Debaty, která se konala ve městě Charleston v úterý večer místního času, byla plná hádek a vzájemného překřikování. Sandersovi protivníci shodně uváděli, že vyslat vermontského senátora a samozvaného socialistu do boje o Bílý dům proti stávajícímu republikánskému prezidentovi Donaldu Trumpovi je riskantní podnik.

„Bernie s Donaldem Trumpem prohraje, Sněmovna reprezentantů a Senát ovládnou republikáni a pak kvůli svévolným manipulacím s volebními okrsky či dosazení (republikánům loajálních) soudců budeme 20 až 30 let žít v této katastrofě,“ řekl na Sandersovu adresu miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg. Volby do obou komor Kongresu se konají souběžně s prezidentskými.

Pete Buttigieg, umírněný bývalý starosta města South Bend ve státě Indiana, napadl Sanderse za časté změny odhadů nákladů jeho ekonomických plánů, například programu státní zdravotní péče.

„Mohu vám říct, jak to všechno může dávat smysl. Dává to smysl tak, že Donald Trump dostane další čtyři roky (v úřadu prezidenta),“ řekl Buttigieg.

„Tohle je nejen cesta, jak dopomoci znovuzvolení Donalda Trumpa, ale musíme se obávat i o Sněmovnu reprezentantů,“ dodal v odkazu na skutečnost, že demokraté by mohl přijít i o momentální převahu v dolní komoře.

Ténata, která Američany zajímají

Sanders se bránil tvrzením, že nastoluje témata, která Američany zajímají. Týká se to podle něj například zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 dolarů (349 korun) či zrušení školného na státních univerzitách.

Sanders se v průzkumech postavil do čela demokratického pelotonu po dobrých výsledcích v prvních třech kláních ve státech Iowa, New Hampshire a Nevada. Zasloužilí členové Demokratické strany jsou nicméně vůči jeho plánům na omezení ekonomické nerovnosti a posílení sociálního zabezpečení ostražití.

Ke kritice Sanderse se připojila dokonce i Elizabeth Warrenová, senátorka z Massachusetts, která je považována za Sandersovu spojenkyni. Uvedla, že by byla „lepší prezidentkou než Bernie“, protože by lépe zvládla prosadit svou progresivní agendu.

Debata demokratických uchazečů o prezidentskou nominaci byla tento měsíc již třetí a celkově desátá. Jednalo se o poslední střetnutí před sobotními demokratickými primárkami v Jižní Karolíně a takzvaným volebním superúterým 3. března, kdy se bude hlasovat ve 14 státech najednou a bude se rozdělovat více než třetina všech kandidátů na červencový nominační sjezd strany v Milwaukee. Prezidentské volby se uskuteční 3. listopadu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít