Chorvatsko letos čeká volební maraton. Nejmladšího člena EU trápí odliv mladých a zdražování
V Chorvatsku se letos sešly hned troje volby. Parlamentní už mají za sebou a před sebou ještě prezidentské a evropské. Hlasování o novém složení europarlamentu je tak v Chorvatsku kvůli vnitrostátním volbám trochu upozaděné. Nejmladšího člena Evropské unie trápí například zdražování nebo odliv mladých do zahraničí.
„V Chorvatsku jsou oblasti, kde nebyly dlouhou dobu žádné příležitosti pro mladé. Například region Slavonie, což je spíš venkovská oblast zaměřená na zemědělství. Tam pro mnoho lidí prostě nebyly dobře placené práce a právě tihle lidi se rozhodli emigrovat,“ říká asi třicetiletý Igor z Rijéky, který střídavě žije v Berlíně a v Rijéce.
Chorvatské volby potřetí za sebou vyhrála proevropská HDZ premiéra Plenkoviće, přišla ale o šest mandátů
Číst článek
Žít na vícero místech mu dovoluje jeho práce programátora u mezinárodní společnosti, kterou může dělat částečně na dálku. Dodává, že to je u lidí v jeho věku časté a že tomu částečně pomohl i program Erasmus, který mladým lidem ukázal, že se nemusí bát cestovat po Evropě.
V poslední době se ale situace s odlivem lidí z Chorvatska podle Igora na některých místech lepší. „Regiony, jako je Slavonie, se zlepšují a je tam více příležitostí. Myslím, že je to jeden z pozitivních aspektů členství v Evropské unii. Lidi, co tam zůstali, mohli začít pracovat díky evropským fondům,“ popisuje Igor.
Kromě odlivu mladých se Chorvatsko v poslední době potýká také se zdražováním. Někteří lidé z toho viní přijetí eura, kterým lze v zemi platit od začátku roku 2023.
Podle ekonomky Mariny Dabićové ze Záhřebské univerzity za zdražením nestojí jen evropská měna. „Velká část firem, především těch ve službách, zvedla ceny asi tři měsíce nebo půl roku před zavedením eura. Takže se ceny opravdu zvedly,“ říká Marina, podle které za vysokou inflaci v Chorvatsku, která dosahuje asi pěti procent, mohou také vnější vlivy jako je válka na Ukrajině a napětí na Blízkém východě.
Na euro si zvykli
Zdražování se nejvíce dotklo nemovitostí, a to především na pobřeží Jaderského moře a v hlavním městě Záhřebu. Spousta nemovitostí je také neobydlená a majitelům byty a domy často slouží jen jako investice.
Čínská rozpínavost nad Balkánem. Investice proudí hlavně do Srbska, neklid vyvolala i v řeckém přístavu
Číst článek
„Ceny bytů a domů se podle některých ekonomů zvedly o 25 až 30 procent, já si myslím, že je to mnohem víc. Průměrná cena za metr čtvereční nového bytu v Záhřebu byla dřív okolo 2000 eur, teď je to někde až dvojnásobek,“ uvádí ekonomka Marina.
I přesto si ale Chorvati na evropskou měnu zvykli a nemají s ní problém. „Když jste se Chorvatů před přijetím evropské měny zeptali na cenu čehokoli, co bylo dražší než 1000 kun, většina lidí by vám odpověděla v eurech a ještě předtím v německých markách. Byl to způsob, jak se bránit proti inflaci. Takže tímhle způsobem byli Chorvati mentálně absolutně připravení na euro,“ říká v Záhřebu novinář stanice N1 Domagoj Novokment.
Dodává také, že právě evropská integrace pomohla zemi v boji s korupcí: „Chorvatsko bylo první zemí, která do Unie vstoupila přes nový systém postupného vyjednávání přístupových kapitol. V té době jsme udělali obrovské kroky v boji s korupcí. Bohužel od té doby, od vstupu do Evropské unie v tomhle ohledu stagnujeme.“
Problémy s korupcí
Právě kvůli korupci se letos v Chorvatsku několikrát protestovalo. Demonstranti v ulicích města požadovali předčasné parlamentní volby. Protesty vyvolalo jmenování bývalého soudce Ivana Turudiće do funkce státního zástupce navzdory zprávám o jeho komunikaci s lidmi zapletenými do korupce.
Do Chorvatska bez dopravních zácp? Země zvažuje digitalizovat poplatky za dálnice a zrušit mýtné brány
Číst článek
Turudiće na post dosadil současný premiér a lídr strany HDZ Andrej Plenković. I přes to ale jeho strana vyhrála nedávné parlamentní volby, ve kterých získala 61 křesel ve 151členném parlamentu. Plenković je nejdéle vládnoucím premiérem samostatného Chorvatska, v čele vlády stojí od října 2016.
I když současný premiér a jeho prozápadní strana vyhrála volby, nemá v parlamentu většinu a zatím není jasné, s kým utvoří koalici. Ve volbách skončila druhá Sociálnědemokratická strana, která získala 42 křesel a kterou neformálně vede chorvatský prezident Zoran Milanović.
Milanović často kritizuje Evropskou unii a NATO a je proti podpoře Ukrajiny. Třetí a čtvrtou příčku ve volbách pak obsadily krajně pravicové a populistické strany. Podoba další vlády je tak nejistá.
Právě kvůli parlamentním volbám jsou v Chorvatsku ty evropské upozaděné. Zemi navíc nejpozději v prosinci čeká volba nového prezidenta.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
