Zatímco se řada evropských zemí potýká s razantním nástupem druhé vlny koronaviru, Švédsko známé svým „liberálnějším“ přístupem zaznamenává nejnižší čísla od začátku pandemie. Čím je zlepšení situace v často kritizovaném Švédsku způsobeno? Zatímco některá média spekulují o nastupující „stádní imunitě“, Tomáš Sniegoň vyučující na univerzitě ve švédském Lundu poukazuje především na kontinuitu a střízlivost odborníků, kteří epidemii v zemi řídí.

Analýza Stockholm 6:00 23. září 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Švédská strategie v boji proti koronaviru poutá pozornost světa už od začátku pandemie. Zatímco se většina zemí na jaře rozhodla přistoupit k přísným opatřením, omezila pohyb obyvatel a uzavírala podniky i školy, Švédové mohli dál navštěvovat bary, kavárny i obchodní centra. Otevřené zůstaly i školy pro žáky do 16 let.

Švédsko zruší doporučení svým občanům necestovat do čtyř evropských zemí, je mezi nimi i Česko

Číst článek

Země s 10,2 milionu obyvatel, která zvolila v boji s koronavirem odlišnou cestu, namísto zákazů vsadila především na doporučení a výzvy, aby obyvatelé dodržovali rozestupy a správné hygienické chování. Toho se úřady drží dodnes stejně jako zákazu shromáždění více než 50 lidí, který se ani s poklesem covidových křivek nikdy nezrušil.

Ještě v červnu bylo Švédsko jednou z nejpostiženějších zemí koronavirem v Evropě. Stalo se také terčem kritiky ze strany Světové zdravotnické organizace, která tehdy upozornila, že země za čtrnáct dní evidovala 155 případů nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. To bylo v Evropě zdaleka nejvíc.

Během léta se ale Švédsku podařilo vyklouznout ze seznamu rizikových zemí a dostat se na nejnižší hodnoty od vrcholu epidemie. V současnosti se počet nově nakažených na 100 tisíc obyvatel pohybuje kolem pouhých 25. Pro srovnání, v případě Česka je to podle Světové zdravotnické organizace 237. Stejně tak ve Švédsku klesá počet hospitalizovaných a případů, kdy lidé s covidem-19 zemřeli.

Švédsko tak opět poutá světovou pozornost. Tentokrát ale o severoevropském království média píšou spíš jako o vzoru než o odrazujícím příkladu pro ostatní. Většina evropských zemí se mezitím potýká s nastupující druhou vlnou epidemie a o to je „švédský úspěch“ viditelnější.

Ukázala se strategie založená na udržitelnosti a osobní odpovědnosti každého jako správná? Podle agentury AP odpověď stále zůstává nejistá. Nízké covidové křivky odmítají prezentovat jako výhru i samotní švédští odborníci v čele s hlavním epidemiologem Andersem Tangellem, kteří epidemii v zemi řídí. Stejně jako na jaře opakují, že boj s koronavirem „není sprint, ale maraton“ a odpověď přinese až čas.

Stín ztracených životů

Právě kontinuální přístup k řešení epidemie je hlavní předností švédské strategie také podle spolupracovníka Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáše Sniegoně, který vyučuje na univerzitě v jihošvédském Lundu.

21:18

Vláda se musí zaměřit na funkční řešení, uvedla Pekarová Adamová. Chybí jí sebereflexe premiéra

Číst článek

„Odborníci od začátku říkali, že to je běh na dlouhou trať, a ne krátkodobá kampaň. Takzvaný liberální přístup považují za rozumný a od počátku říkají, že díky tomu lidé budou restrikce dlouhodobě snášet lépe. Pokud zemi totálně uzavřeme, lidé mají přirozenou tendenci opatření zpochybňovat nebo porušovat. Opak pomáhá při dodržování doporučení, protože přístup Švédska není až tak liberální, jak se může zdát. Nějaké restrikce tady také platí a veřejnost se s nimi ztotožňuje,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Kromě zákazu shromažďování více než 50 lidí, který platí dodnes, švédské úřady v dubnu zakázaly také návštěvy v domovech pro seniory. Ani toto opatření nebylo během klidnějších měsíců zrušeno. Teprve v polovině září švédská vláda oznámila, že návštěvy v pečovatelských domech budou od 1. října konečně povoleny. 

I navzdory uzavření domovů se ale ty nejzranitelnější nepodařilo švédským úřadům uchránit. Právě v pečovatelských domech se na jaře začala nákaza způsobená koronavirem rychle šířit, což se také podepsalo na vysokých počtech zemřelých, které země v porovnání s jinými evropskými zeměmi eviduje – v desetimilionové zemi se počet zemřelých zatím vyšplhal k téměř 5900 případům.

V případě Česka to je zhruba 520. Tento rozdíl často připomíná také premiér Andrej Babiš (ANO). Naposledy vysoký počet úmrtí ve Švédsku zmínil ve svém pondělním televizním projevu, v němž mimo jiné přiznal, že se jeho vláda nechala jarním „vítězstvím“ nad koronavirem ukolébat.

Právě snaha nesrovnávat se neustále s ostatními zeměmi je přitom další z typických prvků švédské strategie, kterou tamní epidemiologové v čele s Tegnellem od počátku razí.

Švédům se nelíbí, že jim hranice do Evropy zůstávají zavřené. ‚Vytvoří to hluboké rány,‘ tvrdí ministryně

Číst článek

„Švédové nezakládají svou politiku na permanentním porovnávání se s ostatními. Už na začátku Anders Tegnell říkal, že vycházejí z faktů, ne z toho, co dělají ostatní. Neporovnávalo se až do doby, kdy Švédsku utekla ta velmi nepříjemná vlna nákaz a tragických událostí především v domovech pro seniory. V ten okamžik začalo být Švédsko propadlíkem pro celou Evropu, odborníci ale říkali, neporovnávejme se, protože v dlouhodobém horizontu na tom budou země velmi podobně. Situace se dá vyhodnocovat až s lepší znalostí terénu a s dlouhodobější zkušeností,“ popisuje Sniegoň.

Kvůli vysokému počtu zemřelých na covid-19, z nichž podle serveru France24 tvoří téměř polovinu právě obyvatelé domovů pro seniory, se švédský přístup dostal pod palbu kritiky nejen ze strany některých švédských odborníků, ale také zahraničních médií. Ta se ještě prohloubila poté, co švédský statistický úřad ve druhé polovině srpna uvedl, že v první polovině letošního roku v zemi zemřelo nejvíce lidí ve srovnání se stejným obdobím za posledních 150 let.

„Takový proporcionální nárůst obětí nikdo nečekal, úřady ale relativně brzy samy připustily pochybení. Anders Tegnell řekl, že kdyby předtím přistupoval k opatřením se stejnými znalostmi, které měl v danou chvíli, nešel by sice cestou totálních restrikcí, ale ani cestou pouhých doporučení jako na jaře – zvolil by něco mezi. Úřady si lidově řečeno posypaly popel na hlavu, na druhou stranu se ale ve Švédsku zdůrazňovalo a neustále zdůrazňuje to, že odpověď na šíření covidu-19 je půda neoraná,“ vysvětluje Sniegoň.

„V domovech pro seniory to Švédsku uteklo, proto se také dneska nepovyšuje nad ostatní a neříká, jak skvělé je. Stále je tu stín více než pěti tisíců ztracených životů,“ dodává pro iROZHLAS.cz.

Jaký je důvod úspěchu?

V současnosti se ale obrázek Švédska obrací, počty zemřelých klesají, Tegnellův tým přesto zůstává střízlivý a dál vyzývá k opatrnosti. „Jsme uprostřed pandemie. Počet úmrtí je stále velmi nízký, je ale důležité nepolevovat,“ prohlásil v úterý během tiskové konference Tegnell podle serveru The Local.

I v době, kdy se Švédsko jeví jako jeden z evropských premiantů, se tak hlavní epidemiolog drží stejné názorové linie a upozorňuje, že i když nyní situace vypadá opticky dobře, neznamená to, že v dlouhodobém horizontu bude strategie tou nejlepší.

Hospitalizovaných s covidem je více než dvojnásobek, rapidně vzrostly i vážné případy, ukazují data

Číst článek

„Kontinuita spočívá i v tom, že na rozdíl od jiných zemí tady stejné věci opakují stále stejní lidé, kteří nesoutěží o politické body nebo o moc. Dominantní hlas patří odborníkům a politici ze všech barev politického spektra jejich názor respektují. Hlavní slovo mají epidemiologové, instituce, kterou jsou nezávislé, ale kompetentní k rozhodování, a politici pak doporučují, aby se veřejnost jejich názory řídila,“ popisuje Sniegoň.

Některá média v současnosti spekulují nad tím, zda za výrazným zlepšením situace nestojí „promoření populace“, kterého Švédsko možná částečně dosáhlo svým liberálnějším přístupem. Podle britského listu The Times se k tomu přiklání například dánský odborník na šíření virů Kim Sneppen.

Nedávná studie Univerzity ve Stockholmu totiž předpokládá, že k dosažení takzvané „stádní imunity“ postačuje i promoření 43 procent obyvatel. Odborníci nicméně dlouhodobě upozorňují na to, že je k imunizaci společnosti zapotřebí promořit nejméně 60 procent obyvatel. V desetimilionovém Švédsku se však nákaza dosud potvrdila „jen“ u zhruba 90 tisíc lidí.

Takové vysvětlení proto velká část epidemiologů nepovažuje za pravděpodobné. Odmítá to například i švédská epidemioložka Carin Kingová z prestižní lékařské univerzity Institut Karolinska, podle které imunizace nedosáhlo ani 20 procent Švédů. Vědci navíc upozorňují na to, že člověk vyléčený z covidu-19 má imunitu vůči viru jen po omezenou dobu několika měsíců.

Disciplína a důvěra v úřady

Za výrazným snížením covidových křivek tak zřejmě stojí zejména to, že se lidé doporučeními řídí. Doporučení se týkají nejen nezbytných cest do zahraničí, ale také návštěv prarodičů, dodržování hygieny a rozestupů. Kromě toho pak úřady vyzývají i k tomu, aby lidé pracovali z domova, pokud to je jen trochu možné.

Restaurace a bary budou muset od čtvrtka zavřít už ve 22.00. Podle Prymuly bude opatření platit dva týdny

Číst článek

Čech působící na lundské univerzitě přitom popisuje, že v létě, kdy se začala situace zlepšovat, se „žádné oslavy po bitvě“ nekonaly. Doporučení švédských úřadů zůstávala v platnosti i během zlepšující se situace.

„Dříve jsme měli doporučeno, abychom nejezdili dále než tři hodiny od místa bydliště, potom se to v létě liberalizovalo tak, že člověk mohl jezdit po celém Švédsku. Nenutné cesty se přitom stále nedoporučovaly. Léto ale bylo trochu jiné, protože Švédsko do této doby nastoupilo jako černý kůň a Švédy v zahraničí nikdo moc nechtěl. Liberálnější přístup přinesl obraz Švédska, kde se na to politici lidově řečeno vykašlali, což nikdy nebyla pravda,“ tvrdí Sniegoň.

Lidé ve Švédsku přitom podle něj doporučením naslouchají, i když jsou křivky relativně nízko. Stále větší počet lidí se navíc pohybuje v uzavřených veřejných prostorech se zakrytým nosem a ústy, přestože to úřady lidem nikdy nenařídily.

„Když přijdu do práce, rozestupy jsou skutečně větší a stejně tak opatrnost lidí, kteří na doporučení viditelně dávají pozor. Stejně tak v obchodech lidé u pokladech stojí na vyznačených čarách, které tam jsou od jara. Daleko víc lidí než na jaře také chodí s rouškami. Zakrývání nosu a úst je tu neustále diskutováno a začíná se hovořit o tom, že nelze vyloučit povinné nošení roušek do budoucna. V rámci švédských hranic s nimi zatím nikdo chodit nemusí, ale vidíte, že je lidé nosí stále víc, nicméně stejně tak i ty, kteří to ignorují. Míra disciplíny tu je ale relativně vysoká,“ dodává.

Tato disciplinovanost je podle něj dána především vysokou důvěrou v instituce, která ve Švédsku vládne. Neutrpěla prý ani poté, co ve spojitosti s covidem-19 v zemi zemřelo téměř šest tisíc lidí. Sniegoň přitom vyzdvihuje, že diskuse zůstala i v těžkých dobách velmi střízlivá. Velkým dílem k tomu přispívá i osoba samotného Tegnella, který působí racionálním dojmem.

„Je to člověk, který dokázal i svým charismatem Švédy přesvědčit, že ví, o čem mluví. I jeho životopis vypovídá o jeho zkušenostech, zároveň má kolem sebe spoustu dalších odborníků. Na druhou stranu i kritika, která proti němu byla namířená, byla velmi věcná a držela se argumentů. Není to bulvární, pavlačová diskuse,“ vysvětluje s tím, že pandemie do země nikdy nepřinesla chaos nebo paniku.

„Jestli tu byla nějaká panika, tak nebyla viditelná. Byť to bylo občas takové chladnější. Člověk by řekl, že lidé cifry někdy přijímali až brutálně – je to smutné, ale nedá se nic dělat, musíme jít dál,“ popisuje Sniegoň.

‚Jako březen ve zpomaleném záběru.‘ Nemocnicím v Madridu docházejí kapacity, zahlcené jsou i ve Francii

Číst článek

Přípravy na podzim

Švédští epidemiologové stejně jako ti z dalších zemí varují, že v podzimních a zimních měsících, tedy v době chřipek a jiných respiračních onemocnění, bude odpověď na epidemii koronaviru značně ztížená. Úřady navíc už dnes evidují zvyšující se počet případů ve Stockholmu, podle úterního prohlášení Tegnella proto mohou v následujících dnech a týdnech být v metropoli zavedena nová opatření. Jaká přesně by měla být, ale zatím není jisté.

„Stále se upozorňuje na to, že v době sezonních chřipek a nachlazení může být hůř. To znamená, že by lidé neměli opouštět to, na co už si zvykli, a na druhou stranu by se měli připravit například na roušky. Není vyloučeno, že budou zavedeny nebo bude doporučeno jejich nošení na pracovištích, případně že bude důslednější režim práce z domova. I když školy pro ty nejmenší nikdy zavřeny nebyly, protože se říkalo, že rizikovost nákazy je minimální. Drastická opatření se ale zatím nechystají,“ říká Sniegoň.

Čech žijící ve Švédku přitom dodává, že pokud dojde k „utužení situace“, setká se to ve veřejnosti s pochopením. Epidemiologové totiž mají potřebnou míru důvěryhodnosti. Vyhráno ale Švédsko zatím nemá.

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít