Svět se ve Štrasburku loučí s Helmutem Kohlem na 'evropském ceremoniálu cti'
Evropa se loučí s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem. Spolkovou vládu vedl 16 let až do 1998 a byl jedním z klíčových mužů při sjednocování Německa po pádu berlínské zdi i při integraci Evropy. Smuteční rozloučení s Helmutem Kohlem se bude konat ve francouzském Štrasburku, odkud se jeho tělo na lodi vydá do západoněmeckého Špýru na zádušní mši.
Vzpomínat na politika bude i současná německá kancléřka Angela Merkelová, údajně v rozporu s přáním Kohlovy manželky. Ta by na smutečním obřadu za řečnickým pultíkem raději viděla maďarského premiéra Viktora Orbána, který se s bývalým německým kancléřem setkal krátce před jeho smrtí.
Na dvouhodinovém „evropském ceremoniálu cti" (European Ceremony of Honor) vystoupí podle serveru Politico například předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf evropské komise Jean-Claude Juncker, ale také bývalý americký prezident Bill Clinton nebo současný ruský premiér Dmitrij Medvěděv.
Smuteční obřad proběhne ve francouzském Štrasburku proto, že Kohl velmi miloval Evropu, vysvětlila jeho žena; právě ve Štrasburku totiž sídlí Evropský parlament. Například britský Guardian ale spekuluje, že důvodem mohou být Kohlovy neshody se současnými německými politiky. Mimo území spolkové republiky mu totiž nemohou uspořádat státní pohřeb ve své režii.
Neshody nejen v politice
Spory měl Kohl i se současnou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta byla jeho blízkou spolupracovnicí, na konci 90. let se ale od něj distancovala kvůli skandálu s podivným financováním strany, který ukončil Kohlovu kariéru. Merkelovou označil například za ničitelku Evropy, vyčítal jí její přístup k řešení krize eura a podobně. Dobré vztahy neměl Kohl ani se současným německým prezidentem Frankem Walterem Steinmeier. Tomu zase nemohl odpustit, že nařídil vyšetřování podezřelého financování křesťansko-demokratické strany a s ním souvisejícího údajného zničení důkazů.
A komplikované je to i s jeho rodinou, kde se spory táhnou až k dnešnímu pohřbu. Po úrazu hlavy, která ho v roce 2008 upoutala na vozík, se Helmut Kohl znovu oženil a to s o 34 let mladší Maike Richterovou. Tu jeho synové Walter a Peter kritizovali za to, že se údajně snažila jejich otce odstřihnout od okolí. Spor vyvrcholil krátce po smrti bývalého kancléře. Manželka totiž před kamerami odmítla pustit staršího syna Waltera do otcova domu. Ten na oplátku otcovu manželku kritizoval za její přílišnou snahu kontrolovat pohřeb. Plány smutečního obřadu ve Francii označil za nedůstojné.
Úspěšný politik
Do funkce kancléře západního Německa nastoupil v roce 1982. Zažil rozpad východního bloku, sjednocení Německa i zavedení eura. Jako kancléř skončil až v roce 1998, kdy jej ve volbách porazila koalice vedená Gerhardem Schröderem. Dodnes tak je druhým nejdéle sloužícím německým kancléřem hned po Otto von Bismarckovi. Ve funkci se zasloužil o zlepšení vztahů mezi Francií a Německem i o velké posílení evropského společenství. Podílel se například i na tvorbě Maastrichtské smlouvy, která je jedním ze zásadních dokumentů současné Evropské Unie.
„Helmut Kohl patřil k největším osobnostem německé a evropské politiky, takže s jeho odchodem končí jedna éra. Stál také u restartu česko-německých vztahů a po právu byl vyznamenán Václavem Havlem řádem Bílého lva první třídy," vzpomíná předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček z ČSSD.
Helmut Kohl zemřel 16. června ve věku 87 let.
