Zmodernizovali jsme zemědělství, ale půda je mrtvá, říká expert na zemědělství z Člověka v tísni
V následujících dekádách se zvýší počet, intenzita a trvání veder a sucha, jak zveřejnil panel OSN o změně klimatu. Zabránit tomu mohou změny ve využívání půdy a přístupu ke krajině. Co konkrétně vědci doporučují? Odpovídá Jan Svitálek, zemědělský konzultant z organizace Člověk v tísni.
Nad vyzněním globální zprávy OSN pociťuje Jan Svitálek optimismus: „Ačkoli s panelem OSN si spojujeme spíše katastrofické scénáře, tato zpráva je jedna z těch dobrých. Říká, že máme čas i šanci klimatickou změnu brzdit, nikoli jen trpět její následky.“ Změnou přístupu k zemědělství nebo zalesňováním se může podařit snížit nárůst teploty až o půl stupně.
Krajina to nezvládne sama, musíme se o ni postarat, cituje konzultant Svitálek motto zprávy OSN o klimatu
Zpráva se zabývá komplexním tématem, které zahrnuje ekologii, zemědělský rozvoj, ekonomiku a jejich vzájemné vztahy. Není proto možné vybrat jedno zásadní doporučení.
„Musíme kombinovat mnoho různých řešení. Když vezmeme za příklad vodu: nestačí budovat rybníky. Je nutné se bavit o kvalitě půdy a o tom, jak funguje celá krajina.“
Důležité lesy
Mnohá zjištění nejsou nová. „Je rolí celé společnosti, vlády a ministerstev zaměřit se na to, co už víme.“ Příkladem mohou být lesy, které v krajině drží vodu a uzavírají koloběh vody. Navíc zadržují uhlík, který se díky tomu nedostane do vyšších vrstev atmosféry.
„Klasické doporučení je větší diverzita porostů, což si všichni uvědomují. Nicméně tempem, které jsme nasadili, nestíháme reagovat na změny, které probíhají,“ dodává.
Mrtvá půda
V organizaci Člověk v tísni se s kolegy věnuje climate smart agriculture – zemědělství, které reaguje na klimatickou změnu. „Spojuje aktivity zalesňování, boj proti erozi a práci s krajinou jako celkem na úrovni komunit.“ Zahrnuje efektivnější orební systémy, při kterých zůstává organická hmota v půdě.
„Udržitelné techniky, které zemědělce v Etiopii učíme, jsme doma zapomněli. Zmodernizovali jsme zemědělství, ale organická hmota v půdě není, je mrtvá,“ zmiňuje paradox.
Využívání půdy a stravovací návyky se musí změnit, vyzvali experti OSN na změnu klimatu
Číst článek
Zároveň se ale africká země snaží s klimatickou změnou bojovat. „Etiopie je dobrý příklad. Ze všech zemědělských misích je zaručeně ta nejdelší a nejpropracovanější,“ říká s tím, že to je také zásluha české rozvojové spolupráce. Na to poukazuje i to, že v zemi dokázali během jednoho dne vysázet přes 300 milionů stromů.
Ohledně kvality půdy je hlavním doporučením diverzifikace produkce. „Vyhýbat se monokulturám a naopak kombinovat plodiny. Meziřádková produkce, agrolesnictví, kombinace toho, co může vyrůst na stromě a na poli,“ vyjmenovává konzultant.
Varuje také před plošnou produkcí biopaliv: „Nahrazení zemědělské produkce potravin alternativními zdroji paliv přinese zvýšení cen potravin a další tlak na krajinu. Krajina to ale nezvládne sama, musíme se o ni postarat,“ uzavírá.
