RB OSN se začne zabývat žádostí Palestiny o plnohodnotné členství
Výbor Rady bezpečnosti OSN se dnes začne zabývat palestinskou žádostí o status členského státu. Tu Palestina podala minulý pátek, a jak ve čtvrtek řekl novinářům palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí, žádost podporuje už 8 členských států. Zapotřebí je 9, mezi kterými musí být pětice stálých členů rady.
Ministr Málikí také uvedl, že palestinská vláda vyjednává i s dalšími členy Rady bezpečnosti. „Kromě muslimských zemí se v RB vyjádřila pro Čína, Indie nebo Rusko, Palestinci mají také úspěch u menších států typu Gabon nebo Nigérie, ale hraje se o státy jako Bosna a Kolumbie. Obecně má palestinský stát velkou podporu ve třetím světě, takže hlavně se hraje o západní hlasy,“ uvedla na Rádiu Česko analytička pražského Institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová,
Spojené státy varovaly, že v případně nutnosti použijí svého práva veta v RB OSN. Jak ale v této souvislosti připomněla analytička, Palestincům v tuto chvíli jde o mezinárodní uznání, čehož se jim dostane v případě, že 9 států RB OSN bude hlasovat pro.
Hostem Rádia Česko byla hlavní analytička pražského Institutu bezpečnostních studií Irena Kalhousová.
„Ono jich nakonec může být i více. A vlastně jediný stát, který bude schopný zablokovat tu žádost, budou USA. Takže je to zřejmě gesto, které si Palestinci přejí. Má to ale i druhou stránku. Tím, že postaví USA do diplomatického rohu, se zkomplikují další kroky. Protože Palestinci USA potřebují více než naopak,“ přiblížila.
Připomněla, že Palestinci dosáhli opravdu značné mediální pozornosti, když se téměř přestalo mluvit o Libyi či Sýrii. „Pozornost se zaměřila na palestinskou otázku, což je dobře, protože ta by se měla řešit. Teď je ale otázka, jaké budou následky. Po obrovském palestinském nadšení budou totiž Palestinci čekat nějak výsledky. A je otázkou, jestli je Palestinská samospráva schopna na půdě OSN zlepšit svoji vyjednávací pozici tváří tvář Izraeli,“ dodala.
Ani současná světová mediální pozornost ale podle Kalhousové nemůže dotlačit Izrael a Palestinu k jednání o míru. „Myslím, že naopak Izrael a koneckonců i jiné státy to vidí tak, že k jednáním je potřeba přistoupit bez podmínek, bez tlaku a možné právě bez mediální pozornosti,“ uvedla.
Rozdělení Jeruzaléma a hranice
Velkou otázkou je podle ní také, jak by samostatný Palestinský stát vypadal. Připomněla, že Palestinci jsou mírně rozděleni mezi Gazu, kterou ovládá Hamás a Západní břeh Jordánu, který ovládá Fatah a jednání mezi těmito hnutími sice probíhají, ale nejsou úplně úspěšná.
„Takže myslím, že když budou Palestinci vyjednávat o svém státě, budou přemýšlet o Gaze a Západním břehu, ale v jednání je i hlavní město Východní Jeruzalém a velkým problémem jsou hranice. Protože zelená linie - hranice před šestidenní válkou - je už výrazně změněná kvůli novým židovským osadám,“ přiblížila.
Obyčejní Izraelci jsou podle Kalhousové se vznikem samostatného palestinského státu ztotožněni. „A myslím, že mnozí si přejí, aby vznikl. Je ale otázka, kde přesně bude a za jakých podmínek vznikne.
„Mnoho Izraelců má velký problém s rozdělením Jeruzaléma, který je obrovským symbolem pro židovský národ a Izraelce obecně. A je tam velká otázka osad, ve kterých žijí už statisíce lidí,“ přiblížila.
