Srbsko si po dopadení Mladiče oddechlo
Zadržení bosensko-srbského generála Ratka Mladiče přivítala většina politiků v bývalé Jugoslávii včetně srbských. Generál byl podle nich hlavní brzdou v evropské integraci Srbska a komplikoval veškerá jednání se západním světem.
Prezident bosenských Srbů Milorad Dodik prohlásil, že Srbsko splnilo svou povinnost, která vyplývá z Daytonské mírové dohody. Dodal, že potrestány musí být všechny válečné zločiny, včetně těch, které spáchali bosenští Muslimové.
Předsedkyně srbského helsinského výboru Sonja Biserko řekla bělehradské televizi, že Mladičovo dopadení je tečkou za ostudnou částí historie:
„Je to konec všech pochybností o tom, jestli je Srbsko schopno vyrovnat se s vlastní minulostí. Jde také o důležitý obrat ve vztazích se sousedy - zvláště s Bosnou a Hercegovinou."
Srbští radikálové mají opačný názor
„Navrhnu, abychom rychle zorganizovali protestní mítink. Musíme ukázat, že s tímto odporným činem nesouhlasíme," nechal se slyšet šéf poslanců opoziční Srbské radikální strany Dragan Todorović.
Prezident Boris Tadić se ale širších protestů neobává. Mezinárodní postavení Srbska se podle něj značně zlepšilo:
„Jsem přesvědčený, že jsme otevřeli dveře ke kandidátskému statutu a nakonec i ke členství v Evropské unii. Dokázali jsme, že plně a upřímně spolupracujeme s Haagským tribunálem. Zbývá už jen uzavřít poslední případ obviněného Gorana Hadžiče."
Rychlejší integrace?
„Pátrání po generálu Mladičovi trvalo skutečně velmi dlouho. Od doby, kdy byl Mezinárodním trestním tribunálem v roce 1995 obviněn, uplynulo 16 let. Do roku 2001, tedy do doby, kdy situaci v Srbsku ovlivňoval Slobodan Miloševič, nebylo pro Mladiče těžké unikat. Situace v posledních letech se ale radikálně změnila. Současná vláda, která orientuje zemi na integraci do Evropské unie, si dopadení Ratka Mladiče stanovila jako jednu ze svých největších priorit,“ říká česká velvyslankyně v Bělehradě Hana Hubáčková a pokračuje:
„Prezident Tadič mnohokrát deklaroval, že dopadení dvou zbývajících obviněních z válečných zločinů Mladiča a Hadžiče je nutné nejen kvůli mezinárodním závazkům Srbska, ale především kvůli Srbsku samotnému a že je pro to připraven udělat maximum.“
Podle Hubáčkové bude většinová srbská společnost vnímat předání Mladiče do Haagu vnímat spíše jako úlevu:
O náladách v srbské společnosti po zatčení Ratka Mladiče mluvili na Rádiu Česko česká velvyslankyně v Bělehradě Hana Hubáčková a balkanolog Filip Tesař
„Myslím, že je nyní v Srbsku velké očekávání, že dopadení Mladiče uspíší proces integrace Srbska do Evropské unie.“
„Nečekám v Bosně a už vůbec ne v Srbsku, které je přeci jen od toho bosenského příběhu Srebrenice poněkud vzdálené, žádné větší protesty proti zatčení Mladiče,“ uvádí balkanolog Filip Tesař.
„I na základě informací, které jsem získal i na základě tehdejšího pobytu v Bělehradě, je třeba říci, že celé ty roky je třeba rozdělit na dvě části. Předcházející srbská vláda a hlavně bezpečnostní složky kontrolované tehdejším prezidentem Koštunicou určitě nedělali vše pro to, aby Ratka Mladiče vypátraly. Nedá se ani vyloučit, že věděli, kde je. Současná vládní koalice si dala zadržení Mladiče jako prioritu. Je třeba si uvědomit, že jeho zatčení předcházelo obrovské úsilí na jeho lokalizaci a zrušení všech sítí, které ho podporovali,“ říká Miroslav Lajdák, který dohlížel coby vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu na uplatňování mírové dohody v bývalé Jugoslávii.
Procedura vydání do Haagu je podle Lajdáka definovaná zákonem a může trvat maximálně 9 dní:
O zatčení Ratka Mladiče mluvil na Radiožurnálu Miroslav Lajdák, který dohlížel coby vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu na uplatňování mírové dohody v bývalé Jugoslávii
„Je třeba ho předvést před vyšetřovacího soudce, který mu předloží obvinění. Mladič bude mít možnost se k obvinění přihlásit nebo ho odmítnout. Na základě toho se bude procedura odvíjet dál. Do deseti dnů od zadržení by ale měl skončit v Haagu.“
