Na Slovensku přetrvává fenomén skrytého voliče. Lidé se k volbě Ficova Smeru často nechtěli přiznat
Strany Smer a Progresivní Slovensko měly mít podle posledních průzkumů a modelů vyrovnané výsledky. Všechny agentury ukazovaly těsný souboj, nakonec ale partaj Roberta Fica od progresivců dělilo výrazných pět procent. Stručné vysvětlení? Část voličů Smeru se za svou volbu stydí a nechce se k ní přiznat. Souvisí to často s hluboce zakořeněnou nedůvěrou, kterou ve svých sympatizantech mnoho slovenských politiků dál prohlubuje.
Od momentu, kdy se během noci ze soboty na neděli změnily nálady u příznivců Smeru a Progresivního Slovenska, se vede debata o exit pollech, které chybně předvídaly triumf progresivců.
Průzkum mezi lidmi odcházejícími z volebních místností letos na Slovensku dělaly dvě agentury. Focus pro TV Markízu a Median pro veřejnoprávní RTVS.
Zatímco Focus výrazně přecenil Progresivní Slovensko a podcenil Hlas i SNS, Median ve svém měření podstřelil výsledek Smeru a Hlasu. Výsledky mnohých stran byly za hranicí statistické chyby.
Podle analytika Medianu Michala Misloviče volební modely vysokou podporu Smeru vlastně nepřímo odhalily. Straně Roberta Fica naměřily volební jádro (přesvědčené voliče) kolem 15 procent a potenciál až na 27 procentech. Ve volbách nakonec získal necelých 23 procent.
Jak vznikají exit polly?
Výzkumná agentura vybere co možná nejreprezentativnější vzorek volebních místností z různých oblastí: venkovských i městských, bohatších i chudších, ale i z etnicky různých regionů. Tazatelé se neptají každého voliče, ale mají stanovené, že osloví každého třetího, pátého, desátého atp.
„Možná by bylo lepší zamyslet se, zda se nezaměřit více právě na jádro a potenciál stran. Protože vše, co se děje mezi těmito dvěma čísly, je rozsah reálné podpory,“ uvažuje Mislovič.
Skrytý volič
„Výzkumné agentury by měly počítat s tím, že někteří voliči mají menší tendence se účastnit průzkumů. Velkou roli v tom může hrát nedůvěra. Třeba se bojí, že budou data zneužita, nebo nevědí, co vůbec exit poll je. Zkrátka jim nedůvěřují,“ uvádí pro iROZHLAS.cz datový novinář slovenského Denníku N Daniel Kerekes.
Jak potvrdil Mislovič z Medianu, i letos se dělo, že část voličů vycházejících z volební místnosti odmítla odpovědět, čí lístek právě hodila do urny. U mnohých však výzkumníci zjistili alespoň některé údaje, když se následně doptávali.
„Jsme připraveni i na voličskou skupinu, která nám sice neřekla, koho přesně volila, ale už byla ochotná odpovědět na otázky například ohledně geopolitické orientace, na základě čeho se rozhodovali či jak dlouho před volbami to bylo. Ptali jsme se i na povolání, věk a tak dále,“ popisuje Mislovič.
Výsledek OĽaNO zachránily osady a sídliště. ‚Pokrevní bratr Romů‘ Matovič vsadil na mobilizaci menšin
Číst článek
Na základě těchto dat tak výzkumníci agentury Median dospěli k tomu, že za tímto typem voliče se skrývají podporovatelé stran Smer, Republika nebo ĽSNS. Ostatně přesně to jsou strany, které před volbami strašily možnými volebními podvody a jejich představitelé se také často vyjadřují negativně o průzkumech a výzkumných agenturách.
„Často na nás útočí, že výsledky ohýbáme prozápadním směrem, že nás financuje Soros a tak podobně. Tito lidé se tak ani nechtějí průzkumů zúčastňovat, protože od svých politických lídrů o nás slyší samá negativa,“ říká Mislovič.
A dodává, že tento typ skrytého voliče je obecně více nakloněn věřit různým alternativním konspiračním teoriím. „Obávám se, že takových lidí je na Slovensku výrazně více než v Česku. Víra v konspirační teorie navíc úzce souvisí s tím, že jsou tito lidé více nakloněni na Východ,“ vysvětluje analytik Medianu.
„Lidé prostě mohli lhát víc, než se předpokládalo, a mohli se stydět přiznat k volbě Smeru,“ nabízí možné vysvětlení i Kerekes z Denníku N.
Volební projekce jako řešení?
V Česku se exit polly nepoužívají, v posledních volbách se rozmohl fenomén volebních predikcí. Jde o odhad výsledku voleb na základě průběžných dat.
Například ve sněmovních volbách 2021 využil iROZHLAS.cz výzkumníky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. V letošních prezidentských volbách pak rovnou tři predikce: opět od Matfyzu, dále od agentury PAQ Research a model od společnosti Blindspot Solutions.
Vítězové a poražení voleb. Resuscitace Fica, ‚drahá nevěsta‘ Pellegrini, ale i fiasko neofašistů či Kollára
Číst článek
Na predikci letos vsadil i slovenský Denník N, který ji publikoval po sečtení asi dvaceti procent okrsků. Na rozdíl od exit pollů, které ukazovaly těsné vítězství Progresivního Slovenska, Denník N jen pár hodin po uzavření volebních místností už věděl, že s přesvědčivým výsledkem zvítězí Smer nebo že se do parlamentu těsně nedostane neofašistická Republika.
„Když nám začalo Progresivní Slovensko vycházet výrazně hůř než v exit pollech, trochu nás to znejistilo, vycházeli nám na 16 procentech, tak jsme se lekli, že nám něco nesedí. I tak jsme ji vydali, po dalších sečtených okrscích jsme ji upravili a zrovna výsledek progresivců už pak byl podobný jako konečný výsledek,“ popisuje Kerekes.
Během sčítání se redakci ozvali lidé, kteří zveřejněnou predikci kritizovali. „Čtenáři Denníku N jsou spíše voliči Progresivního Slovenska, a ne Smeru, tak nám psali, že to určitě máme špatně. Jejich odhad výsledků byl zkreslený exit polly,“ doplňuje Kerekes.
I podle Misloviče z Medianu tak vyvstává otázka, zda exit polly napříště nevyužívat už jen jako sběr unikátních sociodemografických dat o lidech, kteří chodí k volbám, a ne k „předpovědi“ volebních výsledků.
