Návrh zákona při prvním a druhém čtení ve Státní dumě provázela vzrušená diskuse, protože původní znění obsahovalo výčet odvětví, zboží a služeb, jež musejí sankcím podléhat. Seznam mimo jiné obsahoval léky, zdravotnický materiál i jinou produkci, která je podle expertů nezbytná pro zdraví obyvatelstva a fungování ekonomiky. Z definitivní verze zákona tato pasáž vypadla.

V zákoně rovněž chybí původně zařazený paragraf o tom, že sankce mohou postihnout také ruské firmy, které z víc než čtvrtiny vlastní americký investor či subjekt z jiné „nepřátelské země“. Ze šestnácti původně zařazených sankčních opatření jich ze zákona bylo nakonec deset vyřazeno.

Sankce nevstupují v platnost okamžitě, rozhoduje o nich prezident, a to samostatně nebo na doporučení bezpečnostní rady. Nemají se vztahovat na produkty a služby určené k osobní potřebě ruských občanů. Týkají se ale kromě odvětví a firem i organizací, které stát postižený sankcemi přímo či nepřímo ovládá. Zmocňují navíc hlavu státu, aby vyhlásila i jiné, blíže nespecifikované sankce.

„Cílem zákona je ochrana zájmů a bezpečnosti Ruské federace, její svrchovanosti a územní celistvosti, práv a svobod ruských občanů před nepřátelskými akcemi USA nebo jiných států, které ve vztahu k Ruské federaci přijaly politické nebo hospodářské sankce,“ uvádí se podle agentury TASS ve znění zákona.

Nejnovější sankční opatření proti Rusku vyhlásily Spojené státy počátkem dubna. V rámci odvety za údajné vměšování Moskvy do předloňských amerických voleb rozšířily svůj protiruský sankční seznam o 24 Rusů a 14 subjektů.

Krok výrazně postihl ruské oligarchy s vazbami na Kreml, mimo jiné miliardáře Olega Děripasku a Viktora Vekselberga, kteří se museli zbavit některých svých aktiv a členství ve vedení svých firem, aby je před dopadem sankcí ochránily.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít