Moskva je připravena pomoci Pekingu nahradit západní firmy, uvedl Putin po jednání s Čínou
Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin po úterním jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Moskvě. Šéf Kremlu ale současně dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat „až do posledního Ukrajince“. Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině.
Si označil čínský postoj za nestranný. „Chtěl bych zdůraznit ohledně ukrajinského urovnání, že se trvale řídíme principy Charty OSN a zastáváme objektivní a nestranný postoj,“ prohlásil čínský prezident. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat. Peking se zasazuje o „mír a dialog“, řekl Si.
Vladimir Putin greets Chinese President Xi Jinping in Moscow https://t.co/KfDcwmORUt pic.twitter.com/oHYolZzDKc
— TIME (@TIME) March 20, 2023
Oba vůdci podle tiskových agentur vydali společné prohlášení proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN, kde Rusko i Čína patří mezi pět stálých členů s právem veta. Vyzvali také Spojené státy, aby přestaly rozvracet globální strategickou stabilitu, a varovali před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.
Mír závisí na ‚smysluplné diskusi‘. Rusko chce krizi na Ukrajině řešit diplomaticky, tvrdí Putin
Číst článek
V Kremlu v úterý Putin a Si podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Si Ťin-pching ocenil „konstruktivní jednání“ s Putinem a hovořil o rozšíření obchodní a ekonomické spolupráce s Ruskem. Čína chce například do Ruska dodávat více elektroniky, řekl.
Oba státy chtějí rozšířit své dopravní spojení, včetně silnic a mostů. Putin již na začátku jednání ujistil, že Rusko je připraveno uspokojit energetický hlad čínské ekonomiky spolehlivými dodávkami ropy a plynu.
Surovinová velmoc Rusko se po zhroucení evropského odbytiště kvůli své válce proti Ukrajině stále více orientuje na Asii. Čína získává od Ruska energetické suroviny se slevou. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu Kč) a letos by měl překročit 200 miliard, poznamenala agentura DPA.
Pomoc čínským podnikům
Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině. Rusko také hodlá zvýšit export plynu do Číny a Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli ruskému konfliktu s Ukrajinou. Putin to podle agentur prohlásil právě po jednání s čínským prezidentem. Po jednání v užším formátu rozhovory pokračují za účasti dalších členů obou delegací.
Russian President Vladimir Putin comments on the UK supplying depleted uranium ammunition to Kyiv's forces, saying "we will have to react to this".
— Sky News (@SkyNews) March 21, 2023
More on the joint statement by Putin and Xi Jinping: https://t.co/v37hebGkvV
📺 Sky 501, Virgin 602, Freeview 233 and YouTube pic.twitter.com/aqZlGSFE6g
„Jsem přesvědčen, že naše mnohostranná spolupráce se bude i nadále rozvíjet pro dobro lidí našich zemí,“ řekl Putin svému čínskému partnerovi. Dodal, že Rusko je strategickým dodavatelem ropy, plynu a uhlí do Číny.
Si uvítal úzké vztahy s Ruskem a dodal, že Peking a Moskva by měly těsněji spolupracovat na prosazení větší „praktické spolupráce“, když její první plody jsou již viditelné a další spolupráce postupuje.
Moskva už několik let usiluje o zvýšení dodávek plynu do Číny. Jeho vývoz do západních zemí prudce klesl po loňské ruské invazi na Ukrajinu, po které Západ uvalil na Rusko sérii obchodních i diplomatických sankcí.
Rusko podle Putina může odpovědět na čínskou rostoucí poptávku po energiích. Již nyní je podle jeho slov pro Čínu strategickým dodavatel ropy, zemního plynu, včetně zkapalněného plynu, uhlí a elektřiny.
Zlomek evropského dovozu
Ruský vývoz plynu do Číny je stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018-2019, poznamenala agentura Reuters. Od začátku ruské války proti Ukrajině loni v únoru se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily asi 62 miliard metrů krychlových, dodala.
„Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu,“ řekl v úterý Putin.
Nic z toho není pravda, všechno je to na oko, křičí žena ve videu z Putinovy návštěvy Mariupolu
Číst článek
Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálném východu do Číny maxima - 15,5 miliardy metrů krychlových.
Ruská plynárenská společnost Gazprom v úterý uvedla, že v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila.
Ruský prezident také tvrdil, že prakticky všechny parametry dohody o novém plynovodu Síla Sibiře-2. který povede z Ruska přes Mongolsko do Číny, jsou dohodnuty. „Je to 50 miliard metrů krychlových plynu spolehlivých a stabilních dodávek z Ruska,“ řekl v narážce na roční kapacitu tohoto připravovaného plynovodu.
Moskva tuto myšlenku předložila již před mnoha lety, ale stala se naléhavější, když se Rusko obrátilo na Čínu, aby nahradilo Evropu jako svého hlavního odběratele plynu, poznamenal Reuters.
