Aljašský summit větší posun nepřinesl, co čekat nyní? „Pravděpodobně se tento scénář bude opakovat, myslím ale, že to bude v gardu větší podpory Ukrajiny ze strany Evropanů,“ míní analytik Havlíček.
Okolnosti tragické nehody, prvotní reakce blízkých spolupracovníků i emotivní výpověď Ivo Nesrovnala, který odletěl na Aljašku identifikovat Kellnerovo tělo, přináší sedmá epizoda Série Kellner.
„Když se setkal Trump s Putinem na Aljašce, hned jsem tam viděl paralely,“ vypráví student Ústavu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Vojtěch Benýšek.
„Putin je až příliš zkušený, aby věděl, že reálně může maxima dosáhnout na bojišti. Vyjednávání by jej nutilo ke kompromisu. Trumpa má pak výborně naprofilovaného,“ popisuje Karel Svoboda.
„Jediný, kdo dokázal Putina ke stolu dostat, byl Donald Trump, tak se v tom musíme nějak zorientovat a dělat i takovéhle kroky,“ říká europoslanec a stínový ministr.
„Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen vlastním egem,“ řekl o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi 1. místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN).
Jednání mezi prezidenty USA a Ruska, Donalda Trumpa a Vladimira Putina, nepřiblížilo Ukrajinu ke konci války. Putin ale dostal pozornost a prostor uvést vlastní interpretaci války.
Ruského prezidenta na summitu podpořili Sergej Lavrov a Putinův poradce Jurij Ušakov. Trumpa podpořil ministr zahraničí Spojených států amerických Marco Rubio a americký zmocněnec Steve Witkoff.
„I kdyby to z amerického úhlu pohledu mělo být neúspěšné nebo skončit tak, že nedojde k ničemu, tak to pro Donalda Trumpa nebude na vnitropolitické scéně žádná katastrofa,“ myslí si Vlastislav Bříza.
Hodně nadějí a žádná jistota v tom, co se odehraje na Aljašce mezi americkým a ruským prezidentem – tak by se asi dalo shrnout středeční berlínské dění, rozdělené na tři části.
„Příměří a zastavení bojů je hlavním předpokladem, aby mohly být znepřátelené strany u jednoho stolu a jednat o poválečném vyrovnání,“ říká plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš.
Hlavním bodem jednání bude „ukrajinská krize“, tedy válka, kterou Putin rozpoutal proti sousední zemi před více než třemi lety. Po setkání mezi čtyřma očima má následovat jednání delegací.
Trump také naznačil, že po pátečním summitu s Putinem by mohlo brzy následovat další jednání s ruským vůdcem, kterého by se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Nerad poukazuje na to, že Trump i jeho speciální vyslanec Steve Witkoff, který jedná primárně s Rusy, v minulých týdnech a měsících přistoupili na řadu ruských narativů.
„Přiznejme si, my vítáme, že se dynamika vyjednávání vyvíjí směrem, kdy Rusko začíná naznačovat aspoň ochotu o něčem jednat, což dosud nedělalo. To je pozitivní,“ říká Hulicius.
Trumpův přístup ke schůzce s Putinem vyvolal znepokojení. „Nemůžete nechat jeho a Witkoffa improvizovat, protože prostě nemají dostatek informací,“ uvedl bývalý diplomat Daniel Fried.
Virtuální schůzku na odpoledne svolal německý kancléř Merz a zúčastní se jí také prezident Zelenskyj. „Schůzka, kdy se jedná o evropském míru bez Evropanů a Ukrajinců, je jako facka,“ říká Landovský.
Co summitem na Aljašce získá Putin a co Trump? Klíčové otázky a odpovědi týkající se summitu, který má Kyjev přiblížit k míru. V naplnění tohoto cíle ale analytici příliš nevěří.
„Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Univerzity Karlovy.
„Ukrajinci k tomu samozřejmě přistupují s určitými obavami, protože je evidentní, že jednání na Aljašce i setkání se Stevem Witkoffem iniciovala ruská strana,“ vysvětluje ukrajinistka Víchová.