Řecký parlament prezidenta opět nezvolil. Země směřuje k předčasným volbám
Řecký parlament dnes ani napotřetí nedokázal zvolit nového prezidenta. Pro jediného uchazeče o post hlavy státu, vládního kandidáta Stavrose Dimase hlasovalo 168 poslanců, pro jeho zvolení však bylo potřeba nejméně 180 hlasů. Země tak směřuje k předčasným volbám, které se uskuteční na konci ledna.
Vládní koalici pod vedením premiéra Antonise Samarase se za uplynulý týden nepodařilo získat podporu žádného dalšího z nezávislých a opozičních poslanců.
Pro třiasedmdesátiletého bývalého ministra zahraničí a eurokomisaře pro životní prostředí Dimase tak zvedl ruku stejný počet poslanců jako ve druhém kole 23. prosince – 168 z celkového počtu 300.
Řecká ústava nařizuje, že po třech neúspěšných kolech volby prezidenta musí být parlament do deseti dnů rozpuštěn. Předčasné volby se pak musí konat během následujících 30 dní. V souladu s tím premiér stanovil, že Řekové půjdou k volebním urnám 25. ledna.
Volební období současného prezidenta Karolose Papuliase skončí na počátku března 2015, což znamená, že o jeho nástupci bude moci rozhodnout nový parlament.
Na neúspěch vládního kandidáta výrazně zareagovala aténská burza, jejíž index ASE už od rána klesl o více než 11 procent. Investoři se obávají, že výsledky předčasných voleb, v nichž podle průzkumů zvítězí levicová opozice, by mohly vyústit ve ztrátu podpory mezinárodních věřitelů.
Podle průzkumů nemá Samarasova vládnoucí koalice v předčasných volbách mnoho šancí uhájit svou pozici. Nejsilnější stranou se zřejmě stane levicová formace SYRIZA předsedy Alexise Tsiprase, která odmítá pokračovat v úsporném kurzu dosavadní vlády. Zda získá v parlamentu potřebnou většinu, však zdaleka jisté není.
Tsipras už konání nových voleb přivítal a v prvním komentáři řekl, že parlament vyjádřil vůli lidu nepokračovat v tvrdé úsporné politice.
Pokud by SYRIZA byla po volbách schopna naplnit své sliby, mohlo by to ohrozit finanční stabilizaci Řecka, které se díky dvěma mezinárodním záchranným programům v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč) vymaňuje z těžké dluhové krize.
