Proč arabské státy odmítají Trumpův plán na přesídlení Palestinců?
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přání, aby se Palestinci z Pásma Gazy vystěhovali do Egypta a Jordánska. Arabský svět to odmítá, protože by to prý narušilo úsilí o vytvoření palestinského státu. Arabští představitelé mají ještě jiný důvod, proč jsou proti – palestinští uprchlíci jim od vzniku státu Izrael v roce 1948 nejednou způsobili problémy, píše americký deník Wall Street Journal.
Vzniklo násilnické palestinské nacionalistické hnutí, které se rozšířilo i do zemí, které přijaly uprchlíky z let 1948 a 1967, a dodnes vyvolává konflikty s Izraelem.
Proměnilo se i v politickou a existenční hrozbu arabských států, které mají Palestince na svém území; často byly terčem izraelských odvet za palestinské útoky i na úkor místních obyvatel.
V polovině roku 2022 OSN evidovala 5,8 milionu palestinských uprchlíků. Většina z nich jsou však jejich potomci. Ti si v některých arabských zemích stěžují, že jsou druhořadými občany, musejí žít v uprchlických táborech a mají omezené pracovní příležitosti. Obhájci tohoto statusu však tvrdí, že jeho změna by v podstatě znamenala přiznání, že se uprchlíci do svých původních domovů v Izraeli nikdy nevrátí.
V roce 1951 palestinští ozbrojenci zavraždili jordánského krále Abdalláha I. a pokusili se převzít moc. Při další brutální válce pak Jordánsko počátkem 70. let Organizaci pro osvobození Palestiny Jásira Arafata vyhnalo.
24:05
Hesová: Trumpova myšlenka ‚dobrovolně‘ vysídlit Gazu je nebezpečná. Palestinci nemají důvod odcházet
Číst článek
Mnoho Palestinců odešlo do Libanonu a tam se znovu zorganizovali. Izrael v roce 1978 do Libanonu vtrhl poté, co palestinští ozbrojenci pronikli do židovského státu a při útoku na autobus zabili 38 cestujících, včetně třinácti dětí.
Palestinci se rovněž zapojili do libanonské občanské války na straně Libanonského národního hnutí. Jejich útoky na Izrael vedly v roce 1982 k izraelské invazi do Libanonu, která skončila vykázáním Organice pro osvobození Palestiny ze země. V reakci na izraelskou okupaci vzniklo v Libanonu hnutí Hizballáh vyzbrojované a financované Íránem. Už desítky let hájí palestinskou kauzu a útočí na Izrael.
V Jordánsku žije bezmála 2,5 milionu Palestinců se statusem uprchlíka, ale většina má jordánské občanství. Král Abdalláh II. proto hromadné přijetí dalších Palestinců vyloučil s odvoláním na „nutnost ponechat je na svém území a zaručit jim jejich legitimní práva“.
Nápad odmítá i Egypt
Egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí označil Trumpovu výzvu k přesídlení Palestinců za „nespravedlnost“. Od začátku současné války jich už do Egypta přišlo na 115 tisíc, i když ne všichni v zemi zůstali.
25:45
Bude z Gazy ‚riviéra Blízkého východu‘? Trump spíš provokuje, než aby nabízel řešení, míní Durčák
Číst článek
Vláda, která jinak omezuje svobodu projevu i shromažďování, proto Egypťanům povolila protesty proti přijímání Palestinců. Sísí Palestince odmítl už po masakru Izraelců Hamásem 7. října 2023 s tím, že by mohli ze Sinaje útočit na Izrael, a ohrozit tak egyptsko-izraelský mír.
Po vyhlášení samostatnosti Izraele v roce 1948 utekly tisíce Palestinců také do Iráku. Jeho vláda tehdy i později za diktatury Saddáma Husajna poskytovala uprchlíkům bezplatné ubytování a školní vzdělání. Po americké invazi do Iráku v roce 2003, která Husajna svrhla, byli tamější Palestinci terčem odvetných útoků i nuceného vystěhování a většina uprchla do Jordánska.
Země v Perském zálivu nepřijaly ani uprchlíky
Nejméně 80 tisíc Palestincům uprchlo po roce 1948 do Sýrie a dodnes tam žijí v táborech. Syrská armáda od roku 1976 skoro třicet let okupovala Libanon a bojovala s Arafatovou Organizací pro osvobození Palestiny, kterou nakonec pomohla vyhnat do Tuniska.
Trump navrhl převzetí Pásma Gazy pod správu USA. Palestinci ale nejdřív musí odejít do okolních států
Číst článek
Jen země v Perském zálivu žádné palestinské uprchlíky nepřijaly a považují je za přistěhovalce, kteří hledají lepší život. Dnes tam žije přes 600 tisíc Palestinců, z nichž někteří zastávají i vlivné funkce poradců tamějších monarchií. Podle zprávy americké CIA platí nepsaná dohoda, že tam smějí žít, pokud se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí země.
Radikální palestinští představitelé však vyzývali k útokům na Izrael a země v Perském zálivu začaly v 80. letech palestinskou migraci omezovat. Podle CIA se obávaly, že by palestinské nepokoje mohly ovlivnit i místní obyvatele nespokojené s vládnoucími rody. Největší rozkol mezi zeměmi v Perském zálivu a Palestinci nastal v roce 1990, kdy Arafat podpořil iráckou invazi do Kuvajtu. Ten potom vyhostil více než 300 tisíc Palestinců, připomíná Wall Street Journal.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu.
