Šéf NATO se obává nového konfliktu na Balkáně
Generální tajemník NATO George Robertson má obavy z nového konfliktu na Balkáně, především v Makedonii. Robertson to řekl v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas s tím, že aliance bude pomáhat makedonské vládě v jejím boji s albánskými guerillami.
V rozhovoru s bruselským zpravodajem Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Milanem Fridrichem šéf NATO ocenil úspěšnost ofenzivy makedonské armády proti albánským rebelům. Robertson zároveň uvítal, že se přitom armáda vyhýbala oblastem s civilisty a nyní vytlačuje extremisty ze země. To by mělo dočasně oblast stabilizovat. Podle Robertsona je však nutné mít pro řešení krize v Makedonii vojenskou a politickou strategii, která by se opírala o izolaci extremistů. Jen tak je podle šéfa NATO možné udržet celistvost Makedonie.
Rozhovor si můžete přečíst v plném znění.
Otázka: Pane generální tajemníku boje makedonské armády proti albánským extremistům dostaly alianci do stavu pohotovosti. Obáváte se nového konfliktu na Balkáně?
G. Robertson: Já bych měl obavy z každého konfliktu v tomto regionu a zvláště v zemi jako je Makedonie, kde je hodně etnických skupin. Makedonie je úspěšná multietnická země s vládou, ve které jsou také albánské strany. Během své pondělní bleskové návštěvy Skopje jsem tamním představitelům národnostních skupin řekl, že z mého pohledu mají na výběr pouze dvě možnosti. Buď budou žít v jednotné Makedonii nebo je čeká nová balkánská krvavá lázeň. Oba tyto scénáře jsou možné a já doufám, že lidé v Makedonii si zvolí jednotnou zemi.
Otázka: Co je nutné udělat pro to, aby se krize v Makedonii uklidnila a tato země se vyhnula hrozbě války?
G. Robertson: Je nutné mít pro řešení makedonské krize vojenskou a politickou strategii, která se musí opřít o izolaci extremistů a to jak ozbrojených tak politických. Jen tak je možné udržet celistvost Makedonie země, která sousedí s Kosovem a žije v ní několik etnických skupin. Až dojde k porážce a izolaci extremistů musí mít makedonská vláda připravenou strategii pro jednání s národnostními menšinami. Makedonská vláda se k tomuto programu přihlásila a získala tak podporu mezinárodního společenství. Naším cílem je udržet jednotu a zároveň národnostní rozmanitost Makedonie.
Otázka: Severoatlantická aliance reagovala na krizi v Makedonii několika kroky. Vpustila jugoslávskou armádu do bezpečnostní zóny mezi Srbskem a Kosovem a posiluje hranice mezi Kosovem a Makedonií. Bude to jako pomoc makedonské vládě stačit?
G. Robertson: Věříme, že 1200 až 1400 vojáků které jsou potřeba pro zajištění hranic mezi Makedonií a Kosovem, aliance najde a rychle vyšle na místo určení. Víc nám mandát mise KFOR nedovoluje udělat. Tito vojáci nebudou mít nějaké zvláštní úkoly. Posílí pouze hranice a to ve velmi těžkém hornatém terénu, proto jsme také požádali státy aliance o speciální techniku.. Mírová mise KFOR potřebuje pro ochranu hranic s Makedonií tyto dodatečné síly, aby chránila hraniční oblasti proti extremistům. Nebude to ale lehká věc.
Otázka : Ruský prezident Putin minulý pátek na summitu Evropské unie ve Stockholmu prohlásil, že aliance provedla špatně odzbrojení Kosovské osvobozenecké armády. To je podle Putina jeden z důvodů současné krize v Makedonii. Jak se díváte na ten ruský postoj?
G. Robertson: To co Rusko řeklo na summitu Evropské unie není pravda. Hluboce s tím nesouhlasím. První věcí, kterou vojáci z mise KFOR v Kosovu udělali byla demilitarizace Kosovské osvobozenecké armády. Odzbrojení albánských bojovníků a jejich přesun do bezpečnostních složek provincie to všechno proběhlo úspěšně. Musíte si uvědomit, že na Balkáně jsou tisíce zbraní, které byly mimo tuto armádu. Zbraně jsou všude. Stále jsou na Balkáně totiž lidé, kteří si myslí, že mít pistoli a náboje je nutnost.
