Západ se podle Putina snaží rozšířit vojenské pakty do Asie. NATO chce podle Šojgua ovládnout svět
Západ se snaží rozšířit model obdobný Severoatlantické alianci i do Asie a Tichomoří, prohlásil v úterý ruský prezident Vladimir Putin na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti, která se koná v parku Patriot u hlavního města, souběžně s fórem Armija-2022. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na téže konferenci obvinil NATO, že usiluje o nadvládu nad světem.
„Vidíme, že kolektivní Západ se snaží rozšířit do asijsko-tichomořského regionu svůj blokový systém obdobný NATO v Evropě. S tímto cílem vytváří agresivní vojensko-politické pakty, jako je AUKUS a další,“ řekl Putin.
Na severu Krymu vybuchl ruský muniční sklad a hoří tam trafostanice. Podle Kremlu nejsou vážně zranění
Číst článek
Nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS uzavřely loni v září Austrálie, Británie a Spojené státy.
Putin také zdůraznil, že „mnohopolární svět, vybudovaný na mezinárodním právu a spravedlivějších vztazích (mezi státy), otvírá nové možnosti pro boj proti společným hrozbám, jako jsou regionální konflikty, šíření zbraní hromadného ničení, terorismus a počítačová kriminalita“.
„NATO shodilo masku. Agresivní charakter paktu přestali skrývat za formulace o výlučně obranném zaměření koaliční činnosti. Dokumenty strategického plánování aliance nyní potvrzují nároky na světovou nadvládu. Do oblasti zájmů Severoatlantické aliance byla zapojena Afrika, Blízký východ a asijsko-tichomořský region,“ řekl Šojgu podle agentury TASS.
Podle agentury Interfax také uvedl, že kvůli přistoupení Finska a Švédska do NATO mění Rusko přístupy k obraně ruského území. Tvrdil také, že vstup Finska a Švédska do NATO nijak nesouvisí s ruskou operací na Ukrajině, sbližování obou zemí s aliancí již trvalo mnoho let.
‚Negativní vliv USA‘
Šojgu také prohlásil, že operace ukrajinské armády se plánují ve Washingtonu a Londýně. Západní rozvědky podle něj také poskytují souřadnice cílů a nastavení zbraní kontrolují západní specialisté. Šojgu nicméně podle agentury Reuters uvedl, že Rusko nepotřebuje na Ukrajině použít jaderné zbraně.
Mezi proruskými separatisty se podle USA objevují známky rozkolu. Jednotky nechtějí bojovat
Číst článek
Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na počátku února při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO a shodli se také na tom, že Spojené státy mají „negativní vliv“ na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu. Odsoudili rovněž vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS).
Putinem nařízená ruská invaze na Ukrajinu, která v úterý pokračuje 174. dnem, vyvolala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přiměla také Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, zatímco Putin tažení proti Ukrajině odůvodňoval snahou zabránit dalšímu rozšiřování aliance.
Členské státy NATO po ruské agresi poskytly Ukrajině podporu a vojenskou pomoc, přímo se však do konfliktu nezapojily. Ještě dříve nevyhověly ukrajinským žádostem o přijetí do aliance ani Kyjevu neposkytly akční plán vedoucí ke členství v NATO.
Červnový summit NATO v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také o pozvání Švédska a Finska do aliance. Nová koncepce označila Rusko za hlavního protivníka, Čínu za možnou hrozbu.
