Putin je v Pekingu, Rusko a Čína uzavřou dohody za miliardy

Čína a Rusko se chystají uzavřít smlouvy v hodnotě 5,5 miliardy dolarů. K jejich podpisu dojde v rámci nynější návštěvy ruského premiéra Vladimíra Putina v Pekingu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladiimír Putin

Vladiimír Putin | Foto: Jiří Hošek

Vzájemný obchod obou zemí dosáhl vloni 56 miliard dolarů, což je téměř šestkrát více než v roce 2002. Peking a Moskva chtějí spolupráci i nadále prohlubovat.

Během třídenní návštěvy Vladimíra Putina dojde k podpisu celkem 34 dohod, mimo jiné o dodávkách ruských letadel, zařízení pro atomové elektrárny i společných projektech v oblasti dopravy či průzkumu surovinových nalezišť.

Obě země navíc mají zájem obchodovat více v národních měnách a nikoli v dolarech. Putin a jeho čínský protějšek Wen Ťia-pao také uzavřou dohodu o vzájemném varování o odpálených balistických střelách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ruský premiér Vladimir Putin míří do Číny. Více zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Milan Slezák.

Peking a Moskva vloni podepsaly dohodu o vybudování ropovodu ze Sibiře a zajištění dodávek této suroviny pro Čínu na 20 let. Obě země také pořádají společné vojenské manévry.

Podle analytiků je vytváření strategického partnerství Číny a Ruska protiváhou moci Spojených států a jejich spojenců.

Rusko má v Číně jistotu

"Dá se říci že Rusko a Čína posilují svou vzájemnou potřebu a že to dělají vědomě a rádi. Do jisté míry jsou na sobě obě mocnosti závislé, a to jak politicky tak hospodářsky," potvrzuje zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Milan Slezák a dodává:

"Většinu ruského exportu do Číny tvoří ropa a další nerostné suroviny, což pro Rusko znamená určitou nevyváženost obchodu. Moskva se už nyní pasivního salda zahraničního obchodu obává, chtěla by skladbu vzájemného obchodu změnit, ale nedisponuje k tomu účinnými nástroji. Čína si je totiž schopna takřka vše vyrobit sama," upřesnil Slezák v rozhovoru pro Rádio Česko.

"Na druhou stranu je vývoz ropy Ruska do Číny značnou jistotou. Rusko za ropu dostalo od Číny úvěr v hodnotě 25 miliard dolarů, což uvítaly především ruské těžařské firmy, jelikož mohou snáze modernizovat těžební zařízení," domnívá se Slezák.

Pro Rusko navíc Čína představuje diverzifikaci vývozních cest ropy.

"Kdyby došlo k neshodám s EU, bude Čína nadále stabilním partnerem pro odběr ropy, a to minimálně na zmíněných dvacet let. Stejná situace panuje v oblasti dodávek zemního plynu," potvrzuje Slezák.

Robert Mikoláš, Katarína Brezovská, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme