Macron našel způsob, jak mluvit s Trumpem, popisuje český velvyslanec. Francie chystá obří summit k AI
Budíček pro Evropu. Francie příští týden pořádá summit pro umělou inteligenci. Do Paříže přijedou zástupci 80 zemí včetně českého prezidenta Petra Pavla a viceprezidenta USA J. D. Vance. Účast přislíbili i šéfové technologických gigantů OpenAI či Google. Má summit potenciál urychlit vývoj umělé inteligence v Evropě? Jak se Francie stala evropským lídrem AI? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz odpovídá nový český velvyslanec ve Francii Jaroslav Kurfürst.
Nová americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem ohlásila projekt Stargate, v rámci kterého chce investovat přes 500 miliard dolarů, tedy zhruba 12 bilionů korun, do infrastruktury pro vývoj umělé inteligence. Čína nedávno představila výkonný model DeepSeek. Má pařížský summit potenciál urychlit vývoj umělé inteligence v Evropě a přispět k tomu, že Evropa dožene USA a Čínu?
Především je potřeba říct, že ten summit nebyl zamýšlený jako odpověď na DeepSeek nebo odpověď na velké americké investice do Stargate. Je to summit, který se připravoval déle než rok a je to třetí summit podobného typu, který řeší dopady umělé inteligence na současnost, a především na naše budoucí životy.
První spor mezi Muskem a Trumpem. Miliardář prezidenta kritizuje za plány na AI infrastrukturu
Číst článek
Na druhé straně má opravdu silný evropský rozměr a určitě to je ten potenciál. Evropa se na něj velmi intenzivně připravovala na všech úrovních, ať už jsou to firmy, vládní, nevládní sektor, Evropská komise, členské státy.
Dokonce lídři v rámci Evropské rady o tom summitu už v minulosti diskutovali. A když se podíváte na diskusi kolem summitu, tak mnozí říkají, že to je takový budíček pro Evropu. Jednání po celý týden doprovází spousta akcí ve vědeckých institucích, s obranným průmyslem, s mladými lidmi a vzdělávacími institucemi. Ten potenciál je zřetelný.
Zdroje z Elysejského paláce označují Francii za evropského lídra v umělé inteligenci. Francie má přes 700 startupů, které se věnují této technologii. Čím jsou podle vás francouzské firmy, které se věnují odvětví AI, výjimečné?
Francie v téhle oblasti opravdu nezaspala. Začala se jí věnovat poměrně intenzivně a včas. Možná i kvůli dynamickému, mladému a progresivnímu vedení francouzského prezidenta. A skutečně, kromě těch více než 700 startupů, které jste zmiňoval, je tady 17 takzvaných jednorožců, tedy velkých technologických firem, které svou hodnotou přesahují jednu miliardu amerických dolarů.
A pak je tady celá struktura toho, jak chce Francie uchopit umělou inteligenci, různé póly excelence v různých částech Francie. Když tady cestujete a potkáváte se s lidmi, tak vidíte, že umělá inteligence je tématem například v univerzitním prostředí i mezi kolegy z francouzského ministerstva zahraničí. I oni přemýšlejí o tom, jak používat umělou inteligenci.
Francouzský prezident navštívil začátkem týdne Institut Gustava Roussyho, který se věnuje boji proti rakovině. A opět mluvil o tom, jak je umělá inteligence schopná pomáhat při výzkumu. Kamkoliv přijdete – a jsou to vzdělávací instituce, je to obranný průmysl – tak tam umělá inteligence figuruje. Existuje mnoho různých žebříčků, ale Francie je v AI vždycky mezi pěti prvními na světě.
Může pařížský summit o umělé inteligenci prohloubit i francouzsko-českou spolupráci?
Byl bych opravdu moc rád a myslím si, že samozřejmě může. V prvé řadě jsem strašně rád, že za Českou republiku se summitu zúčastní prezident Petr Pavel. Účast na nejvyšší úrovni ukazuje, že vnímáme umělou inteligenci jako fenomén, jako něco zásadně důležitého. Toho si opravdu všichni všimnou, kdo tady na jaké úrovni byl.
Čínský chatbot DeepSeek zaskočil americké konkurenty. Odpovědi o Tchaj-wanu ale cenzuruje
Číst článek
Prezident tady bude mít spoustu jednání, jak s mezinárodními, tak i s francouzskými partnery. Máme tady už nějaké první možnosti spolupráce. Takovým příkladem je projekt Clara. Jde o spolupráci našich špičkových pracovišť, jako jsou ČVUT, nemocnice u sv. Anny v Brně a ostravská technická univerzita, na kterou je napojený superpočítač IT4Innovation.
Dali dohromady velký projekt s partnery z Francie. Je tam mimo jiné pařížský Institut mozku (Paris Brain Institute – pozn. red.) a další instituce. Celé je to financované z evropského programu Horizon Europe. Je to excelentní výzkum v oblasti neurodegenerativních chorob – Alzheimer a podobně. Má to velký potenciál.
Jak mluvit s Trumpem
Mluvil jste o tom, že přiletí prezident Petr Pavel. Účast přislíbilo na 80 státníků a delegací, mezi nimi i americký viceprezident J. D. Vance. V prosinci přijel na znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame prezident Donald Trump. Je to signál, že nová americká administrativa bere Francii jako výjimečného partnera, i přestože si Trump Macrona během kampaně dobíral a různě ho na mítincích imitoval?
Ano, myslím, že Emmanuel Macron našel docela dobrý způsob, jak s Donaldem Trumpem komunikovat. Zároveň je schopen vytvořit dobré příležitosti pro dialog a vyhmátnout zajímavá témata. Umělá inteligence a celý summit zapadá do téhle mozaiky.
Také vidíme, jak funguje Donald Trump, že přichází s velkými, často překvapivými vizemi a možná spatřuje v Emmanuelu Macronovi politika, který se také nebojí vizí. Možná tam vzniklo jakési pouto vzájemného respektu, i když ten světonázor může být v některých oblastech odlišný.
Takže to, že Donald Trump Macrona parodoval, je spíš ukázkou toho, že si ho všímal, než toho, že by ho tímto způsobem kritizoval, zesměšňoval?
Takhle bych to viděl.
Když se ještě podíváme na partnery, které má Donald Trump v Evropě... Dosud to vypadalo spíš, že má blízko k italské premiérce Giorgii Meloniové, kterou pozval na inauguraci, nebo maďarskému předsedovi vlády Victoru Orbánovi. Je tedy Macron jedním z těch možných potenciálních partnerů, i přestože nebyl pozván na inauguraci?
Nepochybně ano a já doufám, že pro americkou administrativu budou partneři všichni evropští lídři, protože partnerství mezi Spojenými státy a Evropou je naprosto zásadní. Jsme nejbližšími spojenci v tomhle světě, takže doufám, že to nebude selektivní.
Neprojevilo se zatím spíš, že nová americká administrativa bude usilovat o štěpení Evropy, že bude usilovat o bilaterální jednání?
Takhle bych to úplně neformuloval. Obchodní politika je záležitostí celé Unie. Kompetence byly posunuty směrem na rovinu Evropské komise, takže Evropa bude z definice vystupovat jako celek a myslím si, že je to i v našem zájmu vystupovat z pozice bezmála půlmiliardového trhu.
Je v zájmu celé Evropské unie, ale i v bytostném zájmu České republiky jako pro exportní politiky, aby nevznikaly žádné další bariéry obchodu mezi Evropou a Spojenými státy. Obchodní politika, jak já čtu vyjádření ze Spojených států, je hodně o nerovnováze, o deficitu nebo o disbalanci vzájemného obchodu, kde je export z Evropské unie do Spojených států větší, než je tomu naopak.
Francie a Ukrajina
Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě mluví o tom, že spojenci musí Ukrajině pomoct, aby vstoupila do vyjednávání s Ruskem z pozice síly, a že by Evropané měli Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky. Jakou podobu můžou podle vás mít tyto záruky? Nakolik je reálné vyslání jednotek na Ukrajinu, o čemž Macron v posledních týdnech mluvil s polským premiérem Donaldem Tuskem i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským?
Tak v prvé řadě si myslím, že je důležité, aby ruská strana byla ochotná seriózně jednat. V okamžiku, kdy odmítáte hlavního partnera pro jednání, tak jim moc nejdete naproti a znemožňujete jakékoliv dojednání čehokoli.
Ukrajina dostala první stíhačky Mirage 2000. Francie kromě dodávky letounů také vycvičila piloty
Číst článek
Myslím si, že je jenom logická úvaha prezidenta Macrona nebo logické tvrzení, že Ukrajina musí jednat také z pozice síly. Bez toho by Rusko možná ani nechtělo jednat. Tím spíš, že lidské ztráty evidentně ruskému vedení na srdci tolik neleží.
Co se týče bezpečnostních garancí, tak jejich součástí je maximální podpora Ukrajiny, dodávky zbraní, munice a veškerá další potřebná podpora.
Také je to podpora Ukrajiny v tom, aby si vytvořila vlastní kapacity obranného průmyslu a pak samozřejmě významnou garancí je reálna perspektiva členství v NATO.
Co se týče vyslání vojáků samotných, to je na výsost politická otázka, která zraje. A to je asi tak všechno, co k tomu v tuto chvíli mohu říct.
Když říkáte, že to je otázka, která zraje, tak zraje na úrovni celé EU, nebo zraje jenom tady v Elysejském paláci?
Jak říkám, probíhají jednání na politické úrovni, všichni politici jsou v demokratických zemích zároveň zvolení svými voliči a jakékoliv vyslání vojáků vždycky prochází parlamentem. Je tady parlamentní kontrola. Takže to je ten proces zrání jakékoliv myšlenky a jestli uzraje, nebo neuzraje, to nejsem schopen v tuhle chvíli vůbec komentovat.
Prohra u Dukovan
Pověřovací listiny jste do rukou prezidenta Macrona předal v polovině prosince. Česká vláda loni rozhodla o tom, že zbývající bloky v jaderné elektrárně Dukovany postaví Korejci, kteří v tendru porazili francouzskou energetickou společnost EDF. Za tu dobu, co jste tady ve Francii, všiml jste si u Francouzů nějaké nevole, pachuti z toho, že neuspěli v tendru, nebo to takhle nevnímáte?
Myslím, že zklamání z výsledku tendru je naprosto přirozené a logické, zejména u společnosti EDF. Tomu naprosto rozumím. Zároveň musím říct, že jsem tady na pachuť nebo na něco negativního, na nějaké zavřené dveře, vůbec nenarazil.
Naopak, dostalo se mi vlastně na všech úrovních, na všech schůzkách vřelého přijetí a současně vnímám obrovské otevření možností rozvoje česko-francouzské relace. Od vzniku nezávislé České republiky jsme nikdy neměli tak blízké postoje, tak blízké pozice k otázkám strategického rozměru, otázkám bezpečnostním a zahraničněpolitickým.
24:45
Firmy chtějí závaznější smlouvy na dodávky pro Dukovany i bez výběrových řízení. KHNP čeká na právníky
Číst článek
Zároveň vnímám připravenost Francie s námi rozvíjet partnerství. Kromě dialogu v oblasti strategické bezpečnosti tady vidím opravdu velký zájem rozvíjet i oblast spolupráce ekonomické, oblast kultury a spousta dalších.
To, že sem přijede český prezident Petr Pavel na akci, na které francouzskému vedení záleží, je gesto z naší strany, to je investice do vzájemných vztahů.
Vždycky jsme si s Francií byli velmi blízko. I v dobách, kdy jaderná energetika nebyla v Evropě příliš populární. Máme v obou zemích průmyslové kapacity, vědecké a vzdělávací základny. Máme partnerství i na úrovni států, našich diplomacií, které spolu v rámci Evropské unie za jádro bojovaly.
Tohle všechno vybudovalo opravdu pevné partnerství, které nepadá tím, jak dopadl tendr. To je opravdu něco mnohem širšího. To nemůžeme zahodit. Jsme připraveni na tom stavět a partnerství budovat dál ve všech oblastech, byť tendr dopadl v neprospěch firmy EDF.
Nová francouzská vláda ustála už dvě hlasování o nedůvěře. Jak výrazně vnitrostátní politická krize oslabila Francii na mezinárodním poli? Minulý rok se vyměnili čtyři premiéři, s nimi i týmy. Ostatně viděli jsme to třeba i na úrovni Evropské unie. Když šéfka Evropské komise dojednávala obchodní dohodu s latinskoamerickým blokem Mercosur, tak se dá říct, že do jisté míry obešla Francii, která se současnou podobou dohody nesouhlasí.
Vůbec se tomu nedivím a necítím spojitost mezi vnitropolitickou situací ve Francii a nějakým oslabením, o kterém se samozřejmě v souvislosti s Mercosurem mediálně mluví. Francie je stále schopná přicházet s velkými iniciativami, ať už se to týká různých neevropských částí světa, jako je Libanon, nebo v rámci Evropské unie. Je aktivní ve vztahu k Ukrajině, často je lídrem debat.
Je schopná zorganizovat velké události, velké příležitosti pro celé mezinárodní společenství a nakonec i na summitu k umělé inteligenci vidíme, že je schopná nastolovat témata a agendu ve věcech, které se týkají naší současnosti i budoucnosti. Takže žádné oslabení necítím.
