Nové důkazy o nucené práci Ujgurů dostávají módní značky pod tlak. Podílíte se na represích, tvrdí kritici
Světové oděvní značky čelí stále silnějšímu tlaku lidskoprávních organizací, aby zpřetrhaly vazby s dodavateli z čínské provincie Sin-ťiang a odmítly tak nepřímou účast na perzekucích utlačované ujgurské menšiny. Tento týden se jejich výzvy staly ještě naléhavějšími. Nejnovější důkazy totiž ukazují, že čínské úřady nutí do těžké manuální práce na rozsáhlých bavlníkových plantážích statisíce Ujgurů.
„Světové značky se musí zeptat samy sebe, jak příjemné jim je to, že přispívají ke genocidní politice namířené proti Ujgurům,“ prohlásil v červenci výkonný ředitel projektu Uyghur Human Rights Project Omer Kanat, když upozorňoval na problematiku nucené práce perzekuované muslimské menšiny v továrnách po celé Číně.
Další ukázka útlaku Číny. Gigant Huawei testoval software, který rozpozná Ujgury a upozorní policii
Číst článek
Celosvětová kritika, podle které Peking profituje z nucených prací utlačovaných Ujgurů a příslušníků dalších menšin v autonomní provincii Sin-ťiang, tento týden opět zesílila. Nejnovější zpráva washingtonského think tanku Center for Global Policy (CGP) totiž tvrdí, že do nucených prací při sklizni bavlny jsou v Sin-ťiang zapojeny statisíce lidí.
Důkazy o tom přinesl autor výzkumu, sinolog Adrian Zenz, který se pronásledování ujgurské menšiny věnuje dlouhodobě. Poté, co prostudoval a zanalyzoval vládní dokumenty a zprávy státních médií, přišel na to, že jen v roce 2018 bylo prostřednictvím „vládního systému nucené práce“ do sběru bavlny zapojeno nejméně 570 tisíc obyvatel ze tří ujgurských regionů – Aksu, Hotanu a Kašgaru. Pokud se k tomu připočtou i „pracovní programy“ v ostatních regionech s ujgurskou menšinou, jde o další stovky tisíc lidí.
Světové značky terčem kritiky
Zpráva tak vyvrací argumenty čínských úřadů, podle kterých lidé pracují v továrnách i na polích dobrovolně s cílem „vymýtit chudobu“. Odhaluje rozsah celého problému a poukazuje také na to, že nucená práce v Sin-ťiangu je mnohem rozšířenější, než se dosud myslelo. Nutno připomenout, že z autonomního regionu na severozápadě Číny pochází zhruba pětina světové produkce bavlny.
Apple, Dell, Nike. Čína posílá Ujgury do továren 83 světových značek na nucené práce
Číst článek
„Nucené sklízení bavlny je v Sin-ťiangu dlouhodobě zavedenou praxí. Využívána je například také v Uzbekistánu, který je podobně jako Sin-ťiang významným světovým producentem bavlny. Výzkum Adriana Zenze je přínosný především v tom, že přináší do této praxe kvantitativní vhled, podle kterého jsou k nucené sklizni bavlny v celém Sin-ťiangu využívány statisíce lidí,“ komentuje pro iROZHLAS.cz závěry zprávy sinolog Ondřej Klimeš.
Odborník Orientálního ústavu AV ČR upozorňuje i na březnovou zprávu australské organizace ASPI (The Australian Strategic Policy Institute), podle které čínská vláda masově přemisťuje Ujgury a další etnické menšiny ze západního regionu Sin-ťiang do továren po celé zemi, kde následně pracují v podmínkách „silně připomínajících nucenou práci“.
Tyto továrny přitom patří do dodavatelského řetězce více než 80 známých světových značek, ať už z oblasti technologií, módního průmyslu či z automobilového sektoru. Ve výčtu australské organizace se v březnu objevily značky jako je například Apple, Volkswagen, Nike, Calvin Klein, Zara, Fila nebo Tommy Hilfiger.
Světoznámé oděvní značky se tak opět ocitají pod mezinárodním tlakem. Podle Klimeše zprávy CGP a ASPI ukazují, že „mezinárodní textilní společnosti odebírající zboží od čínských dodavatelů, kteří využívají otrocké práce ať už na sklizni bavlny nebo přímo v továrnách a výrobnách, se takovým obchodním vztahem nepřímo podílejí na politicky motivované represi etnických menšin čínským režimem.“
‚Prosím, pomozte Ujgurům‘
Mezi firmami, které ve svém výčtu počátkem roku zmínila australská organizace, se ocitnul například také švédský oděvní řetězec Hennes & Mauritz (H&M). I tato celosvětově známá společnost měla odebírat bavlněné příze od čínské společnosti Huafu Fashion, která podle zprávy využívá program nucených prací, do nichž jsou Ujgurové zařazeni.
Výsledkem jednání o lidských právech v Číně jsou koncentrační tábory pro milion lidí, říká sinolog
Číst článek
Švédský řetězec obvinění odmítl, ale připustil nepřímé obchodní vazby s textilkou v jihočínské provincii Če-ťiang, která společnosti Huafu Fashion patří. O půl roku později proto vedení H&M oznámilo, že kvůli perzekuci Ujgurů vztahy s čínským dodavatelem na dobu 12 měsíců utlumí.
Na seznamu ASPI se dostala také americká firma specializující se na výrobu outdoorového oblečení a obuvi North Face, když ale následně prokázala, že spolupráci s jednou z kontroverzních továren už předtím ukončila, byla z „black listu“ australského think tanku vyjmuta.
V listopadu se nicméně dostala do centra pozornosti znovu, podotýká ruský server The Moscow Times. Důvodem se stal papírek schovaný v botách vyrobených americkou firmou North Face, které si objednal jeden z obyvatelů Petrohradu. Ve vzkazu, který vyfotil a sdílel na sociálních sítích, stálo: „Pomoc, jsem ve vězení v Číně. Prosím, pomozte Ujgurům“.
Čína je největší hrozbou pro svobodu a demokracii, varoval šéf amerických tajných služeb
Číst článek
Právě Spojené státy jsou nyní na dobré cestě k tomu účast na těchto praktikách omezit. Kongres by mohl už brzy schválit návrh zákona o zákazu obchodování s čínskými subjekty, které nucenou práci využívají. Jak ale upozorňuje list The New York Times, zákon označovaný jako „Uyghur Forced Labor Prevention Act“ se dostává pod tlak ze strany firem jako Nike nebo Coca-Cola, které usilují o jeho zmírnění.
Už před dvěma lety nicméně americké úřady ohlásily zákaz dovozu bavlny, na jejíž produkci se podílejí firmy zřizované Sinťiangskými výrobními a stavebními sbory (Xinjiang Production and Construction Corps) – polovojenskou organizací vybudovanou v roce 1954 pro rozvoj Sin-ťiangu. Velkou část jejich byznysu totiž tvoří právě pěstování a zpracování bavlny, podotýká Klimeš, podle kterého by se západní země založené na dodržování lidských práv měly vydat podobnou cestou a na „všechny výrobky jakkoliv vzešlé z otrocké práce“ v Číně uvalit embargo.
„Evropské země včetně České republiky by neměly stát stranou. V problému nejde o střet Spojených států s Čínou, ale o o systémový konflikt demokratických principů s těmi nedemokratickými, a pozice unijních států by měla být jasná. Takový postup by znamenal přehodnocení stávajících principů mezinárodního obchodu a role Číny v něm,“ vysvětluje sinolog.
Sterilizace, potraty, genocida
Krátce před vydáním zprávy poukazující na využívání Ujgurů k nucené práci na bavlníkových plantážích se odehrála ještě jedna událost, která je pro tuto muslimskou menšinu žijící v provincii Sin-ťiang klíčová.
Nucené sterilizace, antikoncepce i potraty. Čína cíleně snižuje populaci Ujgurů, podle zprávy jde o genocidu
Číst článek
V pondělí Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal prohlášení, podle kterého prozatím nebude vyšetřovat podezření ohledně zločinů proti lidskosti a genocidy v Sin-ťiangu. Žádost o vyšetřování doplněnou o důkazy poslali Ujgurové v exilu do sídla ICC letos v červenci, podle kanceláře prokurátorky Fatú Bensúdové ale žádosti nemůže být vyhověno. Údajné zločiny se totiž odehrály na území v Číně, která ale Mezinárodní trestní soud neuznává, pohybuje se tady mimo jeho jurisdikci.
Nucená práce přitom zdaleka není to jediné, čeho se podle lidskoprávních organizací čínské úřady na Ujgurech a dalších menšinách v Sin-ťiangu dopouští.
Symbolem útlaku Ujgurů se staly zejména internační tábory, kde úřady vězní stovky tisíc příslušníků této muslimské menšiny. Ujgurové tam podstupují politickou převýchovu – kromě mandarínské čínštiny se učí i znalost čínských zákonů a dějin. Podle svědectví lidí, kteří zařízeními prošli, jsou pak nuceni odsoudit islám a slíbit věrnost Komunistické straně Číny.
Kromě toho se objevují také další obvinění, podle kterých čínské úřady nutí ujgurské ženy podstupovat sterilizace nebo potraty. V létě na to upozornila například zpráva amerického think-tanku Jamestown Foundation, podle které mají tyto praktiky Komunistické strany Číny jediný cíl: potlačit rozrůstání muslimské menšiny Ujgurů, a naopak posílit tamní populaci etnických Číňanů, ať už snahou o zvýšení porodnosti, nebo jejich cíleným přesidlováním na území Sin-ťiangu. Jedná se tedy o akt genocidy, tvrdí Jamestown Foundation.
Jeho rodiče poslali na převýchovu. ‚Čekal jsem pláč, máma místo toho chválí Čínu,‘ říká ujgurský aktivista
Číst článek
„Mnoho odborníků zabývajících se situací v Sin-ťiagu se domnívá, že Komunistická strana Číny na Ujgurech a dalších menšinách páchá genocidu a zločiny proti lidskosti, v podobném smyslu se v říjnu ostatně vyjádřil také podvýbor kanadského parlamentu. Ale právní diskuze kolem postižitelnosti konkrétních osob za tyto zločiny jsou teprve na začátku, nepochybně půjde o dlouhodobý a složitý proces. Existuje množství dalších materiálů, které mohou sloužit jako důkazy a ty budou nepochybně v budoucnu ICC předloženy. Případ ostatně nebyl uzavřen,“ říká k pondělnímu rozhodnutí soudu Klimeš.
„Důležité je však během diskuze o právních definicích nezapomínat, že v Sin-ťiangu čínský režim současně páchá systematickou represi miliónů lidí, která zahrnuje masové věznění a politickou převýchovu v nehumánních podmínkách, nucené sterilizace žen, rozvracení ujgurských rodin a odebírání dětí k převýchově státem, otrockou práci a další praktiky. Pokud mezinárodní společenství nakupuje zboží produkované firmami napojenými na čínský režim, tak tyto praktiky nepřímo podporuje,“ uzavírá sinolog.
