Potraty by mohly být základním právem. Většina Malťanů je ale proti jeho celoevropskému zavedení
Maltské protipotratové organizace před volbami do Evropského parlamentu protestují proti zápisu práva na potrat do Listiny základních práv Evropské unie. Co přesně jim vadí? A jaké tresty hrozí maltským ženám za nepovolenou interrupci?
Malta dlouhodobě patří mezi unijní země s nejpřísnějšími potratovými zákony. Necelé dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu maltské protipotratové organizace vyzvaly premiéra Roberta Abelu, aby se postavil proti zápisu práva na potrat do Listiny základních práv Evropské unie.
Reagovaly tak na rozhodnutí europoslanců, kteří takový krok v hlasování podpořili.
„Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem otěhotněla v září nebo v říjnu roku 2022. Neměla jsem tehdy stálého partnera. Interrupci jsem podstoupila po sedmi týdnech těhotenství,“ popisuje 28letá žena, která se mi představuje jako Maria. Své pravé jméno si nechává pro sebe.
Interrupce je na Maltě v mnoha případech nelegální a hrozí za ní až tři roky vězení. Podstoupit ji můžou jen ženy, jejichž život je v přímém ohrožení, a ty, které k tomu mají povolení tří lékařů. Maria musela zvolit jinou cestu. Na internetu si objednala potratové pilulky.
„Získat potratové pilulky na Maltě není tak snadné. Nedostanete je v lékárně nebo u gynekologa. Je to velmi utajovaný proces,“ říká.
4:46
‚Současný režim už musí padnout.‘ Orbánovi odpůrci vzhlíží k novému mesiáši
Číst článek
„Hlavou se mi honily všechny špatné scénáře. Říkala jsem si, že se to určitě dozví. Že policie monitoruje internet a ženy vyhledávající informace o interrupci. Pak že zjistí mou IP adresu, získají informace o mé platební kartě a ta je dovede až ke mně. Tohle všechno mi v pár sekundách problesklo hlavou, když jsem byla v koupelně, a můj bratr, který o ničem nevěděl, byl ve vedlejším pokoji,“ vzpomíná.
Potratové pilulky nakonec Marii přišly až domů v diskrétním balení. Zaplatila za ně v přepočtu něco málo přes tři tisíce korun. Na prášky ale musela čekat zhruba dva týdny. Chodila přitom do práce a skrývala těhotenské příznaky.
„V té době jsem byla učitelka. Celé dny jsem trpěla nevolností a velkou únavou. Chtěla jsem si lehnout už v deset hodin dopoledne, což si jako učitel rozhodně nemůžete dovolit,“ říká.
Některá zahraniční média loni informovala o tom, že se na Maltě uvolnily potratové zákony. Podle propotratové aktivistky a lékařky Isabel Stabileové se ale věci změnily jen na papíře. Ve skutečnosti je interrupce na Maltě možná jen v omezených a kritických případech. Proto se ženy spoléhají na prášky nebo jezdí na potraty do zahraničí.
„Podle našich informací si zhruba 500 žen ročně na Maltě objedná potratové pilulky. Nevíme ale, kolik žen kvůli potratům cestuje do jiných zemí. Zhruba čtvrtinu obyvatel Malty tvoří emigranti. Přicházejí například ze Srbska nebo z Bulharska. Tyto ženy podstupují interrupci v jejich domovských zemích. Nemáme ale ponětí o tom, kolik jich je,“ říká Stabileová.
Jak to vnímá veřejnost?
Názory Malťanů na potrat se v průběhu let vyvíjejí. Podle dřívějšího průzkumu pro server Malta Today stále víc lidí podporuje umělé ukončení těhotenství. Proti interrupci je ale podle tohoto šetření stále zhruba 62 procent lidí.
„Nelíbí se mi, že se děti zabíjí jen proto, že je někdo nechce ve svém těle. Ve většině případů nejde o znásilnění, ale o to, že nevyjde vztah nebo že si nejdřív udělají dítě a pak o tom přemýšlejí. Ale i v případě znásilnění to přece není chyba toho dítěte. To naopak může svou matku milovat, může jí psychologicky pomoct. Mít někoho, koho miluje a o koho se stará,“ myslí si květinář Deo.
4:44
‚Na východě nic není.‘ Slovenské pohraničí by mohl nastartovat vstup Ukrajiny do EU
Číst článek
Protipotratové organizace jako Life Network Foundation nebo Doctors for Life mají na Maltě silný hlas. Právě tyto skupiny taky napsaly dopis premiérovi Robertu Abelovi, ve kterém ho vyzvaly, aby se postavil proti zápisu práva na potrat do Listiny základních práv Evropské unie.
„Věříme, že o těchto citlivých tématech by si měly rozhodovat samy členské státy. V tomto případě Evropská unie překračuje své pravomoci,“ popsala Radiožurnálu šéfka protipotratové organizace Life Network Foundation Miriam Sciberrasová.
Upozorňuje zároveň na to, že i smlouva, která zpečetila vstup Malty do Evropské unie v roce 2004, počítá s tím, že si Malťané budou moct o potratech rozhodovat sami.
Nová maltská prezidentka Myriam Spiteri Debonová v rozhovoru pro list Times of Malta řekla, že by bylo nejspravedlivější, kdyby o potratech rozhodli obyvatelé v referendu.
Hlasování ale odmítají jak propotratové, tak i protipotratové skupiny. Jedni věří, že o základním právu by se nemělo hlasovat, druzí jsou přesvědčení, že takové hlasování by bylo irelevantní, protože by nezměnilo nic na tom, že jde o ukončení lidského života.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
