Slovenské noviny o termínu voleb
Slovenský tisk kritizuje rozhodnutí prezidenta Schustera, který vypsal referendum o předčasných parlamentních volbách. Bratislavský deník Sme mu vyčítá, že nadřadil svůj osobní zájem ústavnímu slibu hlavy státu a porušil ústavní i zákonné povinnosti. Prezident si ještě před čtyřmi lety stěžoval, že o referendu musí rozhodovat sám, aniž má jistotu, že je to v souladu s ústavou.
Letos je už rozhodnější, a referendum vyhlásil bez váhání. Na jeho ústavnost by se sice mohl zeptat Ústavního soudu, ale pak by třeba nemohl udělat to, na čem mu záleželo nejvíc - spojit referendum s prvním kolem prezidentských voleb. Prezident Schuster mohl jednat jako státník, který chce především zachovat ústavu, ale chová se jako politik, který se chce udržet ve funkci.
Velmi podobný názor má Národná obroda - také její komentátor si myslí, že se Rudolf Schuster nezachoval jako prezident, ale jako člověk, který chce být znovu zvolen.
Deník připomíná, že ani jedna evropská země nezkrátila funkční období parlamentu referendem, přestože předčasné volby jsou relativně běžný jev. Politik, který je chce prosadit přímým lidovým hlasováním, vlastně používá revoluční techniku. Ta by se dala pochopit například v zemi, kde byly předchozí volby zmanipulované, nebo tam, kde lidé chtějí buď nastolit nebo svrhnout diktaturu.
Australský premiér John Howard hájí válku proti Iráku i přes nové informace o zbraních hromadného ničení, které měl údajně Saddám Husajn vlastnit. To je titulek dnešního australského listu The Sydney Morning Star, který komentuje poslední údaje zpochybňující informace, že Irák ohrožoval svět těmito zbraněmi.
Ve Francii se děje něco znepokojivého. Těmito slovy zahájil izraelský politolog Šlomo Avineri svůj článek v amerických New York Times.
Dočítáme se v něm, že z relativně neškodné debaty o šátcích na hlavách muslimských školaček se vynořil opravdový kulturní boj o povahu veřejného prostoru ve Francouzské republice. Na scéně se objevují démoni, kteří měli být dávno zaplašeni, a když posloucháme debaty o francouzské náboženské neutralitě, mohlo by nás napadnout, že se před branami shromáždily legie ženských Hanibalů vyzbrojené smrtelně nebezpečnými pokrývkami hlavy. A proto do zbraně, občané.
Vypadá to, že se na scéně objevila jedna z méně známých tváří staré jakobínské ideologie, která chce vlastní hodnotový systém vnutit paličaté společnosti násilím. Francie se nepochybně považuje za hlavního dědice osvícenství, které kdysi triumfovalo nad náboženským fanatismem, tmářstvím a nesnášenlivostí. Tento boj měl smysl v době, kdy spoluvládcem Francie byla mocná katolická církev, ale nemůžeme ho přijmout jako nástroj útisku menšinových muslimů, kteří chtějí veřejně vyjádřit svou identitu, píší New York Times.
Nadcházejícímu 15.výročí setkání u kulatého stolu, tedy historických jednání polské vládní garnitury s nekomunistickou opozicí, se věnuje polský deník Žycie Warszawy.
Z článku s nadpisem Osvoboďte kulatý stůl vybírá varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
V německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se dočítáme, že tureckému Istanbulu hrozí největší zemětřesení od roku 1509. Toho roku zničily přílivové vlny, kterým se dnes říká tsunami, celou osmanskou flotilu a ve městě, které bylo daleko menší než dnes, spadly tisíce budov. Seizmologové předpokládají, že při dalším stejně ničivém zemětřesení se v Marmarském moři před Istanbulem vytvoří 120 kilometrů dlouhá rýha a přílivové vlny budou vysoké devět metrů. Síla otřesů, které mohou trvat až devadesát vteřin, by přesáhla 7 a půl stupně Richterovy stupnice. Odborníci se shodují, že takové zemětřesení můžeme očekávat do padesáti let a jeho pravděpodobnost odhadují na sedmdesát procent.
