Názor Rusů na USA a Evropskou unii se zlepšil. Kvůli ekonomice ale roste nespokojenost s domácí politikou
Vztah Rusů v Evropské unii, Spojeným státům i Ukrajině se v posledních měsících výrazně zlepšil. Ukazuje to průzkum veřejného mínění nezávislého centra Levada. Podle něj se tak děje na úkor domácí politiky, kterou zmítá důchodová reforma a ekonomické problémy.
Podle průzkumu procento Rusů, kteří mají k USA a EU pozitivní vztah, je poprvé od anexe Krymu vyšší než procento těch, kteří je vnímají negativně. Spojené státy podle Levady vnímá pozitivně 42 procent Rusů, negativně 40. Evropskou unii vidí kladně také 42 procent dotázaných, negativně 38 procent. V obou případech jde o nejvyšší hodnoty od roku 2014.
Ještě v květnu přitom byl vztah Rusů k západním zemím mnohem chladnější – k USA se pozitivně stavělo pouze 20 procent dotázaných, k EU 27 procent. Skokový nárůst připisuje centrum Levada domácí politice.
„Lidé jsou unavení politickými střety se zeměmi Západu, které trvají už několik let a projevují se v klesajících příjmech,“ uvedlo centrum při zveřejnění výsledků průzkumu, který provedlo na vzorku 1600 lidí. Ekonomické těžkosti podle něj nejvíce pociťují dvě kategorie obyvatel – bohatí Rusové z hlavního města a chudí Rusové z periferií.
Levada upozornila, že od jara roku 2014 klesly reálné příjmy o 11 až 13 procent, naproti tomu stouply ceny a velké znepokojení vyvolala ohlášená důchodová reforma. „Představa, že vedení země chce realizovat své geopolitické cíle na úkor obyvatel, vyvolává masový pocit hněvu a nespokojenosti.“
Nespokojenost Rusů s domácí politikou se projevila i v průzkumu Levady z konce července. V něm 67 procent Rusů sdělilo, že souhlasí s tím, jak prezident Vladimir Putin vykonává svou funkci. Jde o nejnižší číslo od roku 2012, ještě letos v dubnu bylo s Putinem ve stejném průzkumu spokojeno 82 procent Rusů. Naproti tomu roste nespokojenost, kterou minulý měsíc vyjádřilo prezidentovi 32 procent dotázaných, tady jde o největší číslo od roku 2013.
Ještě hůř je na tom premiér Dmitrij Medveděv. S tím je v tuhle chvíli spokojeno pouze 31 procent dotázaných, což je jeho nejhorší výsledek od počátku měření v roce 2006. Nespokojeno je s ním 69 procent Rusů.
Centrum Levada dlouhodobě měří také potenciál masových protestů v zemi. Riziko, že by Rusové mohli s ekonomickými požadavky vyjít do ulic je podle něj nejvyšší od roku 2009. Přes 40 procent Rusů si myslí, že v jejich městě k takovým protestům může dojít a 28 procent je připraveno se jich účastnit. Ještě v březnu byla ochota jít protestovat pouze osmiprocentní.
