Z Pásma Gazy americká Riviéra? ‚Bizarní‘ Trumpův plán se rovná čistkám a ohrožuje příměří, míní expert
Palestinci z Pásma Gazy by měli být „trvale“ přesunuti jinam, Spojené státy následně převezmou kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a vytvoří z něj „Riviéru Blízkého východu“. Kontroverzní plán, který šéf Bílého domu Donald Trump nadhodil během schůzky s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, mnohé šokoval. „Jedná se o reálnou etnickou čistku Gazy,“ říká odborník Jakub Záhora, podle kterého plán ohrožuje příměří a nahrává Netanjahuovi.
„Každý, s kým jsem mluvil, miluje myšlenku, že by Spojené státy vlastnily tento kus země, rozvinuly ho a vytvořily tisíce pracovních míst něčím velkolepým v opravdu nádherné oblasti, kterou nikdo nezná,“ prohlásil americký Donald Trump poté, co v Bílém domě přivítal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jako vůbec prvního zahraničního státníka od jeho nástupu do prezidentské funkce.
Trump navrhl převzetí Pásma Gazy pod správu USA. Palestinci ale nejdřív musí odejít do okolních států
Číst článek
Pásmo Gazy, zdecimované téměř 16 měsíci války mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, Trump označil za „symbol smrti a zkázy“. Téměř dva miliony Palestinců, kteří v Gaze žijí, by tak podle Trumpových představ měly být přesunuty jinam. Místo přesněji nespecifikoval, hovořil ale o „krásné oblasti, kde by se lidé natrvalo přesídlili do pěkných domovů, kde mohou být šťastní a nebyli by zastřeleni nebo zabiti“.
Zničené budovy v Pásmu Gazy by podle Trumpa Spojené státy srovnaly se zemí a zajistily by oblasti „hospodářský rozvoj“. „Budeme ho vlastnit a převezmeme odpovědnost za odstranění všech nebezpečných nevybuchlých bomb a dalších zbrani na místě,“ uvedl během společné tiskové konference americký prezident, který zároveň ocenil „neuvěřitelný potenciál“ Gazy.
Trumpova vize je vytvořit z Pásma Gazy „Riviéru Blízkého východu“. „Máme možnost udělat něco, co by mohlo být fenomenální,“ řekl americký prezident. Na otázku, kdo by tedy v Pásmu Gazy žil, pokud mají být Palestinci „trvale“ přesídleni mimo toto území, pak odpověděl, že „lidé z celého světa“.
Farmaceutka v Gaze: Před příměřím jsem si připadala jako ve středu fronty. Střelba byla slyšet každý den
Číst článek
Zatímco vedení teroristického hnutí Hamás Trumpův plán označilo za absurdní a odsoudili ho i zástupci Palestinské autonomie, izraelský premiér sledoval Trumpovu přednášku o jeho vizích pro Pásmo Gazy s úsměvem. K plánu následně poznamenal, že nápad amerického prezidenta stojí za pozornost, a prohlásil, že by podle něj „mohl změnit dějiny“.
Trumpova slova zanechala mnohé v šoku. „Vidět amerického prezidenta schvalovat to, co by bylo násilné vyhnání Palestinců z jejich domova, exodus, který by rozvrátil desetiletí americké politiky, mezinárodního práva a základní lidskosti, bylo dechberoucí,“ zhodnotila Trumpův plán americká televizní stanice CNN, která ho zároveň označila za „nejbizarnější nápad v historii americké mírotvorby na Blízkém východě“.
Lhostejnost amerického prezidenta k přání Palestinců a jeho předpoklad, že by před životem v Gaze dali přednost modernímu bydlení v jiných zemích, podle CNN ukazuje Trumpovu „ohromující naivitu“. Tu podle televizní stanice také prokázal, když se v Oválné pracovně zeptal: „Proč by se chtěli vrátit? To místo bylo peklo.“ Na to mu přítomná reportérka odpověděla: „Ale je to jejich domov, pane, proč by odcházeli?“
Myslí to Trump vážně?
Jakub Záhora, odborník na Izrael a Blízký východ z Pražského centra pro výzkum míru při Univerzitě Karlově, k Trumpovu plánu o budoucnosti Gazy podotýká, že nejde o zcela nový koncept.
„Myšlenky Gazy jako riviéry je figura, která se opakuje často. Také Izraelci dlouhodobě říkají, že Gaza mohla být Singapurem Blízkého východu. Problém samozřejmě je, že tam je určitá politická situace, tj. okupace Palestiny, která znemožňuje společensko-ekonomický vývoj. Zároveň tím největším problémem, který vnímám nejenom já, je to, že se jedná o reálnou etnickou čistku Gazy. To, co Trump navrhuje, je z hlediska etických principů, mezinárodního práva a také politiky v regionu zcela nelegitimní krok,“ říká Záhora pro iROZHLAS.cz.
Arabské státy odmítají Trumpův návrh na vysídlení Palestinců. Požadují dvoustátní řešení
Číst článek
O etnické čistce ve spojitosti s vysídlením Palestinců z Pásma Gazy hovoří někteří komentátoři a pozorovatelé, včetně bývalého švédského ministra zahraničí Carla Bildta, i někteří američtí demokratičtí politici, jako senátor Chris Van Hollen či kongresmanka Rashida Tlaibová.
Otázkou ale je, do jaké míry brát Trumpova slova vážně a jestli by o něco takového mohl skutečně usilovat. „U Trumpa je někdy těžké si být jistý, jestli to myslí vážně. Bombastičnost výroku je pro něj typická a nemusí reflektovat to, co americká administrativa bude dělat v řádu měsíců,“ poznamenává Záhora.
Například podle britské stanice BBC je ale třeba brát Trumpova slova o „vyčištění“ Gazy vážně. „Po přípravách návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, po jeho vyjádřeních v Oválné pracovně před jednáním a po samotné tiskové konferenci je zjevné, že své návrhy myslí zcela vážně,“ napsala BBC, podle které jde o „nejradikálnější převrat“ v zavedené americké pozici vůči Izraeli a Palestině v historii konfliktu.
Trumpův návrh na sociální síti X podpořil také americký ministr zahraničí Marco Rubio. „Spojené státy jsou připraveny se ujmout vedení a učinit Gazu znovu krásnou,“ napsal v příspěvku. Zcela opačně reagují politici americké Demokratické strany. „Nemám slov, je to šílené,“ uvedl podle CNN například demokratický senátor Chris Coons a zakryl si obličej dlaněmi. Určitý skepticismus a údiv ale vyjadřují i někteří republikánští politici, píše web Politico.
Přihrávka Netanjahuovi
Své představy o budoucnosti Pásma Gazy Trump nastínil už na konci ledna, kdy navrhl, aby Palestince z Gazy „dočasně či dlouhodobě“ přijaly Jordánsko a Egypt. Zástupci těchto států i řady dalších arabských zemí tento návrh jasně odmítli s tím, že by to mohlo ohrozit stabilitu v regionu a vést k rozšíření konfliktu.
Povede příměří ke konci války v Gaze? Proces ohrožují extremisté, Trumpův postoj je nejistý
Číst článek
Plán jednoznačně vyloučila také Saúdská Arábie, která je na Blízkém východě americkým spojencem. Právě Saúdskou Arábii přitom Trump hodlá přivést k takzvaným abrahamovským dohodám, které byly dojednané za jeho prvního prezidentství a které vedly k navázání diplomatických styků mezi Izraelem a některými arabskými státy. Pokud by se mu podobné dohody povedlo dosáhnout i v případě Saúdské Arábie, Trump podle řady pozorovatelů doufá v získání Nobelovy ceny za mír. Rijád ale trvá na tom, že jakákoliv dohoda s Izraelem musí být podmíněná vznikem palestinského státu.
„Izrael má bohužel vojenské prostředky na to, aby provedli etnickou čistku Gazy. Už teď je 90 procent Palestinců a Palestinek v Gaze nuceně přemístěných uvnitř Gazy a vzhledem k vojenské disbalanci je zcela jasné, že za podpory americké administrativy by Izrael mohl vysídlit Palestince. Otázkou ale je, kam by měli jít. Egypt, Jordánsko a všechny státy v regionu tento plán odmítají. Odmítají přijímat nuceně odsunuté Palestince, jelikož by tím tento krok legitimizovaly,“ podotýká Záhora s tím, že návrh nemá širší podporu.
„Bizarností tohoto plánu je, že to je něco, s čím může souhlasit Trump i velká část izraelské vlády, přestože přijímání uprchlíků v regionu není uskutečnitelné,“ dodává odborník na Blízký východ.
Právě izraelský premiér a extremističtí politici v jeho vládě jsou ti, kterým Trumpova slova nejvíce hrají do karet a nadšeně je přivítali. To platí i pro extremisty, kteří z Netanjahuovy vlády před nedávnem odešli kvůli uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem a kteří volají po tom, aby se Izrael k válce proti Hamásu vrátil.
„Donalde, vypadá to jako začátek krásného přátelství,“ napsal na sociální síti X někdejší izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir, který spolu s dalšími dvěma ministry z jeho krajně pravicové strany Židovská síla kvůli dohodě o příměří rezignovali na své posty.
„Nemalá část izraelské vlády a jejích podporovatelů nápad přivítala s nadšením. Už od předloňského 7. října izraelská pravice mluví o tom, že by mělo dojít k vysídlení palestinského obyvatelstva z Gazy a jejich nahrazení izraelskými osadníky. Konkrétně to pomůže Netanjahuovi, kterého extrémně pravicoví spojenci v Izraeli kritizují za příměří s Hamásem. To, že americká administrativa nyní otevřeně podporuje plán etnických čistek, je něco, co Netanjahuovi pravděpodobně umožní zachovat extrémně pravicovou koalici. Otázka je, co se bude reálně dít, ale pokud je Trump rétoricky na straně tohoto jejich plánu, Netanjahuovi to minimálně v krátkodobém měřítku prospěje,“ míní Záhora.
Válka v Pásmu Gazy
Hamás podnikl 7. října 2023 teroristický útok na jih Izraele, kde zabil na 1200 lidí, převážně civilistů, a na 250 jich unesl jako rukojmí do Pásma Gazy. Izraelská armáda v reakci na to vpadla do Pásma Gazy, kde následně podle tamních úřadů ovládaných Hamásem zahynulo či se pohřešuje přes 61 tisíc lidí. (ČTK)
Co bude s příměřím?
Podle CNN se už nyní ozývají varování, že Trumpova slova mohou ohrozit už tak křehké příměří, na kterém se Izrael a Hamás dohodl ve druhé polovině ledna.
Klid zbraní v Pásmu Gazy byl za zprostředkování Kataru, Egypta a Spojených států dojednán na 42 dní a má umožnit návrat 33 rukojmích unesených z Izraele výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů z izraelských věznic. Dohoda má dále zajistit stažení izraelské armády, návrat palestinských obyvatel do svých domovů a enormní navýšení přísunu humanitární pomoci.
Izraelské kroky v Sýrii mohou zvýšit riziko konfliktu. Rozšíření osad na Golanech je dalším zdrojem napětí
Číst článek
Že se po Trumpových prohlášeních může dohoda o příměří zhroutit, se domnívá také odborník z Pražského centra pro výzkum míru. „Hamás a další palestinské skupiny plán nepřekvapivě odsoudily a mluví se o tom, že se jedná o ohrožení příměří,“ říká Záhora, podle kterého také izraelská média varují, že se probíhající výměny izraelských rukojmí za Palestince mohou octnout v ohrožení.
Stejně tak zůstává otázkou, jaký dopad bude poslední vývoj mít na situaci po skončení příměří, ke kterému má dojít na začátku března. Součástí dohody je totiž i ustanovení, že 16. den od začátku příměří začnou rozhovory o jeho prodloužení na dobu neurčitou. Jednat se má také o propuštění dalších rukojmích držených Hamásem a palestinských vězňů.
Rozhovory, které budou podle očekávání ještě složitější než v první fázi, započaly tenhle týden. Už jen kvůli sporům uvnitř izraelské vlády je ale jejich výsledek nejistý.
„Od začátku příměří panují velké otazníky nad tím, co se bude dít po první fázi. Plán hovoří o tom, že za určitých podmínek má dojít k úplnému zastavení bojů, stažení izraelské armády a k rekonstrukci Gazy. Tím, že Trump mluví o takovýchto etnických čistkách, což je agenda izraelské pravice, která je u vlády, budí to velké otázky, nakolik se příměří může překlenout ve skutečný mír. Neodvážím se tvrdit, co se bude dít, je ale zcela jednoznačné, že z hlediska míru v regionu je to špatný vývoj,“ varuje Záhora.
Zlá zpráva pro Blízký východ
Netanjahu, kterého Trump přijal v Bílém domě jako vůbec prvního státníka od svého návratu do funkce, tak z Washingtonu může odjet spokojený.
Americký postoj k Ukrajině a Blízkému východu v Trumpově režii. Má šanci zvrátit průběh válek?
Číst článek
Podle CNN mu Trump hodil „politické záchranné lano“, což také dokazuje, proč izraelský premiér navzdory dřívějším neshodám podporoval jeho návrat do Oválné pracovny. Netanjahu se před svými koaličními partnery nyní může prezentovat jako „životně důležitý“ prostředník ve vztazích s americkým prezidentem, jehož názory se v současné době shodují s postoji izraelských zastánců tvrdé linie.
Podobně to vidí také odborník Pražského centra pro výzkum míru. „Už po Trumpově výhře ve volbách se předpokládalo, že jeho administrativa bude mnohem více nakloněná Netanjahuově extrémně pravicové vládě, a to se teď zcela jednoznačně ukazuje,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.
„Došlo i k dalším krokům ze strany Trumpovy vlády, jako je například zrušení sankcí proti extremistickým izraelským osadníkům, kteří napadají Palestince na Západním břehu. Teď to znovu graduje, co se týče Gazy. Je zcela jasné, že současná izraelská vláda bude povzbuzena v extremistických požadavcích tím, že ohledy na Palestince nehrají v uvažování americké administrativy vůbec žádnou roli. A to je rozhodně špatná zpráva pro vývoj na Blízkém východě,“ varuje na závěr.
