,Bludný kruh strachu.‘ Svoboda tisku se ve světě zhoršila, propadla se i v Česku, varují Reportéři bez hranic
Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku 180 zemí proti loňsku propadla z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.
„Index svobody tisku ve světě za rok 2019 sestavený Reportéry bez hranic ukazuje, jak se nenávist vůči novinářům přeměňuje v násilí a přispívá k rostoucímu strachu. Počet zemí považovaných v daném ohledu za bezpečné, kde žurnalisté mohou pracovat v naprostém bezpečí, se nadále snižuje. Autoritářské režimy naproti tomu útlak médií více zesílily,“ uvádí zpráva.
,Proti všem principům práva.‘ Egyptský fotograf je ve vězení i čtvrt roku po osvobozujícím rozsudku
Číst článek
Reportéři bez hranic v ní hodnotí stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Každoročně tento stav popisují právě indexem.
„Pokud politická debata skrytě či otevřeně posouvá k atmosféře připomínající občanskou války, ve které se s novináři zachází jako s obětními beránky, demokracie je ve velkém nebezpečí,“ řekl generální tajemník organizace Christophe Deloire.
„Zastavit bludný kruh strachu a zastrašování je nanejvýš naléhavé pro všechny lidi dobré vůle, kteří si váží hodnot získaných v průběhu dějin,“ dodává.
Podle RSF se jen ve 24 procentech sledovaných zemí se dá situace ohledně svobody tisku označit za „dobrou“ či „docela dobrou“.
„Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům,“ uvádí organizace. Novináři podle RSF žijí „v nebezpečí a ve strachu“.
‚Nejtemnější období‘
Spojené státy se v žebříčku propadly na 48. pozici. Zpráva uvádí, že období od zvolení Donalda Trumpa prezidentem je jedním „z nejtemnějších v historii americké novinařiny“. Nechvalně proslulé jsou zejména Trumpovy výpady proti novinářům, v zemi se ale objevilo i mnoho případů obtěžování žen-novinářek či novinářů jiné barvy pleti.
„Nikdy předtím nebyli američtí novináři vystaveni tolika výhrůžkám smrtí a nikdy předtím nemuseli tak často vyhledávat ochranu soukromých bezpečnostních firem,“ dodává zpráva. „Nenávist k médiím je nyní taková, že střelec ve městě Annapolis v americkém státě Maryland v červnu dorazil až do redakce listu Capital Gazette a zabil čtyři novináře a ještě dalšího zaměstnance,“ popisují Reportéři bez hranic.
Svoboda tisku loni podle Reportérů bez hranic nejvíc utrpěla v Evropě, Česko se propadlo na 34. místo
Číst článek
Organizace se sídlem v Paříži se obává i narůstajícího počtu silných vůdců, kteří „vypadají, že nemají žádné zábrany“. V této souvislosti zmínila vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, který byl usmrcen loni v říjnu na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu.
Saúdská Arábie připustila, že novináře žijícího v exilu v USA zavraždilo speciální komando vyslané z Rijádu. Tvrzení, že byl do vraždy zapleten korunní princ Muhammad bin Salmán však Saúdská Arábie kategoricky odmítá.
Jednou z nejhorších zemí, pokud jde o svobodu tisku, je rovněž Turecko, které poslalo do vězení mnoho novinářů. Podle RSF přitom tyto „represe proti několika málo zbývajícím kritickým médiím neustávají“. Podobně špatná je situace pro novináře v Rusku, které se v žebříčku Reportérů bez hranic propadlo na 149. místo.
Zemanův ‚kalašnikov na novináře‘
V hodnocení Česka organizace na svých stránkách uvádí, že „videozáznam, na kterém český prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci v říjnu 2017 mává maketou kalašnikova s nápisem ‚na novináře‘, zůstane v paměti jako klasický příklad nenávisti vůči novinářům“. Podobná nenávistná prohlášení a gesta od vysokých představitelů státu podle RSF „otevírají cestu dalším excesům“.
„Pozice a současné zhoršení úrovně svobody tisku ve srovnání s dalšími státy Evropy, včetně Slovenska, je hodně smutná zpráva pro demokracii i všechny demokraty v Česku. Utvrzuje mne to v dlouhodobém přesvědčení o nezbytnosti chránit jako princip a nedovolit nijak omezovat média veřejné služby. Ty vzhledem k tomu, že si je platí přímo občané, mají sílu být referenčním rámcem objektivity, vyváženosti a kvality informací i programu. To je důležité pro fungování demokracie,“ napsala poslankyně a členka sněmovního podvýboru pro svobodu slova a média Alena Gajdůšková (ČSSD).
Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.
