zprávy Výboru pro kontrolu hladomoru z tohoto týdne dvanáct procent obyvatelstva Gazy v současné době čelí takzvanému nejvyššímu katastrofálnímu stupni akutního nedostatku potravin. Jak na tyhle informace reaguje izraelská společnost?
Myslím, že izraelská společnost konečně o těchto informacích ví. To je něco, co v minulosti nebylo ještě tak úplně pravda, protože zprávy z Gazy se víceméně netýkaly života Gazanů, ale týkaly se té vojenské operace.
Myslím si, že je důležité, že izraelská armáda už vědomě říká, že o tom ví. Dokonce náčelník generálního štábu se nechal slyšet při jedné velmi bouřlivé schůzce na vládě, kde se řešila humanitární krize v Gaze, kdy zmínil, že armáda nemůže nechat Gazu hladovět.
Samozřejmě problém je ve vládě samotné, protože Benjamin Netanjahu a jeho koaliční spojenci se rozhodli využívat hlad jako nástroj, což je samozřejmě zločinné. Ale zatím je to prostě ten dominantní hlas, který v izraelské vládě převládá.
‚Nejkrvavější válka‘
Izraelské údery přišly jen několik hodin po tom, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním rozhovoru kritizoval postup izraelské vlády. Řekl, že to, co izraelská vláda Benjamina Netanjahua dělá v Pásmu Gazy, je ostudné a nepřijatelné. Vyjádřil lítost nad tím, že Izraelci blokují veškerou pomoc pro území, kde ve velmi těžkých podmínkách přežívají přes dva miliony Palestinců. Naznačují tato Macronova kritická slova, že izraelská vláda Benjamina Netanjahua ztrácí podporu ve světě?
Myslím, že to není nic nového. Izrael měl legitimitu pro odpověď na 7. říjen několik měsíců. Tím, jak se válka prodlužovala a jak přibývalo mrtvých palestinských civilistů, tak kritika začala přibývat.
Izraelské nálety si v Pásmu Gazy vyžádaly nejméně 29 obětí. Další desítky lidí utrpěly zranění
Číst článek
Tím, že je to nejdelší a také nejkrvavější válka v historii izraelsko-palestinského konfliktu, tak je pochopitelné, že prostě Izrael ztrácí podporu. Koneckonců i americký prezident už pronesl, že je potřeba tu krvavou válku ukončit a umožnit, aby do Gazy šla humanitární pomoc.
Americký prezident Donald Trump je aktuálně na Blízkém východě, ale Izrael by měl ve svém programu vynechat. Svědčí to o něčem?
Svědčí to o tom, že Donalda Trumpa v jeho politickém angažmá převážně zajímá ekonomika a ekonomické možnosti, které pochopitelně nabízí bohaté země Perského zálivu více než Izrael. Jakkoliv se mluvilo o tom, že mezi Trumpem a Netanjahuem prostě není rozdílu a jak jsou si blízcí, tak těch rozdílů přibývá.
Izrael začíná spíše komplikovat některé americké plány v regionu Blízkého východu právě tím, že není ochoten nebo možná už ani schopen ukončit válku v Gaze. Rozdílů přibývá v pohledu na otázku íránského jaderného programu, na otázku spolupráce mezi USA a Saúdskou Arábií a samozřejmě na samotnou Gazu.
Myslím si, že to je i známka toho, že pokud by Donald Trump jel do Izraele, tak by tam nezaznamenal žádný velký úspěch. Proto si myslím, se tam rozhodl ani nejet.
V pondělí hnutí Hamás propustilo izraelsko-amerického rukojmího. Představitelé hnutí uvedli, že tento krok souvisí s úsilím o dosažení dohody o příměří a o umožnění vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Může to nějakým způsobem zafungovat?
Předně se ukázalo, že jak Američané ztrácí s izraelskou vládou trpělivost, tak se rozhodli vyjednávat s Hamásem přímo o svém občanovi a dosáhli úspěchu. Je to jenom ukázka toho, že opravdu je Amerika připravena obcházet Izrael v mnoha věcech, které se ho jasně týkají.
Hamás potvrdil propuštění izraelsko-amerického rukojmího. Krok má souviset se snahou o příměří
Číst článek
A jestli to povede k nějakému dalšímu kroku vůči Gaze? Zřejmě ano, v tom smyslu, že se spekuluje, že Donald Trump by měl oznámit nějaký plán pro Gazu. Pak bude velmi zajímavá izraelská reakce, protože Benjamin Netanjahu je tlačen svými koaličními partnery, aby zatím nepřistoupil na mírové řešení.
Ale když takové řešení představí americký prezident, tak nebude úplně jednoduché pro izraelského premiéra říct ne. Myslím, že Benjamina Netanjahua čeká opravdu poměrně těžké rozhodování v příštích dnech.
Celý rozhovor s ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irenou Kalhousovou si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
