V podcastu Na Východ! odpovídá výzkumník Emil Aslan z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy o vývoji vztahů na Jižním Kavkaze.
„Mnoho věcí jako koridory na arménském území nebo návrat arménských válečných zajatců z věznic v Baku zůstává nedořešeno,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Slavomír Horák.
„Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal Trump na Truth Social. Dodal, že jeho administrativa je s oběma zeměmi v kontaktu již delší dobu.
„Obávám, že to může být oboje. Opozice je výrazně navázaná na Rusko. Může hrát ale roli i to, že se prostě snaží ‚vyoutovat‘ své odpůrce,“ říká pro iROZHLAS.cz politický geograf Vincenc Kopeček.
„(Arménie a Ázerbájdžán) se chtějí osvobodit od ruského vlivu a tohle je jejich příležitost, protože Rusko je zaneprázdněné válkou na Ukrajině,“ říká ázerbájdžánský analytik Rauf Mirgadirov.
V jistém smyslu je pozoruhodné, že desítky let znepřátelené země vůbec vypracovaly návrh mírové dohody. Je nepravděpodobné, že by tento proces vůbec zahájily, kdyby nebylo invaze Ruska na Ukrajinu.
„Z kulturního a historického hlediska je genocida formující pro arménský národ,“ říká pro iROZHLAS.cz politický geograf Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity.
„V Kazachstánu každého dezertéra přinejmenším jednou zatkli a stíhali, a to jednoduše proto, že úřady jsou v úzkém kontaktu s těmi ruskými. Někoho vypátrat je tam velmi snadné,“ říká Ivan Čuviljaev.
„Po karabašských válkách se ukázalo, že Rusko není skutečným bezpečnostním partnerem. Proto Arménie hledala jiné cesty,“ popsal pro iROZHLAS.cz politický geograf Vincenc Kopeček.
Kreml zareagoval varováním, že nelze být současně v EU a v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU), která Arménii skýtá četné výhody, uvedla ruská média.
Ázerbájdžán je v souvislosti s pořádáním COP29 kritizován nejen pro značnou závislost na vývozu fosilních paliv. Kritiku vyvolává také situace v lidskoprávní oblasti.
Vyhrožování mělo proběhnout v bruselském hotelu Tangla, kde turecká ambasáda pořádala oslavu svátku. Šlo o první tureckou akci od roku 2020, kam obdrželi Arménci pozvánku.
„Pomalé sbližování se Západem můžeme sledovat jako výsledek série konfliktů s Ázerbájdžánem v posledních letech,“ říká expert na postsovětský region Ondřej Ditrych pro iROZHLAS.cz.
Zápas v Norsku podle očekávání odchytal Jindřich Staněk. V prvním poločase brankáře Slavie prostřelil domácí Oscar Bobb, jinak ale český gólman moc práce neměl a připsal si jen tři zákroky.
„Robin už měl slušný podzim, o jaru se ani nebavím. Má skvělé atributy, je obrovsky rychlý. Jsme rádi, že tady (v reprezentaci) je,“ říká asistent kouče národního týmu Jaroslav Köstl.
„Bylo to těžké, protože máte svůj oddíl a očekává se, že budete motivovat lidi k boji, ale váš postoj je opačný,“ popisuje v rozhovoru začátek války dezertér z ruské armády.
Z horské enklávy, kterou nedávno po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo podle Jerevanu během několika dní přes 100 000 obyvatel, tedy kolem 80 procent odhadované populace.
Nad perspektivami arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu se ve své analýze na stránkách nezávislého ruského internetového portálu zamýšlí Alexandr Atasuncev.
Podle OSN počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Před ázerbájdžánskou bleskovou operací z minulého týdne přitom v oblasti žilo odhadem 120 000 lidí.
Počet arménských uprchlíků z Náhorního Karabachu již přesáhl 100 000. Arménie v sobotu požádala Evropskou unii o pomoc se zvládáním této migrační vlny.
Exodus oživuje přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace, napsal Reuters.
