Proti Marine Le Penové a krajní pravici. Desítky tisíc vyšly do francouzských ulic dva týdny před volbami
Desítky tisíc lidí ve Francii demonstrovaly proti krajní pravici. Reagovaly tak na vítězství nacionalistů v eurovolbách, po kterých prezident Emmanuel Macron rozpustil parlament a vyhlásil předčasné parlamentní volby. I v nich patří nacionalisté mezi favority.
Marine Le Penová, předsedkyně nacionalistické protiimigrační strany Národní shromáždění (RN), se podle některých médií v sobotu ocitla v podobné situaci jako její otec před 22 lety. Zatímco ona má teď na dosah vítězství v parlamentních volbách, Jean-Marie Le Pen se mohl před dvěma dekádami stát francouzským prezidentem.
A proti oběma se do ulic Francie vydaly větší desítky tisíc lidí. I když, jak média připomínají, protesty proti Le Penovi, který se před 22 lety dostal do druhého kola prezidentských voleb, byly masivnější a zemi více spojily než aktuální demonstrace proti jeho dceři.
Sobotní protesty svolaly odborové svazy a také levicové strany – od socialistů přes Zelené až po krajní levici bývalého prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Přidaly se i organizace na ochranu lidských práv a zazněla i kritika izraelského postupu v Pásmu Gazy.
Jen v Paříži dohlíželo na desítky tisíc protestujících 21 tisíc policistů a francouzské úřady registrovaly na 150 ohlášených demontrací, nejvíc lidí se ale tradičně sešlo v Paříži.
Lidé na demonstraci se shodovali, že politika Le Penové představuje ohrožení pro francouzskou demokracii.
„Nikdy jsem si nemyslela, že zažiju, aby se krajní pravice dostala k moci. A teď se to může stát,“ řekla agentuře AFP 60letá Florence Davidová, která se účastnila pochodu v Paříži. O 40 let mladší Mélodie na manifestaci v Remeši zase uvedla, že se jako žena a lesba cítí vývojem na politické scéně ohrožená.
Dva týdny do voleb
Dva týdny před parlamentními volbami je favoritem nacionalistické Národní shromáždění Le Penové. Na druhém místě je levicový blok, v němž se spojilo několik levicových stran od radikální Nepodrobené Francie (LFI) po Zelené. Teprve na třetím místě by se umístil tábor prezidenta Emmanuela Macrona.
Levicová koalice už zveřejnila některé svoje volební sliby, mezi nimi je například zrušení důchodové reformy nebo požadavek na ukončení bojů v Pásmu Gazy. Toto uskupení už podpořil bývalý francouzský prezident Francois Hollande, který se do voleb rovněž sám chystá.
Zajímavý je i vývoj na pravici. V pátek tribunál zrušil rozhodnutí francouzské konzervativní strany Republikáni (LR), která ve středu vyloučila svého šéfa Érika Ciottiho proto, že navrhl volební spojenectví s krajní pravicí Marine Le Pen.
Ciottiho vyloučení je tak pozastavené a politik zůstává ve vedení republikánů.
