Spíš pomalé zotavování než ekonomický zázrak. Řecko se zvedá, životní úroveň obyvatel ale klesla
Ekonomická situace v Řecku se podle dat tamních úřadů i mezinárodních institucí zlepšuje. Ministerstvo financí na konci loňského roku oznámilo, že země předčasně splatí půjčky v objemu 5,3 miliardy eur (v přepočtu zhruba 129 miliard korun), které mu poskytly ostatní země eurozóny v rámci prvního záchranného programu. Letos navíc Athény chtějí předčasně splatit další půjčky.
Zvednutí se ode dna signalizuje i hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka. Poprvé od dluhové krize v roce 2010 se u agentury S&P Global Ratings, jedné ze tří ratingových agentur, vrátila země do investičního pásma.
„Na konci roku 2023 se rating Řecka po třinácti letech vrátil do investičního pásma, což zvyšuje důvěru mezinárodních investorů v Řecko,“ vysvětluje Pantelis Kostis, který působí na katedře ekonomie Athénské univerzity.
8:07
Češi v Aténách levně koupili byty, teď jsou součástí gentrifikace. Pro místní je život v metropoli obtížný
Číst článek
Řecko sice nadále zůstává nejzadluženější zemí Evropské unie, z dat Mezinárodního měnového fondu ale vyplývá, že se stav státní kasy postupně zlepšuje. To potvrzuje i Kostis: „O čtyřicet procent v porovnání s rokem 2020 se snížil státní dluh v poměru k HDP,“ vysvětluje.
Časy, například jde o rok 2013, kdy nezaměstnanost podle Světové banky atakovala téměř 28 procent, jsou také pryč.
„Nezaměstnanost teď činí 11 procent, což je nejnižší úroveň za posledních deset let,“ říká Kostis z katedry ekonomie Athénské univerzity.
Pozitivní ekonomický vývoj se podepisuje i na preferencích vládnoucí konzervativní strany ve volbách do Evropského parlamentu. Nová demokracie by si teď podle nejnovějšího průzkumu vypracovaného pro soukromou televizní stanici Action 24 TV připsala více než 33 procent hlasů.
Na druhém místě se s výrazným odstupem nachází levicová Syriza. Volilo by ji 15 procent Řeků.
Z čísel se tak může zdát, že Řecko pomalu zažívá ekonomický zázrak a časy, kdy mu hrozil bankrot, který na poslední chvíli odvrátila pomoc unijních partnerů, jsou ty tam. S tímto tvrzením řada Řeků souhlasí, jak napovídají i volební průzkumy.
Dobrá čísla jsou ale daní za pověstné „utáhnutí opasků“, po kterém se prudce propadla životní úroveň mnoha Řeků a mladí lidé začali hromadně odcházet do zahraničí.
Opasky přitom utáhla právě Nová demokracie, která se podílela na ekonomickém pádu země. Strana zemi vládla v letech 2004 až 2009, než po odhalení finančních skandálů a falšování ekonomického výkonu země utrpěla porážku ve volbách.
Nevím, jestli se vrátím
Právě „utahování opasků“ částečně stojí za odchodem mladých Řeků do zahraničí. Podle dat Eurostatu zemi od roku 2010 opustilo už půl milionu lidí. Odejít chce i studentka vysoké školy María: „Několik mých přátel odjíždí, já chci dostudovat a odjet taky. Chtěla bych procestovat svět, ale první místo, kam pojedu, bude Londýn. Mám tam spoustu přátel odtud, bude to pro mě mnohem jednodušší,“ vysvětluje María, která si přivydělává jako baristka v kavárně. Jedním z důvodů, proč uvažuje o odchodu, jsou pracovní podmínky.
„Pracovní podmínky nejsou ideální, musíte prosit o mzdu, na jakou máte nárok a často ji nedostanete,“ říká María, zatímco připravuje kávu.
Odliv mladých a zejména kvalifikovaných Řeků do zahraničí trápí podnikatele, kteří tak nemohou sehnat zaměstnance. Jedním z nich je i Jannis, majitel firmy, která poskytuje zdravotnická zařízení.
„Nemůžu najít například techniky, kteří rozumějí zdravotnickým přístrojům. My jsme tu měli třeba generaci Albánců, kteří vystudovali na řeckých univerzitách, ale odešli pryč,“ stěžuje si Jannis.
Utáhnout opasky? A kam?
Ti, kteří zůstali, sice vnímají určité oživení ekonomiky způsobené i návratem turistů po pandemii koronaviru, situace se podle nich ale nedá srovnávat s dobou před finanční krizí.
„Dobré časy, jak jim říkáme, jsou dávno pryč. Naše platy jsou nízké a všechno se zdražuje, chleba, mléko, všechno,“ stěžuje si Nabrini z Athén. Do Řecka se přestěhovala z Austrálie, kde se narodila řeckým imigrantům. Ke svým předkům ji to vždycky táhlo a do Austrálie by se nevrátila, a to i přes to, že se životní standard v Řecku po roce 2008 prudce propadl.
„Před krizí jsme si aspoň mohli něco ušetřit a ceny odpovídaly platům, teď jenom pracujete, abyste zaplatili účty,“ dodává Nabrini.
Než si Řekové budou moct dovolit to, co před finanční krizí, bude to ještě pár let trvat. Podle Pantelise Kostise z Katedry ekonomie Athénské univerzity to také bude záležet na několika faktorech.
„Trvalý hospodářský růst, další snížení nezaměstnanosti a zvýšení mezd a penzí jsou faktory, které budou nezbytné pro to, aby měli Řekové stejnou nebo lepší životní úroveň než v roce 2008, kdy svět zasáhla finanční krize. To by se mohlo stát v roce 2030,“ předpovídá Kostis.
EUROSERIÁL
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
