„Najdou se trapné chvíle, kdy se mě turisté ptají, proč se Tádž Mahal neudržuje tak, jak by se měl udržovat. Ptají se nás také, proč ztrácí svojí barvu a lesk. A my průvodci nevíme jak odpovědět,“ svěřil se v reportáži BBC jeden z průvodců, který ikonickou stavbu ukazuje turistům už 30 let.

Tádž Mahal ztrácí své bílé zbarvení kvůli znečištěnému ovzduší. To způsobují průmyslové komplexy obklopující město Agra, ve kterém monument stojí.

V oblasti způsobuje vysoká koncentrace oxidu siřičitého (SO2) kyselé deště, které zbarvují budovu z bílého mramoru do žluta.

Průmyslovou výrobu v okolí přitom už roku 1993 omezil indický nejvyšší soud. Roku 1998 dokonce vytyčil zónu kolem monumentu, odkud měl zmizet těžký průmysl.

Nařízení soudu ale nerespektují indické úřady, proti zákazu se navíc vznesla vlna nevole ze strany průmyslníků.

Indický nejvyšší soud letos v červenci dokonce pohrozil demolicí. „Pokud bude nezájem úředníků pokračovat, měl by být (Tádž Mahal) uzavřen. Pokud se i poté věc nezmění, úřady by ho měly zbourat,“ uvedl.

Žluté zbarvení ovšem není jediným problémem ikonické budovy. Kvůli oslabenému toku řeky Jamuna se nenaplňují studně v základech budovy. Pokud nebudou zaplaveny celý rok, můžou vyschnout a popraskat dřevěné základy, které Tádž Mahal vážící desítky tisíc tun, podpírají.

V kupoli budovy postavené za časů Mughalské říše se tak kvůli nestabilním základům začínají objevovat praskliny a minaretům hrozí zhroucení.

ado Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít