Ruští diplomaté a politici se snaží přimět Armény a Ázerbájdžánce k míru
Rusko se snaží zprostředkovat mírové urovnání obnoveného konfliktu mezi Armény a Ázerbájdžánci v Náhorním Karabachu. Další kroky by měl ruský premiér Dmitrij Medvěděv oznámit dnes po jednání s ázerbájdžánskými představiteli v Baku. Minulý víkend začaly v oblasti prudké boje mezi Armény a Ázerbájdžánci. Na obou stranách jsou desítky mrtvých a stovky zraněných.
Rusko se snaží zachovat maximální nestrannost. Svědčí o tom i vyvážená diplomatická aktivita v posledních dnech. Včera jednal v Baku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, zatímco Medvěděv navštívil arménský Jerevan.
Sergej Lavrov v Baku po jednání s ministry zahraničí Íránu a Ázerbájdžánu oznámil, že dohoda o mírovém urovnání je prakticky hotová, její podrobnosti ale nesdělil.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv jedná v ázerbajdžánském Baku o urovnání konfliktu kolem Náhorního Karabachu
Premiér Dmitrij Medvěděv zase v Jerevanu prohlásil, že je potřeba udělat vše pro to, aby nedošlo ke krachu mírových jednání:
„Rusko je nadále připraveno hrát roli prostředníka. Musíme vyloučit návrat konfliktu k takzvané horké fázi, protože to by mělo ty nejtragičtější důsledky pro celý region.“
Návrh bude pravděpodobně spočívat v oddělení znepřátelených stran a ve stažení vojsk z blízkosti náhorně-karabašské linie.
Moskva bude pravděpodobně výhledově souhlasit i s myšlenkou vyslání kontingentu mírových sil. Stálý představitel Ruska při OBSE Alexander Lukaševič ale upozornil, že k vyslání mírových sborů nebo pozorovatelské mise může dojít až poté, co ustanou přestřelky a ostřelování.
Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach už desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let, výsledkem konfliktu bylo asi 30 tisíc mrtvých, statisíce lidí uprchly. Jednání od uzavření příměří v roce 1994 až dosud k vyřešení sporu nevedla. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.
Každá ze soupeřících stran si kompromisní řešení konfliktu představuje jinak. Arménie vidí jako maximum to, že Náhorně-karabašskou republiku, obydlenou převážně Armény, oficiálně neuzná.
Baku ovšem počítá s tím, že se republika, která je stále formální součástí Ázerbájdžánu, stane jednou z jeho provincií. Představitelé Náhorního Karabachu, mající velký vliv ve vysoké arménské politice, ale nenaznačili, že by s něčím takovým mohli souhlasit.
Od úterý platí v oblasti velmi křehké příměří. Obě strany informují o provokacích a přestřelkách, nepoužívají se ale těžké zbraně, letectvo ani tanky. Situace se nicméně může kdykoliv zvrhnout.
