Povstalecká skupina Haját Tahrír al-Šám (HTS), která svrhla syrský režim Bašár Asada, zřídila v Damašku prozatímní vládu. Syrské menšiny mají z budoucnosti obavy.
Největší ozbrojenou skupinou v Sýrii mimo vítěznou Haját Tahrír aš-Šám jsou Kurdy vedené Syrské demokratické síly. Povstalci s podporou Turecka proti nim vedou ofenzivu na severovýchodě země.
„Situaci s velkou obavou sledují syrští Kurdové. Chtěli by být součástí nové vlády, náznaky o tom ale zatím nemluví,“ říká zpravodajka České televize Darja Stomatová, která je v syrském Kurdistánu.
Řada Syřanů znala příslušníky Asadovy bezpečnosti, kteří zatýkali, vyslýchali a mučili nebo mají podíl na tom, že zmizeli jejich příbuzní. Od těchto obyvatel je slyšet volání po lynči a pomstě.
V Sýrii také operuje Izrael, který část území bombarduje. „Útočí na zbraně Asada, které by mohly být v budoucnu proti Izraeli použity,“ říká pro Radiožurnál vojenský analytik Milan Mikulecký.
Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyla město Manbidž na severu Sýrie. Od roku 2016 ho ovládaly jednotky kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF).
„Režim si je vědom toho, že i malé shromáždění může přerůst v masovou demonstraci. Chybí mu příznivci a pro udržení moci nezná jinou možnost než šíření strachu," vysvětluje Mahmúd Amiry-Moghaddam.
Spisovatel a komentátor Kurdo Baksi tvrdí, že od podání švédské žádosti o vstup do NATO před téměř dvěma lety, místní Kurdové čelí nepříjemnostem kvůli snaze Stockholmu vyhovět Erdoganovým požadavkům.
Vydání Kurda zpět do Turecka nepochybně neuškodí švédskému vstupu do NATO. „Bude to první vítaná vlaštovka, která navíc přichází ve vhodný čas,“ říká Jan Lucký.
Stockholm podle Stoltenberga udělal důležité kroky, aby splnil turecké požadavky. Rovněž oznámil, že zástupci Švédska, Turecka a NATO budou znovu jednat v týdnu od 12. června.
Aliance proti NATO organizuje na neděli demonstraci proti vstupu Švédska do obranného seskupení. Na přípravách se podílí také prokurdský spolek Rojavský výbor. Turecká vláda vystoupila proti protestu.
Před Vánocemi otřásla Francií vražda tří Kurdů. Podezřelý muž byl přitom krátce před útokem vyšetřován a souzen. „Zaútočil i minulý rok v oblasti Bercy na uprchlický tábor,” říká Martin Balucha.
Devětašedesátiletý Francouz, jehož jméno úřady nezveřejnily, je podle médií podezírán mimo jiné z vraždy a pokusu o vraždu motivovaných etnickou, náboženskou či národnostní nesnášenlivostí.
Turecko v neděli provedlo nálety na proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících. Prezident Erdogan v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.
Jednotky syrských Kurdů ve středu vyhlásily vítězství nad pokusem džihádistů otevřít věznici. Situace se ale zkomplikovala. V areálu se podle kurdských vojenských sil nadále brání až 90 ozbrojenců.
Novinář dostal trest za zprávu z tiskové konference, která odsuzovala tureckou intervenciv oblasti syrského Afrínu. Byla zde přečtená deklarace nazvaná „Jsme na straně míru, nikoli války“.
„Vládní blok nám nemůže čelit na politické úrovni, a proto zahájil válku proti HDP za použití justičního a bezpečnostního systému, který ovládá,“ uvedla předsedkyně HDP Pervina Buldanová.
Dříve prý Všelichová pohlížela kriticky na novináře a humanitární pracovníky investující do své bezpečnosti peníze, které mohly pomoci lidem ve válkou zasažených oblastech.
Letadla přepravila příslušníky tureckých speciálních sil do oblasti severoiráckého údolí Haftanin. Podle tureckého ministerstva obrany předcházelo výsadku intenzivní ostřelování tohoto území.
Muž je údajný člen strany PKK, kterou považují Spojené státy, Evropská unie a Turecko za teroristickou organizaci kvůli jejímu boji proti tureckému státu. Policie muže umístila do vyšetřovací vazby.