Slovenští a polští politici společnou olympiádu podporují, ekonomové však varují před dluhy
Bude v Tatrách za devět let zimní olympiáda? Politici v Polsku a na Slovensku zatím říkají společné olympijské kandidatuře obou zemí ANO. Lidé ze slovenské strany hor ale zůstávají rozdělení. Zažili už dvě neúspěšné kandidatury a k tomu ještě jednu, která se nakonec kvůli zásahu komunistické vlády vůbec nekonala.
Logo s pěti kruhy je ale velkým lákadlem a svádí k tomu, zkusit to znova. Tentokrát by se Tatry svezly s polským Krakovem, který chce v roce 2022 uspět jako hlavní kandidátské město.
„Jak jsem poznala osm zimních olympijských míst, ve kterých jsem byla na olympijských hrách, jak coby aktivní účastník nebo potom jako funkcionář, tak každý region z toho jen získal,“ tvrdí bývalá elitní sáňkařka a slovenská rekordmanka v počtu olympijských účastí Mária Jasenčáková.
O možné společné kandidatuře Slovenska a Polska na zimní olympiádu informuje zpravodaj Vojtěch Berger
Paní Jasenčáková věří, že Tatry na olympiádu organizačně mají, i když její rodný Poprad už dvakrát s kandidaturou neuspěl. „Já si myslím, když lidé spojí své síly, že se to dá zvládnout. Jsme šikovní, jsme pracovití, není problém,“ míní.
O šikovnosti se v Tatrách mluví už dlouho, přinejmenším od roku 1970, kdy se na Štrbském Plese konalo mistrovství světa v lyžování – vydařená akce, která proslavila Vysoké Tatry daleko ve světě. Mimo jiné i díky diváckým rekordům nebo vůbec prvnímu barevnému televiznímu přenosu Československé televize.
Organizační výbor mistrovství tehdy vedl Jozef Lukáč. „Lidé velmi toužili po tom, aby se mohli svým způsobem aktivizovat právě v oblasti sportu a byl tam úžasný zápal,“ vzpomíná Lukáč.
Dá se ale podobný úspěch zopakovat po víc než 40 letech? Případná společná olympiáda s Polskem by sice na Slovensku měla těžiště hlavně v Nízkých Tatrách, tam jsou kopce pro sjezdové disciplíny, které Polsku chybí.
Stejné otázky by si ale kladly i Vysoké Tatry. Jak zvládnout příliv návštěvníků, ochránit přitom přírodu a nezadlužit se na desítky let dopředu.
Olympiáda, nebo krocení dluhu?
Klíčový fanoušek olympiády dnes sedí na úřadu vlády v Bratislavě. „Bez lyžařského střediska Chopok-Jasná nejsou Poláci schopni zorganizovat olympijské hry, to je náš nejvýznamnější klíč, který máme k úspěchu,“ tvrdí Fico.
Olympiádu dostaneme do Tater v roce 2022, shodli se polský a slovenský premiér
Číst článek
Premiér Robert Fico vidí v olympiádě šanci jak Slovensko zpropagovat. Ekonomové mu vzkazují, že by měl místo olympijských snů raději krotit státní dluh. Skutečné náklady na olympiádu zatím nikdo nespočítal, odhad má být hotový října. Politický hurá-styl se nelíbí ani Petrovi Chudému ze Sdružení cestovního ruchu Vysoké Tatry, který jinak myšlenku olympiády vítá.
„Velmi se divím mnoha vyjádřením, která na jedné straně říkají – bez problémů, pojďme do toho – druzí říkají – kategoricky jsme proti. Nejprve je třeba to zhodnotit a posoudit, i z hlediska dopadu na životní prostředí, jestli by to mělo, nebo nemělo smysl,“ upozorňuje Chudý.
Peter Chudý žije v Tatrách desítky let, zažil i neuskutečněnou kandidaturu na olympiádu 1984. Československo tehdy nakonec přihlášku ani nepodalo, protože ji neschválilo předsednictvo ÚV KSČ. Dnes Peter Chudý říká, pojďme do toho s Poláky.
„Jestli si dokážeme odpovědět na otázku, co s těmi sportovními zařízeními první den po skončení té případné olympiády bude a jak je budeme využívat, tak se vůbec nemusíme obávat toho, že bychom udělali nějaký hazardérský krok,“ přemítá Chudý.
Referendum nebude, rozhodnou politici
Kromě alpských lyžařských disciplín usiluje Slovensko i o olympijský hokejový turnaj. Pro něj ale zatím nejsou pod Tatrami postavené stadiony a schválená není ani potřebná výjimka od Mezinárodního olympijského výboru.
O osudu společné kandidatury se rozhodne do podzimu. Slovenská vláda odmítla uspořádat o olympiádě referendum, všechno tedy mají v rukou politici. Pokud jim vydrží stejné nadšení jako doteď, Tatry potřetí vykročí za svým olympijským snem.
