„Blokádou potravin se Izrael snažil dosáhnout ústupků ze strany Hamásu a celou populaci potrestal tím nejhorším možným způsobem,“ uvádí pro Český rozhlas Plus Irena Kalhousová
Izraelským cílem je podle premiéra Netanjahua naprosté odzbrojení Gazy, konec vlády Hamásu a etnická čistka Gazy. „Otázkou teď je, jak na to bude reagovat Hamás,“ říká analytička Irena Kalhousová.
„Izraelská společnost konečně ví o humanitární situaci v Gaze. Problém je ve vládě,“ popisuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.
„Spousta záložáků odmítá znovu narukovat... Bude ještě zajímavé, jak se izraelská armáda případně popere s tím, že nebude mít dost záložáků na to, aby takhle velkou operaci zahájila,“ říká Kalhousová.
„Současná americká administrativa je velmi nakloněná izraelskému premiérovi, ale uvědomuje si, že Benjamin Netanjahu s jednáními nespěchá,“ popisuje analytička Irena Kalhousová.
„Trump se chce jasně vymezit proti předchozí Bidenově administrativě a ukázat, že nebude blokovat dodávky zbraní do Izraele,“ komentuje Trumpovy kroky Kalhousová.
Kalhousová se domnívá, že příměří má šanci vydržet, přestože do poslední chvíle na sebe obě strany útočily: „Izrael i Hamás chtěly ukázat, že do příměří jdou z pozice síly, nikoli z donucení.“
„Netanjahu se ukázal jako velmi komplikovaný politický partner pro mnoho státníků. Nevíme, zda s ním bude mít Trump trpělivost, pokud nebude dělat to, co si Trump přeje,“ říká analytička Kalhousová.
„(Netanjahu) zřejmě sází spíš na to, že by pro něj osobně i pro Izrael bylo výhodnější, kdyby zvítězil Trump…Těžko říct, jestli v tomto případě sází na správného koně,“ říká odbornice na Izrael.
Hizballáh patří k nejlépe vyzbrojeným nestátním organizacím na světě, podle odhadů disponuje 150 až 200 tisíci raketami. Den po útocích ze 7. října se zapojil do války proti Izraeli.
Izraelský premiér považuje vojenskou kontrolu nad sto metrů širokým pásem za klíčovou a podmiňuje tím jakoukoliv dohodu o příměří. Vše zásadní o Filadelfském koridoru shrnují otázky a odpovědi.
„Američané bezprostředně po atentátu na Ismáíla Haníju zahájili velmi intenzivní úsilí, aby situace na Blízkém východě neeskalovala v nějakou zásadní celoregionální válku,“ popisuje Irena Kalhousová.
Češi za poslední rok změnili své postoje ke konfliktu Izraele a Palestinců. Přibyli ti, kdo podporují jako řešení konfliktu rozdělení na dva státy a vznik Palestiny.
Biden požádal i palestinské hnutí Hamás, aby nabídku přijalo. To ve svém prohlášení uvedlo, že izraelskou nabídku vnímá pozitivně a je připraveno o ní jednat.
Izrael i jeho armáda podle analytičky Kalhousové budou muset nedělní útok prošetřit už proto, aby ochránili sami sebe. Mezinárodní soudy se podobnými případy zabývají, když nedůvěřují místní justici.
Íránští představitelé tvrdí, že na jakýkoliv útok proti jejich zájmům budou tentokrát reagovat masivně. Snad to jsou jen silácké rétorické řeči, které slyšíme z Íránu mnoho let, říká Kalhousová.
„Ani Izrael, ani Hamás nejsou úplně připravení k velkým kompromisům,“ řekla pro Radiožurnál ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově (HCIS) Irena Kalhousová.
„Po masakru Hamásu se v Izraeli státní představitelé střídali jak na běžícím pásu. Ale v poslední době vidíme, že mnozí Izrael kritizují,“ říká Irena Kalhousová z Herzlova centra izraelských studií.
„Já si myslím, že silová strategie příznivce neztrácí, ale spíš tu jde o priority. Spousta Izraelců si opravdu přeje propuštění rukojmí. Otázka je za jakou cenu samozřejmě,“ říká Irena Kalhousová.
Izrael zveřejnil jména palestinských vězňů, které by mohl propustit výměnou za vrácení rukojmích. Podle dohody přistupuje Izrael na čtyřdenní příměří a výměnu 150 Palestinců za 50 izraelských rukojmí.
„Toto bezpečnostní fiasko podle mě povede k tomu, že si Izraelci začnou klást otázku, jestli pravicová ideologie je pro Izrael dobrá a jestli je v zájmu státu,“ míní analytička Irena Kalhousová.
Aktivisté, kteří v Česku vystupují veřejně ve prospěch Izraele, jsou podle Turečka daleko zručnější než ti, kteří vystupují ve prospěch palestinského pohledu na věc.
„Izraelská armáda se potřebuje do určité míry se na tu ofenzivu lépe připravit, protože ty podmínky v Gaze budou jiné, než na co se izraelští vojáci chystali,“ vysvětluje analytička Kalhousová.
„Izrael v tuto chvíli ví, co chce udělat pro to, aby Hamás zničil. Nevím, jestli Izrael ví, co chce udělat potom, až Hamás zničí. Jak pomoct Gaze, ale nevytvořit u toho nový Hamás,“ říká Kalhousová.