Ruskem započatá válka na Ukrajině otřásla tradičním diskurzem německé politiky. Kancléř Olaf Scholz prohlásil, že okamžitě investuje 100 miliard eur na modernizaci armády, do regionu cloumaným válkou dodá zbraně a navýší roční výdaje na obranu. „Německo buduje vojenský val kolem NATO a Evropské unie,“ říká k tomu pro iROZHLAS.cz odborník Vladimír Handl. Vše nicméně dělá proto, že ho k tomu „Putin donutil“.

Analýza Berlín 5:00 5. března 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Kancléř Olaf Scholz minulou neděli před poslanci v Bundestagu oznámil „novou éru“ německé politiky. „Budeme muset více investovat do bezpečnosti naší země, abychom ochránili svobodu a demokracii,“ řekl.

Poslanci, kteří měli na zasedání připnuté žluto-modré stužky, jimiž vyjadřovali solidaritu s Ukrajinou, přijali krok pozitivně, ohlédl se za zasedáním britský list Financial Times.

„Je to velký zlom, srovnatelný se zavedením Ostpolitik Willyho Brandta. Což byl také obrat historického rozměru,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz expert na německou politiku Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Podle něj však není jasné, a ukáže se to až v následujících týdnech, do jaké míry šlo o čistě osobní rozhodnutí Scholze, a nakolik tam byla shoda nejen uvnitř jeho domovské strany SPD, ale i v rámci široké vládní koalice. Dotýká se to však kancléřovy kompetence určovat hlavní směry politiky.

„Málo se to používá, protože je to v německé politice opravdu vůdcovský princip. Podobných příkladů nemáme mnoho, ale můžeme zde jmenovat Angelu Merkelovou v roce 2015, když rozhodla o otevření hranic pro uprchlíky nebo předtím opět její rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou v návaznosti na události ve Fukušimě,“ zamýšlí se Handl.

Předcházela kritika

Německá vláda několik týdnů čelila ze strany spojenců ostré kritice, a to kvůli své neochotě zaujmout agresivnější postoj vůči Rusku. Kancléř však minulý týden prohlásil, že nedávný vývoj i jeho vlastní rozhovory s Vladimirem Putinem ho přesvědčily, že ruský prezident usiluje o vybudování nového ruského impéria a je třeba posílit obranu míru a demokracie v Evropě.

Vstřícnost k Rusku a omezená pomoc Ukrajině. Německo čelí místy přehnané, ale i pochopitelné kritice

Číst článek

Scholz slíbil, že země letos investuje 100 miliard eur do zvláštního fondu na modernizaci německé armády a v příštích letech zvýší roční výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (k tomu se sice Německo jakožto členský stát NATO zavázalo, jeho výdaje, stejně jako dalších evropských zemí, této výše nedosahují, pozn. red.). Agentura DPA s odvoláním na ministerské zdroje ve čtvrtek uvedla, že Německo chce na Ukrajinu poslat 2700 protiletadlových raket typu Strela.

„Scholz poprvé akceptuje, že ozbrojená síla je nejen aspektem obrany a nejen instrument mezinárodní bezpečnosti ve smyslu řešení mírových misí. To, co udělal, je skutečně akcent na ozbrojenou sílu jako předpoklad diplomacie. Svým slibem vynaložit nyní 100 miliard a následně dvě procenta HDP na obranu, buduje vojenský val kolem NATO a Evropské unie. Když tohle Německo udělá, stane se nejsilnější armádou Evropy, která bude integračním jádrem celé evropské obranné a vojenské politiky,“ předpokládá Handl.

Aktuální Scholzovo prohlášení znamená zásadní zvrat v německé bezpečnostní a obranné politice. Následuje totiž po šestnácti letech opatrného přístupu ze strany někdejší kancléřky Merkelové, která se zdráhala prosazovat na tomto poli jakékoliv konfrontace.

Dokonce v případech, kdy se objevila v blízkosti vojenského vybavení, se vedle něj zásadně nenechávala fotografovat.

Tlaky na navýšení výdajů na obranu vyvíjel v minulosti na Německo už Donald Trump, Merkelová však pobídky někdejšího amerického prezidenta odrazila a odmítla posílat zbraně na Ukrajinu. Trvala na restriktivní politice vývozu zbraní, připomíná Financial Times. Přistoupila nicméně k uvalení sankcí na Rusko.

Berlín zpočátku váhal, v důsledku rostoucího politického a veřejného tlaku ale byl nucen postoje změnit. Když se koncem ledna ruští vojáci začali shromažďovat na ukrajinských hranicích, Němci odmítli poslat zbraně a místo toho nabídli 5000 helem. Kyjevský starosta Vitalij Kličko nabídku označil za „absolutní vtip“.

Osobní proměna

„Scholz si myslel, že bude pouhý manager vládních slibů,“ říká pro iROZHLAS.cz expert na německou politiku.

Stály před ním přísliby vládní koalice. Ty mu dávaly poměrně jasnou agendu, které se měl v plánu držet. „Leadership princip nebyl zpočátku vůbec vidět. Ale Vladimír Vladimirovič (Putin) ho prostě donutil. Myslím, že tam skutečně došlo ke kognitivnímu zvratu v jeho vedení, kdy si uvědomil, že to zatím celé četli úplně špatně,“ míní Handl.

Naráží přitom na tradiční snahu německých politiků vést konstruktivní jednání a vyjednávat kompromisy. Že je to do značné míry také osobní, dokazuje podle odborníka průběh jednání v Moskvě. „Putin ho tam (Scholze) normálně podvedl. Lhal mu tam do očí čtyři hodiny, nechal ho vystupovat s nadějí. A přitom bylo v té době už pravděpodobně všechno rozhodnuto,“ zamýšlí se odborník na mezinárodní vztahy.

Den po ruské invazi na Ukrajinu Německo nejenže souhlasilo s tím, aby země s německými zbraněmi mohly posílat dodávky do místa války, ale nabídlo také zaslat rakety, paliva a vozidla přes Polsko.

Scholz rovněž slíbil posílit německou přítomnost ve východoevropském křídle NATO a modernizovat stíhačky schopné nést americké jaderné zbraně. Zavázal se také k nákupu bezpilotních letounů, což je v Německu dlouho sporná otázka. Dále pak k výrobě stíhaček a tanků nové generace, jež „by se měly vyrábět zde v Evropě, s evropskými partnery, zejména s Francií“.

Otázka, před kterou Němci stojí, podle Scholze zní: „Dovolíme Putinovi vrátit čas, nebo zmobilizujeme sílu, abychom válečným štváčům, jako je Putin, stanovili hranice?“

Nord Stream 2

Německo nejenže změnilo ráz bezpečnostní politiky, zároveň minulý týden zastavilo ruský projekt plynovodu Nord Stream 2.

Jednalo se o nejrozporuplnější evropský energetický projekt v hodnotě 11 miliard dolarů. Dokončen byl v září, ale doposud čekal na certifikaci ze strany Německa a Evropské unie. O tom, proč to byl pro Německo důležitý počin, jsme dříve psali například zde.

Plynovod měl zmírnit tlak na evropské spotřebitele, kteří se nyní potýkají s rekordními cenami energie v rámci širší krize nákladů po pandemii, uvedla agentura Reuters. Dále bylo cílem pomoci vládám, které již vynaložily miliardy na zmírnění dopadů na spotřebitele.

„Je to morálně, politicky i prakticky krok správným směrem,“ chválil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru německé rozhodnutí. „Skutečné vedení znamená náročná rozhodnutí v těžkých časech. Krok Německa je toho důkazem,“ dodal.

Německo také slíbilo, že urychlí úsilí o snížení své závislosti na ruských fosilních palivech. Scholz oznámil plány na co nejrychlejší výstavbu dvou terminálů na zkapalněný zemní plyn, budování zásob uhlí a plynu a nákup většího množství plynu na světových trzích.

Kancléř však prohlásil, že zůstává věrný slibu Německa stát se do roku 2045 uhlíkově neutrálním, a uvedl, že chce také co nejrychleji vybudovat obnovitelné zdroje energie. Což je jeden z bodů, které si vládní koalice stanovila.

Přibližně 55 procent německého dovozu plynu pochází z Ruska, které je významnou ekonomickou slabinou Německa, které se společně se západními spojenci snaží zvýšit tlak na Putina.

Německý ministr financí Christian Lindner v neděli rovněž podpořil snahu o větší využívání obnovitelných zdrojů, přičemž energetickou bezpečnost označil za novou prioritu a prohlásil, že „obnovitelná energie je energie svobody“.

Pilíře německé bezpečnosti

Scholzův obrat je skutečně zásadní. Jedná se o změnu v německé obranné politice, která platila od konce druhé světové války.

Německá ministryně zahraničí obvinila Rusko z útoku na lidská práva Ukrajinců i Rusů

Číst článek

Podle experta z Fakulty sociálních věd tak Scholz zbořil tradiční pilíře německé bezpečnostní politiky.

Země podle Handla nikdy nechtěla být vojenskou velmocí, ale „Putin ji k tomu donutil“. Doposud se Němci na diplomatické scéně opírali o svou měkkou moc a vlastní přitažlivost hodnou následování, případně zásadní témata spojená s obchodem. „Německo je konečně součástí řešení, kterému se dříve vyhýbalo,“ tvrdí Handl.

Tento obrat přijímají pozitivně nejen západní spojenci, ale také sami Němci, jak vyplynulo z průzkumu veřejného mínění. „Na 75 procent Němců tvrdí, že souhlasí s krokem, který učinil Scholz,“ přibližuje.

Nicméně dodává, že se jedná o fázi následovanou bezprostředně po ruské invazi. Otázkou tak zůstává, jak se k tomu veřejnost postaví, až opadne vlna prvotního zájmu a touhy angažovat se v řešení války na Ukrajině.

Němci každopádně redefinují svou historickou odpovědnost. Poválečná politika se ubírala dvěma principy: nikdy už ne válce a nikdy nepřipustit další hrůzy války.

„Myslím si, že se princip, že Němci nesmějí do války, protože mají ruce až po ramena od krve, strašně oslabil a narativ se mění. Právě proto, že dělali, co dělali, musí být nyní těmi, kteří budou odpovědně řešit mezinárodní situaci,“ přibližuje mentalitu Handl.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít