Když se před dvěma lety stala Giorgia Meloniová premiérkou, Bruselu zatrnulo. Žena dvou tváří nebo krajně pravicový chameleon. Za dva roky v čele italské vlády získala Meloniová řadu přídomků.
„Michal Kovačič se mě ptal, jak odolat tlakům. A jedna z mých odpovědí byla, ať se nenechá vyprovokovat. Jeho situace ale byla složitější,“ hodnotí moderátor České televize Václav Moravec.
Bývalá právnička byla jednou z mála nezávislých reportérek ve Wu-chanu a přinášela důležitá svědectví o počátcích pandemie nemoci covid-19 v čínském městě.
Slovenské ministerstvo kultury pracuje na úpravě návrhu nového zákona o RTVS. Původní předloha počítala například s výměnou nynějšího vedení, se silnějším vlivem státu nebo se zřízením nové rady.
Kontrolovat obraz v médiích je součástí každé války, uznává etik Jan Motal. Jenže Izrael do Gazy nepouští novináře, doplňuje šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč: „Izrael nechce, aby šly informace ven.“
Mezi zakotvená práva nově patří například, že se média budou moci bránit před svévolným omezováním či mazáním obsahu velkými internetovými platformami.
Svoboda na internetu se snižuje. Podle zprávy organizace Freedom House používají vlády AI ke zdokonalování online cenzury. Automatizované systémy dokážou hledat nesouhlas na sociálních sítích.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) musí být pro sníženou sazbu daně z přidané hodnoty společenský důvod. „To je ad hoc blábol,“ namítá Josef Šlerka.
Česko se v žebříčku svobody médií umístilo na čtrnáctém místě. Polepšilo si o šest míst v porovnání s loňským rokem. Nejlépe se umístilo Norsko, naopak nejhůře dopadly KLDR nebo Čína.
Reportéři bez hranic upozorňují na celou řadu problematických pasáží zákona, nebo na způsob, kterým vznikl. Zákonodárci jeho vznik totiž nekonzultovali s nezávislými odborníky.
Pořád je možné se dostat k necenzurovaným informacím. Problém ale je, že většina lidí získává informace primárně z televize a další zdroje nevyhledává.
Elnaz Mohammadiovou v neděli propustili z vazby na kauci. Její zadržení následovalo krátce po zadržení dalších tří íránských novinářek, které policie v Teheránu odvedla krátce po sobě, během 48 hodin.
Podle organizace Reportéři bez hranic nový žebříček dokládá, že informační chaos způsobený neustálým tokem zpráv v on-line prostoru má katastrofální dopad na svobodu médií.
Podle novely zákona nesmí mít nadpoloviční podíl v žádné polské rohlasové nebo televizní stanici vlastník mimo Evropský hospodářský prostor. Opozice se pokusila hlasování blokovat, ale neuspěla.
Nezávislá novinářka Larysa Ščyrakovová uvedla, že ji předvedli k výslechu po hodinové prohlídce jejího bydliště v Gomelu, který se nachází asi 300 kilometrů jihovýchodně od Minsku.
„Ruská vláda usiluje o to zbavit se nezávislých médií. Nechtějí vypadat tak drsně a brutálně jako Lukašenko, proto využívají označení zahraniční agent,“ říká ruský novinář pro iROZHLAS.cz.
Televize TVN 24 varovala, že zavedení daně bude znamenat „oslabení až likvidaci části médií působících v Polsku, což společnosti značně omezí možnost výběru“.
Rozhlasová stanice obnovuje své vysílání v Maďarsku z důvodu zmenšování svobody médií probíhající od nástupu k moci prezidenta Viktora Orbána před deseti lety.
Podle statistik organizace jde už sedmého novináře, který letos v Afghánistánu přišel o život. Mezi zabitými novináři je i bývalá televizní reportérka a aktivistka za ženská práva Mína Mangalová.
Podle Británie je to kvůli aktivní roli obou médií v šíření dezinformací. Cílem akce mezinárodní diskuze a spolupráce na poli svobody médií, čehož se týká i šíření dezinformací.
Nezapomínejme, že jednou z prvních věcí, kterou diktatura dělá, je odstranění svobody sdělovacích prostředků nebo její předstírání,“ uvedl mimo jiné papež František.
„Nepřátelské chování politických vůdců vůči médiím vedlo ke stále častějším násilným činům,“ uvádí organizace. Novináři podle RSF žijí „v nebezpečí a ve strachu“.
Politkovská, Baburová a Ščekočichin – nejznámější ze 6 zavražděných zaměstnanců ruského deníku Novaja gazeta. Práci redaktorů sledoval měsíce režisér Askold Kurov, v Praze představil dokument Novaja.
Například guvernér Polské národní banky Adam Glapiński vyhrožoval novinářům z liberálního deníku Gazeta Wyborcza, že jejich list zažaluje kvůli aféře kolem úřadu pro regulaci finančního sektoru.
Na tři tisíce novinářů ztratilo podle německé diplomacie v důsledku zavírání médií svou práci, množství jich na základě vykonstruovaných obvinění sedí ve vězení.