Málokteré počty jsou méně stálé než ty ve slovenském parlamentu. Čtvrtý kabinet Roberta Fica začínal s většinou 79 poslanců ze 150 parlamentních křesel. Tři vládní strany Směr, Hlas a SNS ale kontrolují už jen 72 z nich, jako klíčová se tak ukazuje být nově zformovaná čtveřice kolem poslance Rudolfa Huliaka.

Tento předseda národně konzervativní až krajně pravicové strany Národní koalice spolu se svými dvěma spolustraníky Ivanem Ševčíkem a Pavlem Ľuptákem nyní do své parlamentní skupinky přizvali i poslance Romana Malatince, který pro rozpory se stranickým vedením opustil Hlas. Tato čtveřice deklaruje touhu získat podíl na vládě a ideálně se stát čtvrtým koaličním partnerem.

I s touto čtveřicí by ale Ficova vláda měla jen nejtěsnější většinu 76 hlasů, o čemž i sám premiér před časem řekl, že je velmi komplikované. „Se šestasedmdesátkou se dlouhodobě vládnout nedá. Stačí, aby byl jeden z poslanců nemocný nebo nepozorný při hlasování,“ popisoval Fico.

Všichni koaliční poslanci by museli být přítomni každému hlasování, protože jinak by byla Národní rada neusnášeníschopná, jelikož opoziční poslanci by se mohli odhlásit a koaličních poslanců by bez čtveřice nebylo dost.

V době jednání parlamentu by také nesměl být žádný z poslanců vládních stran omluven kvůli zahraniční cestě či zdravotnímu stavu, přitom například poslanec Hlasu Ján Blcháč dlouhodobě bojuje s rakovinou.

Bez Huliaka se tak nedá a už asi ani nepůjde dát vládnout. Zvlášť když zbylí tři rebelové, kteří odešli z Hlasu a připravili tak koalici o většinu, zatím příliš nepředstavili, o co jim jde.

„Byla to vysoká hra, ale jejím vítězem je Huliak, který si dokázal zabezpečit blokační menšinu. Bez jeho čtveřice není koalice schopná přijímat zákony,“ popisuje komentátor deníku SME Jakub Filo.

Půlroční rebelie

„Huliakovci“ revoltovali od loňského října, kdy odešli z klubu SNS pro dlouhodobou nespokojenost, že neměli dostatek svých lidí ve strukturách státní správy. Od začátku deklarovali, že nechtějí konec vlády, ale změnu poměru sil.

„Vyjádřili jsme zájem na této vládě participovat. Je logické, že chceme mít i člena vlády,“ říkal už tehdy Huliak. „Nevybíráme si, zkrátka budeme pracovat, ať už je to kultura, nebo životní prostředí. Prvořadé je pro nás samozřejmě ministerstvo životního prostředí, to je bez debaty,“ popsal a naznačil tím, že si dělají zálusk na jedno z ministerstev SNS. „Však jsme jim pomohli tyto resorty získat, jen došlo k jejich nerovnoměrnému rozdělení,“ doplnil Huliak.

Po téměř půlročním snažení to vypadá, že se přece jen dočkají. Ve čtvrtek byl Huliak poprvé od podzimu přizván na jednání koaliční rady, kde se vážně řešilo nové rozložení sil v koalici a s tím související částečná rekonstrukce vlády.

„Očekávám změny ve vládě na základě evidentní změny poměrů a počtů v parlamentu. Pokud si tato čtveřice postaví hlavu, parlamentem nic neprojde,“ uznal ministr práce a místopředseda Hlasu Erik Tomáš.

A byť o tom zástupci SNS nechtějí slyšet, vypadá to, že dvě silnější vládní strany nemají problém uznat nároky huliakovců alespoň na jeden ministerský resort. Sám Huliak by nejraději životní prostředí, kterého se ale nechce zbavit jeho šéf Tomáš Taraba, v úvahu by přicházela i kultura řízená Martinou Šimkovičovou, ale nejpravděpodobnější je ministerstvo cestovního ruchu a sportu, který vede Dušan Keketi (všichni tři za SNS).

Šéf SNS Andrej Danko by ale nemusel být ochotný se třetího jmenovaného ministerstva vzdát, protože inicioval jeho vznik a označil jej za splněný sen. Jeho mocenská pozice je ale nyní velmi slabá.

Dokud Fico nechával dohodu na Huliakovi s Dankem, nikam to nevedlo, mezi oběma muži panují hluboké antipatie. Ty ilustruje například tato podzimní mediální přestřelka: „Ještě nevíme, jaký ďábel pokoušel Huliaka, aby dělal takové problémy,“ uvažoval Danko. „Andrej Danko by měl přestat flirtovat s alkoholem a možná mu začne ta jedna buňka, co mu zůstala, něco napovídat, že jsem se mu rok snažil vysvětlit, v čem vnímám problém,“ opáčil Huliak.

Huliakovy kontroverze

Kde se však Rudolf Huliak ve slovenské politice vzal? Do parlamentu kandidoval už v minulých parlamentních volbách v roce 2020, tehdy na kandidátce neofašistických Kotlebovců – Ľudové strany Naše Slovensko ještě neuspěl. V mezidobí se stal starostou středoslovenské obce Očová.

Byl prvním nominantem SNS na pozici ministra životního prostředí, tehdejší prezidentka Zuzana Čaputová jej ale jmenovat odmítla s tím, že podle ní neuznává vědecký konsenzus o změně klimatu a schvaluje násilí proti ochráncům přírody.

Dlouhá léta je v předsednictvu Slovenské myslivecké komory, což dává hrdě na odiv i svým proslulým zeleným mysliveckým oblekem.

Od svého vstupu do nejvyšší slovenské politiky se Huliak uvedl hned několika kontroverzními momenty, svými kritiky je označován za šiřitele dezinformací a konspirátora. Na svých sociálních sítích zhusta šíří konspirační teorie. Například o tom, že mezinárodní elity vymyslely klimatickou krizi, aby lidi připravily o auta.

Prosazuje i odstřel medvěda hnědého a bojuje proti jeho ochraně. Dokonce je označuje za „biologickou zbraň Bruselu k likvidaci slovenského venkova“. Proslul i pokusem, kdy se snažil dokázat, že oxid uhličitý neškodí rostlinám tím, že na ně foukal kouř z cigaret.

Řekl ale i to, že by jel do Moskvy odprosit za dodávky zbraní Ukrajině, a na svých sítích šíří i nenávist vůči LGBT+ komunitě, která vyvrcholila, když nazval poslankyni Progresivního Slovenska Lucii Plavákovou „sukou“. Odmítl se jí omluvit a řekl, že se radši omluví své feně doma na dvoře. Dnes o tomto říká, že se umí poučit z vlastních chyb.

Ještě před zvolením poslancem zase spojil globální oteplení s homosexualitou. „Liberálně-progresivní strany podporují, aby se nám slovenská společnost oteplovala. Zakládají ‚Teplárny‘ a jiné podniky, ve kterých se kumuluje teplo, vzniká tam CO2 a to ani nechci vidět sexuální praktiky dvou mužů, při kterých vznikají CO2, siřičitany a ostatní záležitosti jako vedlejší produkt při používání tělesných otvorů, které na tyto věci nejsou vůbec určené.“

Jeho Národní koalice má v programu vystoupení Slovenska z EU a NATO.

„Rudolf Huliak se z ‚týpka‘, který fouká dým do akvária s rostlinami, stal váženým politickým hráčem. Šéfové koaličních stran Andrej Danko (SNS) a Matúš Šutaj Eštok (Hlas) blednou závistí,“ glosoval to komentátor Filo.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít