Pokuty pro neočkované, lockdown i povinná vakcinace. Jaká opatření zavádějí jinde v Evropě?
Život v Česku se od pondělí řídí novými opatřeními, k přísnějším restrikcím, která velmi často míří na lidi bez očkování proti covidu, ale v minulých týdnech sáhly i další země Evropy. Největší pozornost budí situace v Rakousku, které jako první země Evropské unie opětovně zavedlo celostátní lockdown. Novými pravidly se ale řídí například i některé německé regiony, Řecko nebo Slovensko, kde se také uvažuje o kompletní uzávěře.
Rakousko
Zřejmě nejrazantnější přístup v boji proti aktuální vlně covidu-19 zvolilo Rakousko. Tamní vláda nejprve rozhodla o zavedení celostátní uzávěry pouze pro neočkované, kvůli zhoršování situace se ale rozhodla lockdown uvalit na celou zemi.
Návaly v nákupních centrech i na vánočních trzích. Rakušané využívají poslední dny před lockdownem
Číst článek
Od pondělí tak lidé smějí opouštět domov pouze tehdy, pokud jdou do práce, do školy nebo na zdravotní procházku ven. Po dobu dvaceti dnů také zůstávají uzavřené restaurace, hotely, většina obchodů a všechny akce s větším počtem účastníků se musely zrušit. Školy zůstaly otevřené, ale rodiče mohou nechat děti doma. Pro turisty, včetně například lyžařů, se pak Rakousko zcela uzavřelo.
K celostátní uzávěře, která potrvá do 12. prosince, Rakousko v aktuální vlně pandemie přistoupilo jako první země Evropské unie. Jako první člen evropské sedmadvacítky také nařídilo povinné očkování proti covidu-19 pro všechny obyvatele. Toto nařízení má platit od 1. února, lidem bez vakcíny pak bude hrozit pokuta.
Detaily plánovaného povinného očkování se teprve budou dolaďovat, podle bývalé ministryně spravedlnosti Rakouska Marie Bergerové ale je možné takové nařízení za současných podmínek zavést. Dosavadní prostředky, jako například očkovací kampaně nebo omezení pohybu pro neočkované, se totiž podle ní „vyčerpaly“.
„Zavést povinné očkování je tedy oprávněné,“ cituje její slova zpravodajský server Vienna.at, podle kterého by lidem bez očkování mohly od února hrozit pokuty ve výši několik stovek eur. Například podle ústavního právníka Petera Bußjägera z Univerzity v Innsbrucku musí být případné postihy přiměřené.
„Povinné očkování přichází pro řešení současné vlny poměrně pozdě. Proto mi to přijde, jako by se už dělala opatření preventivně pro nadcházející vlnu. Ale v takovémto případě se mi zdá povinné očkování přiměřené,“ tvrdí Bußjäger.
Slovensko
Na zpřísněná opatření pro neočkované lidi, kteří neprodělali onemocnění covid-19, si od pondělí zvykají také lidé na Slovensku. Například do obchodních domů mají přístup jen naočkovaní lidé a ti, kteří v posledních 180 dnech covid prodělali. Neočkovaní mohou navštěvovat na 30 typů prodejen a provozů služeb, mezi kterými jsou obchody s potravinami, drogerie, prodejny s oblečením, knihovny nebo pobočky bank a pošt.
Slovensko poprvé hlásí přes 9000 případů koronaviru za den. Většina nakažených nemá očkování
Číst článek
Situace způsobená rychlým šířením covidu se ale dál zhoršuje. Počet pacientů s covidem-19 o víkendu překročil kritickou hranici 3000 hospitalizovaných a nemocnice už využily prakticky všechna dostupná lůžka s umělou plicní ventilací určená pro covidové pacienty, Slovensko by tak po vzoru Rakouska mohlo skončit v celostátní uzávěře. O vyhlášení takzvaného lockdownu pro všechny obyvatele v pondělí požádal ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský a podpořili ho i další politici.
„Zavedení tvrdého lockdownu je stále téma. Opatření jsou momentálně nastavená tak, jak to bylo dohodnuté minulý týden, a je důležité, aby si lidé uvědomili, že to není jen o tom, jak rozhodne vláda nebo konzilium odborníků, ale o nás všech. Je to společná odpovědnost. Jestliže se ukáže, že opatření nezabírají, budeme muset přistoupit k razantnějším opatřením, a to už je jen tvrdý lockdown,“ prohlásil v pondělí slovenský ministr vnitra Roman Mikulec, podle kterého je stejně tak na stole i zavedení nouzového stavu.
Německo
K novým restrikcím pro neočkované přistupují také úřady v Německu. Tamní Spolkový sněm a Spolková rada minulý týden odsouhlasily novelu zákona o potírání infekčních chorob, podle níž neočkovaní nebudou smět bez negativního testu na koronavirus do autobusů, vlaků či do zaměstnání, kde nelze vyloučit kontakt s ostatními.
Česko si bere za vzor Bavorsko, to hodlá ještě přitvrdit. Některé nemocnice už hlásí plnou kapacitu
Číst článek
Značná omezení ale v minulých dnech zavedly také jednotlivé spolkové země. V řadě německých regionů si tak lidé bez očkování či dokladu o prodělané nemoci musí nově odpustit návštěvu restaurace, setkání s přáteli nebo pořízení nových věcí v nákupním středisku. Podobná opatření se týkají například obyvatel Berlína, Šlesvicka-Holštýnska, Bavorska nebo Bádenska-Württemberska.
Přísná opatření pro neočkované a lidi bez potvrzení o překonání nemoci platí také pro obyvatele sousedního Saska. Neočkovaným, kteří se nyní dostanou jen do supermarketů, lékáren a drogerií, úřady nařídily také omezení osobních kontaktů – na návštěvu jiné domácnosti může jen jeden člověk.
Nejtvrdším opatřením je pak zákaz nočního vycházení, kdy od 22.00 do šesti hodin ráno nesmí neočkovaní opouštět domov. Toto omezení platí v saských okresech, kde sedmidenní průměr nově nakažených na 100 tisíc obyvatel překročil tisícovku. Pro všechny bez rozdílu se pak v Sasku zavřely bary, kluby, akvaparky, posilovny a další volnočasová zařízení.
Situace v některých nemocnicích se mezitím dál dramatizuje. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn už koncem minulého týdne varoval, že někde jsou jednotky intenzivní péče prakticky plné. „Do konce letošní zimy bude pravděpodobně každý v Německu buď očkovaný, vyléčený, nebo mrtvý,“ řekl v pondělí Spahn, který podle svých slov zůstává vůči povinnému očkování „skeptický“.
Například Karl Lauterbach – zdravotní expert německých sociálních demokratů, kteří vyhráli zářijové parlamentní volby – ale zavedení povinné vakcinace po vzoru Rakouska nevylučuje. K poražení nebezpečnější varianty delta to podle něj může být dokonce nevyhnutelné.
Řecko
Cestou přísnějších restrikcí pro neočkované se vydalo také Řecko. Pro návštěvu barů, kin, divadel, muzeí nebo vnitřních sportovišť je tam nově nutný doklad o očkování nebo zotavení z covidu-19, negativní test na koronavirus už lidem nestačí. K těmto opatřením vláda přistoupila poté, co obsazenost jednotek intenzivní péče přesáhla 90 procent, celostátní uzávěru ale úřady zatím vylučují.
Podobně jako některé další země, řeší i Řecko problémy s falešnými certifikáty o očkování proti covidu – obvinění si už v této věci vyslechlo nejméně 40 lidí. Všichni se měli podílet na prodeji očkovacích průkazů lidem, kteří přitom očkování nepodstoupili.
3:20
,Zbytečně riskují.‘ Pacienti na covidových odděleních jsou většinou neočkovaní a patří mezi mladší ročníky
Číst článek
Nizozemsko
Už v polovině listopadu nizozemská vláda zavedla „částečný lockdown“, který v zemi během uplynulého víkendu rozpoutal často násilné demonstrace. Kvůli zrychlujícímu se šíření covidu nařídila mimo jiné zkrácení otevírací doby obchodů a restaurací. Kavárny, restaurace a supermarkety musejí zavřít nejpozději ve 20.00 a například kadeřnictví nebo obchody, které neprodávají nezbytné zboží, musejí mít zavřeno už v 18.00.
Přibylo také míst, kde se lidé musí prokázat dokladem o tom, že jsou očkovaní, covid-19 prodělali nebo mají negativní test na koronavirus. Dříve ho potřebovali třeba při návštěvě restaurací, barů, kin, divadel nebo sportovních zápasů, od 6. listopadu ho ale lidé musejí mít i na terasách restaurací, v muzeích nebo posilovnách.
Nizozemský premiér Mark Rutte už nicméně naznačil, že po konci třítýdenního „částečného lockdownu“ vláda nejspíš přistoupí k tomu, že pravidla pro lidi bez očkování ještě zpřísní. Jestli se současná opatření ukázala jako účinná, chce kabinet zhodnotit koncem tohoto týdne.
Estonsko
Negativní test nestačí k prokazování bezinfekčnosti ve sportovních a kulturních zařízeních ani v Estonsku. Už od 25. října tam mohou lidé navštěvovat kina, muzea, bazény, restaurace, tělocvičny nebo sportovní akce, jen pokud se prokážou certifikátem o očkování proti covidu-19 nebo potvrzením o prodělání této nemoci. Restrikce mají platit do 10. ledna.
PRAVIDLA V ČESKU
Podle nových opatření, která v Česku platí od pondělí, už nejsou testy na koronavirus až na výjimky uznávány jako covidový certifikát. V provozovnách služeb, v restauracích, na kulturních či sportovních akcích se tak lidé musejí prokázat buď očkováním, nebo potvrzením o prodělání covidu v posledním půlroce. V případě návštěvy muzea, galerie či památkového objektu není omezení tolik zpřísňující – návštěvníci musejí dodržovat rozestup 1,5 metru, pokud nejde o osoby ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy.
PCR testem se nadále mohou prokazovat mladí do 18 let, lidé, kteří nemají dokončené očkování, a ti, kteří se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. V ubytovacích zařízeních se jím mohou prokázat rovněž neočkovaní lidé na služební cestě nebo cestující za lékařem. Negativní test je stále platný také při nástupu do lázeňské péče, PCR i antigenní testy se uznávají i pro návštěvy nemocnic nebo zařízení sociálních služeb, využít v tomto případě ale nelze samotesty.
Pokračuje také plošné testování neočkovaných žáků základních a středních škol. Pravidelné testování se bude konat každé pondělí, pokračovat by mělo až do konce února. Testovat se od pondělí musejí také zaměstnavatelé i živnostníci. Firmy musejí své zaměstnance testovat jednou týdně. Mohou využít i antigenní testy, včetně samotestovacích sad. Testování se netýká lidí, kteří pracují z domova nebo nepřicházejí do kontaktu s jinými lidmi.
Tradičních venkovních akcí, jako jsou poutě, jarmarky či bály, se nově může účastnit jen 1000 lidí, dosud to bylo dvakrát tolik. (ČTK)
