Ruská FSB v uniklém dokumentu varuje před čínskou špionáží i možným zabráním Vladivostoku
Přátelství mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem stvrdilo už 40 osobních setkání a podepsání dohody o přátelství bez hranic. V ruské tajné službě FSB ale panuje obezřetnost z čínské špionáže i z pokusů o zabrání území kolem Vladivostoku, píše se v uniklém dokumentu.
Zatímco se Vladimir Putin setkával se svým „dobrým přítelem“ Si Ťin-pchingem, za zdmi Lubjanky, budovy v Moskvě, kde sídlí FSB, vznikal dokument varující před vážnou hrozbou pro ruskou bezpečnost. Tu má představovat právě Čína a její špionážní aktivity.
Osmistránkovou zprávu připravilo oddělení D.K.R.O. 7. služby, které je zodpovědné za kontrašpionáž. Následně ji blíže nespecifikovaným způsobem získala skupina pro kyberzločiny Ares Leaks, která ji předala americkému deníku New York Times. Ten nedokázal pravost zprávy ověřit, sdílel ji ale se šesti západními zpravodajskými službami, které se shodly na tom, že dokument je autentický. Zpráva neobsahuje datum, je tedy možné, že šlo pouze o návrh. Kontext naznačuje, že byla sepsaná na konci roku 2023 nebo začátkem roku 2024.
Kyjev si předvolal čínského velvyslance. Země údajně Rusku pomáhá s výrobou dronů
Číst článek
Čínské špionážní aktivity odhalila FSB v několik odvětvích. Jedním z cílů je nábor ruských pilotů a výzkumníků v letectví, kteří mají problémy s penězi nebo jejichž projekty skončily. Dokument už nespecifikuje, zda je Číňané chtějí začlenit do svých týmů nebo z nich udělat špiony, rozvoj vojenského letectví je ale jednou z priorit Pekingu.
Prostřednictvím bojů na Ukrajině se snaží Čína získat také víc informací o zbraních a bojové připravenosti Západu, aby v případě konfliktu na ostrově Tchaj-wan nebo v Jihočínském moři nebyla v nevýhodě. „Hlavním zájmem Pekingu jsou informace o bojových metodách za využití dronů, modernizace jejich softwaru a metody na potlačení nových typů západních zbraní,“ píše se v dokumentu.
Čína se dále snaží rozšiřovat vliv do oblastí, které vnímá Rusko jako strategické – například do bývalých postsovětských republik nebo do Arktidy tvořící severní hranici Ruska, která s táním ledovců nabídne nové obchodní cesty. Čína tam své aktivity maskuje za činnost těžařských firem a výzkumných center, uvádí dokument.
Jednou z klíčových obav FSB je možnost, že by Čína zabrala část ruského území. Čínští nacionalisté už dlouho mluví o dohodě z 19. století, kdy Rusko anektovalo území na východě země, které sousedí se Severní Koreou. Dnes je tam Vladivostok, ruská armáda je ale zaměřena na 7000 kilometrů vzdálenou Ukrajinu a nemohla by rychle reagovat.
Zvýšenému zájmu o oblast napovídá i snaha Pekingu pátrat po „starobylých Číňanech“ na ruském Dálném východě, což by mohlo být použito na otočení veřejného mínění ve prospěch Číny, stojí v reportu. Oficiální mapa, kterou Čína vydala v roce 2023 jako snahu o opravu dřívějších problematických map, které špatně reprezentovaly jejich hranice, jak popisuje čínskou rétoriku stanice CNN, už nese čínská jména pro ruská města a oblasti v regionu.
Obranné strategie
FSB se zvýšenou čínskou špionážní aktivitou ale počítala a tři dny před invazí schválila nový protišpionážní program Entente-4, jehož cílem je zabránit čínským špionům v podkopání ruských zájmů. Agenti se proto osobně scházeli s Rusy, kteří spolupracují s Čínou, a varovali je před možným zneužitím. Začali sledovat také informace o ruských uživatelích používajících čínskou sociální síť WeChat. Speciálním softwarem se jim nabourali do telefonů, aby o nich sbírali informace a analyzovali odeslaná data.
„Máte politické vedení, které je pro sbližování s Čínou,“ vysvětluje pro New York Times Andrej Soldatov, expert na ruské tajné služby, který žije v exilu a kterému dal deník dokument k analýze. „A pak máte zpravodajské a bezpečnostní služby, které jsou velmi podezřívavé,“ míní.
Spolupracovník nedávného lídra z německé AfD čelí obvinění ze špionáže. Měl donášet čínské tajné službě
Číst článek
„Putin věří, že může jít hluboko do čínského objetí, a ví, že to není bez rizika, ale stojí to za to,“ myslí si Alexander Gabujev, ředitel Carnegie Russia Eurasia Center, který dokument také zkoumal. „Ale také vidíme, že v systému jsou lidé, kteří jsou k takovému přístupu skeptičtí,“ dodává.
Obezřetnost panuje i na čínské straně, kontrola přibližně 20 tisíc ruských studentů v zemi je přísnější a služby se snaží do svých řad rekrutovat i Rusy s čínskými partnery a partnerkami. Zároveň agenti, kteří se vrátí do země, jsou podle dokumentu okamžitě posílání na detektor lži.
Rusko na otázky deníku New York Times nereagovalo.
I přesto jsou však podle zprávy tato zjištění lepší, než kdyby Čína nepodporovala Rusko vůbec. Peking se nepřidal k západním sankcím a nadále kupuje ruskou ropu, dodává Rusku i čipy nebo drony.
Jakékoliv potenciálně citlivé kroky, které ruští představitelé udělají, tak mají konzultovat na vyšších místech, aby to nemělo negativní dopad na bilaterální vztahy. Úředníci nemají podávat ani žádná veřejná prohlášení, kde by označovala čínské zpravodajské služby za „potenciální nepřátele“.
