Brazílie rekordním tempem vypaluje amazonský prales. Podle brazilské Národní vesmírné agentury to dokazují data získaná z vesmíru. Jak ukazují satelitní snímky, letos lesy oproti loňskému roku ubývají skoro dvakrát rychleji. Brazilský prezident Jair Bolsonaro data vládní agentury popírá. Kvůli kouři z hořících lesů se ale do tmy ponořilo i skoro tři tisíce kilometrů vzdálené Sao Paulo.

Sao Paulo 12:56 21. srpna 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum satelitní snímky ukazují, že letos oproti loňsku přibylo o 83 % více požárů, uvedl server BBC. Tato vládní instituce letos od ledna do srpna zaznamenala už více než 72 tisíc požárů, kterými lidé lesy v Amazonii vypalují. To je nejvíc za posledních 6 let.

Požár na Sibiři uvolňuje megatuny oxidu uhličitého a dusí města. Jeho uhašení je v nedohlednu

Číst článek

Jen od čtvrtka přitom agentura zaznamenala přes 9 a půl tisíce požárů. Jak agentuře Reuters řekl jeden z výzkumníků agentury Albertu Setzer, šíření požárů v aktuálním období sucha není nic neobvyklého, ohně ale podle něj zakládají lidé, ať už úmyslně, nebo ne. Podle šéfa Světového fondu na podporu přírody je to důsledek odlesňování.

Kromě toho, že vinou požárů mizí největší prales světa, zahalují do černého dýmu větší část nejsevernějšího brazilského státu Roraima. Sousední stát Amazonas pak kvůli velkému počtu požárů vyhlásil stav pohotovosti.

K nekontrolovanému šíření požárů vede silný vítr, zároveň odnáší kouřová oblaka až do brazilského velkoměsta Sao Paula, které je od Amazonie vzdálené 2700 kilometrů. Město se v úterý kvůli černému kouři za bílého dne asi na hodinu ponořilo do tmy.

Ochranáři přírody viní z mizení lesa prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich podporuje těžaře a farmáře, aby les vypalovali. Pravicový Bolsonaro nastoupil do funkce na počátku roku a staví se proti jakékoli ochraně přírody, obviňuje ochranáře přírody z démonizování jeho osoby a data Národního institutu pro vesmírný výzkum označil za lživá.

Bolsonaro navíc podle agentury Reuters uvedl, že nejde o nic nenormálního, protože je sezona, kdy dochází k čištění lesa. „Byl jsem nazýván kapitánem Motorová pila. Teď mě označují za Nera, který vypaluje Amazonii,“ řekl.

Odborník na lesy k smrtícím požárům: Jsme hladoví po dřevě a vyrábíme si hromady střelného prachu

Číst článek

Šéf agentury Ricardu Galvao pak počátkem srpna oznámil, že byl kvůli sporům s prezidentem odvolán. Vědci na datech trvají s 95% jistotou a upozorňují, že vládní politika se změnila z důrazu na zachování pralesa v politiku, která prosazuje rozvoj za každou cenu. Za daty navíc stojí i další vědci včetně těch z Brazilské akademie věd.

Na problematické zacházení s lesy upozorňují také vědci v nejčerstvější zprávě panelu OSN pro změny klimatu přitom. Na tisíci stran se věnuji klimatické změně a souši. Asi čtvrtinu škodlivých skleníkových plynů podle zprávy produkuje zemědělství, lesnictví a další využívání půdy.

Abychom zmírnili dopady klimatické změny, je potřeba chránit lesy, upozorňují vědci.

Etiopané vysazují stromy

V poslední době se tak začíná více mluvit o výsadbě stromů. Například etiopská vláda se na konci července pochlubila novým světovým rekordem – během 12 hodin Etiopané v rámci dlouhodobého projektu premiéra Abyi Ahmeda vysázeli na 353 milionů stromů.

Na hořící řecké lesy svrhávají vodu italská letadla. Unie aktivovala hasičskou flotilu

Číst článek

„Kvalitativně to asi nebude žádná hitparáda a tomu číslu se těžko věří, navíc se nedá ani potvrdit nebo zpochybnit. Na druhou stranu jsou ale Etiopané na podobné kampaně zvyklí, a když vláda řekne, že se jde sázet, tak jdou a jsou opravdu tenhle počet schopni vysázet,“ řekl serveru iROZHLAS.cz zemědělský konzultant Člověka v tísni Jan Svitálek.

Švýcarští vědci zase spočítali, že kdyby byl na Zemi vysazen bilion stromů, snížil by se tím obsah oxidu uhličitého v atmosféře o 25 procent. 

„Matematicky se to dá spočítat, je to realita, bylo by to tak, za předpokladu, že by vyrostly rychle a že by byly kde vysadit. Třetí problém souvisí s vodou. Takové množství stromů potřebuje minimálně do začátku velké vodní zdroje,“ popsal serveru iROZHLAS.cz klimatolog Radim Tolasz. Jako klíčové se tak jeví zejména ochrana lesů před dalším ničením.

nol, Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít