Trump jedná s Putinem i proto, že Spojené státy hledají spojence proti Číně, míní historik Hlaváček
Americká delegace zavrhla plán britského premiéra Keira Starmera na mezinárodní síly, které by podpořily příměří na Ukrajině. Podle amerického vyslance Stevea Witkoffa tato myšlenka vychází z naivní představy, že premiér a evropští lídři chtějí být jak Winston Churchill. „Je to velká urážka britského premiéra. Ukazuje se tím, že jsme sice pořád jeden civilizační okruh, ale nějak se nám to společenství rozpadá,“ říká historik Petr Hlaváček.
Svůj podíl na tomto rozpadu má i americká reprezentace, která oslabuje dosavadní spojenectví a místo toho jde na ruku Vladimiru Putinovi, tvrdí filozof.
Poslechněte si záznam celého rozhovoru s historikem a filozofem Petrem Hlaváčkem
„Putin je zločinec. Problém je, že najednou se jako nepřítel chová i prezident země, která byla lídrem Západu. Otázka je, jakou má motivaci,“ upozorňuje v pořadu osobnost Plus.
„Buď jde Donaldu Trumpovi o soukromý byznys pro pár vyvolených, to je ta horší varianta. Ta o něco lepší je, že hledá v Rusku spojence proti Číně. Obojí je špatná zpráva pro Ukrajinu a Evropu,“ dodává.
Hlaváček poukazuje na to, že obě možnosti jsou zároveň v souladu s Trumpovým dlouhodobým smýšlením, ambicemi a sebeprezentací. Před 40 lety se podobně nechal slyšet, že kdyby jej Ronald Reagan jmenoval zvláštním velvyslancem v Sovětském svazu, tak do hodiny ukončí studenou válku.
Izolacionismus a expanze
Nyní Trump nejenže neukončil konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, jak slíbil. Ale svými prohlášeními začal reorganizovat mezinárodní uspořádání, varuje historik.
Rakety v ukrajinském městě Sumy zasáhly i dětskou nemocnici. Zraněných je 90 lidí, včetně 17 dětí
Číst článek
„Amerika přichází o svoji soft power. Jestliže jejími rivaly, byť zatím jen rétorickými, jsou Kanada nebo Dánsko, potažmo Grónsko a Evropská unie, tak to není dobré,“ hodnotí. „Izolacionismus spojený se zvláštní expanzionistickou rétorikou je ve Spojených státech na postupu a Trump rozbíjí západní společenství, aniž by musel,“ dodává.
Důkazem tohoto procesu je i redukce a rušení rozhlasových stanic, jako jsou Hlas Ameriky nebo Rádio Svobodná Asie. Někteří Američané říkají, že je to proto, že jejich země je tak silná, že už nepotřebuje nikde šířit svůj vliv. Podle Hlaváčka je to spíše Trumpův strategický kalkul.
„Minimálně část Trumpovy administrativy ví, že na Čínu potřebuje Amerika spojence, protože i Čína má svoje spojence,“ domnívá se. „Snaha přetáhnout Rusko na stranu Ameriky, možná proti Číně, a vynechat z toho Evropu je geopolitická katastrofa i pro Spojené státy.“
Evropu Trump izoluje záměrně, protože ruský prezident Putin ji explicitně označuje za nepřítele. Kromě toho po Spojených státech požaduje návrat uspořádání Severoatlantické aliance do podoby před madridským summitem v roce 1997, kdy země bývalého východního bloku ještě nebyly členy.
Karty jsou rozdány
Mocenská závislost aktuálního vyjednávání tedy začíná u americké delegace snažící se navázat spolupráci s Ruskem, které stojí po boku Číny. V takovém uspořádání je Evropa odkázaná sama na sebe, všímá si Hlaváček.
Musíme se podílet na evropské odstrašovací síle, aby si Putin řekl: Na Evropu nemáme, míní Matesová
Číst článek
„Jsou tam i optimistické fasety, třeba že Čína potřebuje Evropu jako trh, takže ji nechce rozbitou válkou,“ analyzuje filozof.
„Ale karty jsou rozdány. Myslím, že evropská diplomacie musí být aktivnější v hledání spojenců. A to i těch, kteří nemusí být ve všem po chuti našim hodnotám. Hraje se o hodně, hraje se o nový mezinárodní řád,“ doplňuje.
Mezi klíčové partnery Evropy dnes patří například Indie. Kromě toho je podle historika potřeba posilovat i stávající vazby na Austrálii nebo Japonsko.
Druhá dáma USA a bezpečnostní poradce Waltz míří do Grónska. ‚Provokace,‘ reaguje premiér
Číst článek
Nesmíme ale zapomínat na vlastní aktivitu nebo ochotu investovat do obrany.
„My Evropané zkrátka budeme muset řešit Rusko. Pokud ho řešit nebudeme a necháme v tom Ukrajinu samotnou, Amerika za nás ty kaštany už evidentně nevytáhne,“ připomíná Hlaváček. „Naopak nás nechá ve štychu. Anebo my sami sebe necháme ve štychu, což je ještě horší,“ uzavírá.
Má Donald Trump nějaký korektiv? Jak by vyjednávání vedla Kamala Harrisová, kdyby se stala prezidentkou? A co všechno se může stát do příštích amerických prezidentských voleb? Dozvíte se v záznamu celého pořad Osobnost Plus výše.
